Translate

12 prosince 2018

Perníkové Vánoce



V sobotu jsem navštívila vánoční trhy v Kravařích na Opavsku. Jela jsem s partou lidí, kteří tu byli už vloni a byli nadšení. Trhy s vánočním programem se konaly přímo na zámku a také v zámeckém parku. Byly tu stánky s vánočním zbožím a občerstvením - punčem a svařáčkem, ale také program pro děti, výstavy a vystoupení mladých muzikantů. Zámek byl nádherně vyzdobený, prostě pohoda. Ještě jedna věc mne zde potěšila. Venku ani uvnitř nebyla žádná reprodukovaná hudba, jak to bývá jinde. Jenom andělské zpívání za doprovodu píšťalek a houslí.


Zaujala mne zvláště výstava perníkových betlémů. Posuďte sami...












Překrásné, co říkáte? Zlaté české ručičky.


Přeji vám klidné adventní dny beze spěchu a stresu.








01 prosince 2018

Devět let







V těchto dnech je tomu devět let, kdy jsem založila svůj blog. Rok 2009 byl pro mne zvláště významný. Napsat, že jsem odešla na předčasný odpočinek, mi připadá legrační, ale bylo tomu tak. V mém soukromém životě se tehdy událo mnoho příjemných změn. Najednou byl čas na spoustu věcí. Že Helenin blog vznikl formou "pokus - omyl" jsem tady už také psala. Na jeho zrodu jsem se podílela sama, bez pomoci a jsem na to patřičně hrdá. Našla jsem zde hodně kamarádů, s některými se stýkám i osobně. Jenže časem velké nadšení opadlo a už to není, co bývalo. Ještě donedávna jsem všude běhala s foťákem a fotila kdejakého živáčka, větvičku, kamínek a pak se z toho radovala. Dnes foťák většinou zapomenu doma. V archívu mám ale tolik věcí ke zveřejnění, že by to stačilo na celý rok. Možná že je čas všechno napravit?
Děkuji vám všem, náhodným i věrným návštěvníkům, že ke mně najdete cestu. Moc si toho vážím.








05 listopadu 2018

Něco z podzimního tvoření

Pár týdnů jsem byla bez počítače. Vypověděl mi službu a musel na léčení. Na drahé léčení! Za tu dobu jsem si uvědomila, jak jsem na něm závislá ( pošta, platby v bance, jízdní řády, překladač atd ). Chytrý telefon nevlastním. Na druhou stranu i tak se dá žít, člověk je klidnější a má čas na spoustu jiných činností a že se složenky ještě nosí na poštu, to jsem si také ověřila...
Navíc jsem onemocněla silným zánětem průdušek a s antibiotiky je nejlépe v posteli.


Při té smůle mi radost udělaly vánoční kaktusy, které vykvetly od začátku léta už podruhé, včetně bílého krasavce, kterého jsem tu už ukazovala.


Nedalo mi to ale abych si nevyrobila nějakou tu podzimní dekoraci.


Starý plastový truhlík jsem obalila pytlovinou, dovnitř jsem vložila těžký kámen a šišky, do nich jsem zapíchala větvičky a nakladla na ně, co zahrada dala. Před Vánocemi udělám jenom renovaci a mám vystaráno.


Dušičkové dekorace mne kdysi dávno naučila jedna paní floristka. Je to velmi jednoduché. Vezmeme nižší květináč, naplníme ho hlínou a pak už jenom zapichujeme a zapichujeme. Tam, kde dekorace nejde zapíchnout, použijeme hladký, rovný klacík, k němu ji drátkem připevníme a klacík zapíchneme. Nepěkné části chytře ukryjeme v zeleném.



Kromě různých dekorací z přírodnin jsem dlouho nic netvořila. V říjnové Rozmarýně mne zaujal návod na háčkované dýně. Místo několika dýní, které jsem měla v plánu vyrobit, vznikla v potu tváře jenom jedna. Ruce bolí a oči už tak neslouží. Květo a děvčata, klobouk dolů před vašimi háčkovanými hračkami, na to už já nemám trpělivost.









Jdu se léčit protože bych jela ráda o víkendu na veletrh Kreativ do Ostravy. Tvořilkám z okolí návštěvu Kreativu vřele doporučuji. Nakoupíte, poučíte se a uvidíte krásné věci. Veletrh se koná od pátku 9.11. do neděle 11.11.2018 v Ostravě na Černé louce. Před pár lety jsem o veletrhu psala tady. Zatím to ale vypadá, že budu muset letošní návštěvu vynechat.

