Včerejší procházka byla tak trošku událost, protože si do přírody vyrazily dva páry pajdavých nohou, tedy jedny po moc dlouhé době a ty druhé chtěly udržet krok a tak trošku riskovaly. Nakonec to dobře dopadlo, až na to, že potvory bolí ještě dnes
Sluníčko svítilo do zad
Zelená se prodírá na světlo pomalu, ale jistě, stromy vypadají majestátně a zatím dost smutně
Devětsil i s pilnou včelkou, ta není sice moc vidět, ale je tam!
Něco tam vykukuje a je tam toho víc, kopřivy začínají sílit, je třeba zahájit ozdravnou kopřivovou kůru..
Stromy mám moc ráda a fascinuje mě jejich majestátnost a síla, u tohoto stromu ale nevím, jestli ještě obrazí, vypadá trošku sušší než ostatní
Na toto smutné místo nás přivábil malinký záhonek listů narcisů, až potom jsme si všimli malého křížku, asi nějaké nebohé domácí zvířátko...
Nejenom kopřivy začínají růst, ale místy se objevuje také medvědí česnek, vloni jsem si s ním moc nevěděla rady, ale dnes už vím...
Pokrájený na chlebu s máslem je fantastický..
Žádné komentáře:
Okomentovat