Přání

 

Přání

 

A přece byly bílé

Nakonec se nám splnilo přání a Vánoce byly bílé. S vnučkami jsme podnikly tradiční vánoční výpravu za zvěří. Já jsem zabalila proviant (mrkev, suchý chleba, kaštany z podzimního tvoření atd.) a vnučky zase svoje nezbytné mobily, selfie tyč a šlo se.

 

Atmosféra venku byla taková zvláštní, tichá, tajemná a smogová. 

V přírodě bylo ale dobře, ve městě už ten smog byl znát.

U krmelce to vypadalo jinak, podotýkám, že bylo 14 hodin odpoledne. Je vidět, že zvířátka krmelec navštěvují.

Na zpáteční cestě vykouklo i kousek modré oblohy.

Našly jsme hromadu dřeva a já jsem holky donutila, odtrhnout oči a ruce od mobilů a věnovat se jiné činnosti i když jenom na chvíli...

Přeji vám, milí blogoví přátelé, do nového roku hlavně hodně zdraví, ostatní se dostaví samo. Našim dětem a vnukům přeji, aby častěji odtrhli oči od mobilů a více se rozhlíželi kolem. Abych pravdu řekla, dost mne ty jejich aktivity děsí.

Vánočně

 

Konečně jsem se dostala k počítači, abych vám popřála a také abych navázala na svůj předešlý článek. Svoje dvě předsevzetí jsem sice splnila, ale čas jsem doháněla jinde. Je to se mnou marné. Přes to všechno si Vánoc užívám, jak se dá. Štědrý den proběhl v klidu  Salát i kapr chutnal výtečně. Dnes jsme absolvovali  příjemnou návštěvu u jednoho syna, druhý syn s rodinou přijde zítra, třetí je hodně daleko, tam nás spojil telefon. Už jsem zhlédla pár tradičních vánočních filmů, včetně dokumentu o obnově Jurkovičova Libušína a těším se na další. Co také dělat, když nám venku už třetí den prší? Momentálně to vypadá, že déšť přejde ve sníh. Ještě před Vánocemi se mi podařilo donést z knihovny pěknou hromádku knížek. Nudit se určitě nebudu. Zásoby máme, zákaz vycházení už můžeme s klidným srdcem dodržet. To jenom tak...

Užijte si volné dny v klidu a opatrujte se.

Předvánočně

 

Letos tak, jako každý rok, jsem si říkala a říkám, že chci Vánoce v klidu, míru a beze spěchu. Nevím, asi je to dáno z vyšších míst, nevěřím. Roky to vždycky dopadne stejně ať dělám, co dělám, vždycky skončím s "jazykem na vestě" a to jsme už jenom dva. Kdysi nás bylo 5 + 2. Asi bylo víc pomocníků. Navíc jsem zarputilý Rak, který ctí tradice, což je velká brzda  pro ostatní.

Takže : Kapry máme, stromek máme, suroviny na salát máme, jmelí máme, Na cukroví se pracuje-viz. foto. Na úklidu se pracuje v mezičase, na dárky mám ještě 2 dny, snad je dám včas dohromady. 

V plánu mám dvě změny:

1/ Strojit stromek už 23. prosince. 

2/ Napéct o několik druhů cukroví méně.

Po Vánocích napíšu, jestli jsem svoje předsevzetí uskutečnila....

V minulém článku jsem slíbila, že vylosuji jeden komentář a vylosovanému pošlu maličký vánoční balíček pro štěstí. K losování jsem se dostala o něco později než jsem uvedla, snad balíček  Mileně dojde včas. Už je na cestě.

Přeji vám klidný čas předvánoční, užijte si ho ve zdraví, beze stresu a spěchu.

PF 2020

Ať se nám v tom novém roce dobře daří, ať nám zdraví slouží, ať nebrečíme pro blbosti a radujeme se z toho, co máme a ať se stále na sebe usmíváme.....

Krásné Vánoce!

Tak tu opět po roce máme Vánoce. Rychle to uteklo a opět ta stejná písnička. Nestíhám! Nevadí, je tomu tak každým rokem, zase to nějak dopadne. Navíc to u nás vypadá na brzkou povodeň. Celý den leje a leje. Děda Komárek by to řekl jinak... Přesto mám Vánoce moc ráda.

Milí blogoví kamarádi, přeji vám i vašim blízkým klidné vánoční svátky plné pohody, milých setkání, dobrého jídla a pití a všeho ostatního, co nám přináší radost.

Předvánoční tvoření

Máme za sebou druhou adventní neděli, Vánoce se kvapem blíží. Zdá se mi, že jsem svíčky ze stromečku sklízela teprve včera a už to bude rok. Minulou neděli jsem na poslední chvíli dokončila adventní věnec. Myslím tím těsně před zahájením prvního televizního adventního koncertu. Věnec na dveře jsem dokončila včera. No snad ten stromeček nazdobím v ten správný čas. Rychle mi to utíká a já nestíhám nebo nestačím.

Tak toto je ten věnec - nevěnec, aneb čtyři bábovičky v míse. Tento způsob zdobení praktikuji už několik let a je to velmi výhodné, hlavně je to bez jehličí.

Věnec na dveře, co dům dal, jednoduché, praktické, neopadává. Vlastně jsem si s nalepováním šištiček dala dost práce, sem - tam jsem si i popálila prst. S tavnou pistolí zatím nejsem moc velký kamarád.

Sněhuláček-březáček mi padl do oka jako první na našem obecním vánočním jarmarku. Vyrobily ho děti ze základky. Vlastně jich vyrobily více a kdo je viděl, musel je mít. Brzy byl stánek prázdný. Se zdobením to u nás jde pomalu, ale ode dneška nám už svítí i venkovní borovička, takže zase nějaký pokrok. Cukroví jsem zatím nepekla, ale věřím, že k tomu také dojde. Všechno pěkně popořádku!

Přeji vám klidný předvánoční čas.

Přání

Perníkové Vánoce

V sobotu jsem navštívila vánoční trhy v Kravařích na Opavsku. Jela jsem s partou lidí, kteří tu byli už vloni a byli nadšení. Trhy s vánočním programem se konaly přímo na zámku a také v zámeckém parku. Byly tu stánky s vánočním zbožím a občerstvením - punčem a svařáčkem, ale také program pro děti, výstavy a vystoupení mladých muzikantů. Zámek byl nádherně vyzdobený, prostě pohoda. Ještě jedna věc mne zde potěšila. Venku ani uvnitř nebyla žádná reprodukovaná hudba, jak to bývá jinde. Jenom andělské zpívání za doprovodu píšťalek a houslí.

Zaujala mne zvláště výstava perníkových betlémů. Posuďte sami...

Překrásné, co říkáte? Zlaté české ručičky.

Přeji vám klidné adventní dny beze spěchu a stresu.

Přání

Přeji všem pohodové svátky a posílám vám trošku toho sněhu, který všude chybí. U nás bylo dneska, jako na jaře.

Předvánočně

Zdravím vás v tomto adventním čase. Letos je to u nás doma hodně zmatené. Nějak nestíhám a nějak mi to rychle utíká. Adventní věnec - nevěnec jsem nakonec stihla vyrobit v termínu, zato vánoční věnec se objevil na dveřích až na druhou neděli adventní. Do té doby tam viselo dubové listí, žaludy a kaštany...

Nakonec jsem stihla ještě malou dekoraci ke dveřím.

Ozdůbky upletla moje snacha Romana a nejsou ze slámy, ale z jemných stébel krkonošských trav. Mám je už několik let a na blogu jsem je také ukazovala.

Nějaké dekorace mi vyrobila další snacha Ivetka, ale v poslední době fotím málo, protože fotím jenom mobilem. Můj milovaný foťáček byl definitivně panem opravářem odsouzen do šrotu. Sloužil mi 4 roky a oprava by byla prý dražší než foťák nový ( možná i dvojnásobně ). Moc mi chybí, ale ještě musím hodně přišetřit, jak radil pan opravář...

Letos jsem chtěla pro svoje kamarády a známé vyrobit něco jiného, než drátované zvonečky, ale nakonec jsem zůstala u nich. Na drobné háčkování mi chybí dobrý zrak a zkušenost.

Advent jsem si zpestřila návštěvou dvou divadelních představení v divadle Antonína Dvořáka v Ostravě a překrásným koncertem Václava Hudečka. Ještě mne čeká předvánoční výšlap s kamarádkami. To asi proto nestíhám, že se stále někde flákám ( myslí si rodina ).

Pár druhů cukroví jsem už ale také upekla, kapra máme naporcovaného v mražáku, brambory na salát koupené. Ještě ty dárky....

Co čert nechtěl, manžel se dnes dozvěděl, že musí zítra nastoupit do nemocnice na vyšetření srdíčka. Doufám, že všechno dobře dopadne a my budeme v neděli u stromečku spolu.

Pokud na pohodový chod předvánočního mumraje dohlíží skřítek Vítek z dílny naší Květy, určitě všechno dobře dopadne. Vždycky všechno nějak dopadlo...

Krásné předvánoční dny!

Střípky z mých Vánoc

Moje letošní Vánoce utekly, jako voda. Vánoční svátky jsem trávila doma v kruhu rodinném, ale protože se mi část rodiny rozutekla do světa a bylo mi smutno, musela jsem se vypravit za nimi. Cesta byla velice dobrodružná. Cestovala jsem sama vlakem z Podbeskydí až do Malých Svatoňovic. To je čtyřikrát přestup při jedné cestě. No zvládla jsem to v pohodě. Všechny vlaky v ty dny jezdily na čas, což byl zázrak!

O Malých Svatoňovicích jsem již několikrát psala. Věděla jsem, že zde pořádají každoročně překrásnou vánoční výstavu, kterou jsem samozřejmě navštívila.

Každoročně se zde setkáte s půvabnými vystřihovánkami známé výtvarnice paní Markéty Vránové. Které bylo možno zakoupit v malém improvizovaném obchůdku společně s krásnou keramikou, výrobky ze včelího vosku a s mnoha dalšími vánočními předměty.

Nad krámkem dohlížel tento strejda s betlémem na klíně...

Zaujaly mne dekorace z přírodnin, se kterými se u nás moc nesetkáváme. Myslím, že patří spíše do Čech než na Moravu, ale nejsem si jistá.

Ještě jeden věneček na stěně.

Na vánoční výstavě nesmí chybět betlémy vyřezávané, papírové, perníkové, keramické a bůhvíjaké. Tady mne ale zaujal tento nádherný vyřezávaný betlém, který zabíral celou jednu stěnu místnosti.

Autorem betlému ze 40. let minulého století je lidový řezbář Adolf Kábrt, horník z nedaleké Rtyně v Podkrkonoší. Betlém zachycuje autentické stavby obce Rtyně, včetně kostela.

Domečky jsou osvětlené a na mlýnské kolo teče skutečná voda.

Na vodu jsme doplatili, protože vnoučkovi učarovala a nemohl se od ní odtrhnout. Protože je betlém umístěný na vyvýšeném místě, musel ho někdo vyzvednout a takový dvouapůlletý kluk se pronese. Nakonec jsme odcházeli s pláčem.

Zítra máme poslední den v roce. Nějak mi to všechno uteklo Vánoce i celý rok. Snad ten příští rok bude malinko pomalejší? Přeji vám (i sobě) hlavně zdraví, ale i štěstí, lásku a možná i peníze...