14 října 2018

Podzim v lese



Nedávno jsem se vydala s kamarádkami do Beskyd. Naše cesta začala i končila v obci Krásná. Přírody si sice užívám denně na zahradě, ale na horách je to něco úplně jiného. Pestrá paleta podzimních barev je stále ještě k vidění a o to nám šlo.


Tady je máme..


Říčka Mohelnice


Ještě jednou. Stát na mostě a pozorovat vodu s odrazem stromů a spadaným listím je velmi příjemné.


Beze slov


Jsme prý národ sběračů. Já si vždycky něco přinesu. Houby, větvičky, šišky nebo kamínky. V lese bylo sucho a houby jsem tentokrát ani nehledala, ale nějaké úlovky jsem přece domů přinesla.
















25 září 2018

Z výstavy

Podzim je tu. Venku to vypadá spíše na začátek zimy, ale prý je to jenom přechodné. V neděli jsem navštívila zahrádkářskou vystavu v naší obci. Původně jsem nechtěla fotit, ale nakonec mi to nedalo. Už jenom kvůli těm barvám.


Letos je úroda veliká. Doma střídáme sběr jablek se sběrem ořechů. Větříček nám pomáhá...


Stejné "pálivky" jsme také doma vypěstovali. To je doména mého muže. Bohužel, nemá ke konzumaci parťáky. U nás v Podbeskydí musíme papriky pěstovat ve skleníku.


Úroda švestek byla letos také veliká a jak vidno i vínu se u nás daří...



Tady je něco pro tvořilky. Z dálky mne zaujal krásný bílý květák a až když jsem přišla blíž, viděla jsem tu nepoživatelnou krásu. Je to technika filcování. Z ovčí vlny za pomocí jehly vznikají pod šikovnýma rukama takovéto věcičky. Všimněte si rozpůlené meruňky.


Ukázek tvoření bylo na výstavě více. Partičku ježků připravily děti z místní školy.


Stromečky z přírodnin vyrobily děti ze 4. třídy. Prostřední stromeček je naší vnučky Elišky ( musím se pochlubit Mrkající). Samnořejmě, že na tom mají největší zásluhu učitelé. O tom, co všechno ve škole organizují a s dětmi podnikají, se nám kdysi jenom mohlo zdát.


Výstava se konala ve školní jídelně, to je jenom její půlka. Máme tady krásnou moderní a velkou školu.


Ještě trošku barviček...


A ještě jedna roztomilá dekorace...







20 srpna 2018

Pár prázdninových střípků

Prázdniny pomalu končí, sluníčko nám letos mimořádně přeje a já si lebedím, že už nemusím každý den vstávat do práce, pařit se v autobuse a stresovat se na pracovišti. Jako správná babička jsem ale v pohotovosti, protože mi paměť ještě slouží a vím, jak to bylo těžké se třemi skoro stejně starými dětmi o prázdninách bez pomoci. Takže se u mne vnoučátka střídají, někdy se mi doma sejdou i ve větším počtu a to je veselo, někdy až příliš.



Slavilo se a bylo co, děvčata mají narozeniny 3.8 a 4.8. Babiččin dort byl tentokrát tuplovaný... Slavilo se i před sedmi lety zdeUsmívající se. Jak ten čas běží!


Slavilo se hromadně i minulý týden ( Zuzana, Petra, Helena ) - velmi úsporné opatření... Od jedné ze svých tří šikovných snach jsem dostala perličkovou kytičku levandulí.


Od druhé snachy jsem dostala zase krásný přívěšek na krk se sovou. Roky všem tvrdím, že sovy nesbírám, ale oni mne neslyší a tak se sbírka stále rozrůstá.


"Mastily" se karty a holky to umí velmi dobře...


Ke každým prázdninám u babičky patří také nějaké tvoření. Tentokrát to byla ubrousková technika. Letos se nám na zahradě nahromadilo plno větví, z nich jsme si nechaly nařezat kolečka a tvořily jsme obrázky.


Co by to bylo za prázdniny bez vody a plavání? V našem okresním městě je krytý bazén otevřený celoročně. Kdo chce na sluníčko, může vyjít do přilehlé zahrady. Máme tu i aquapark, ale tam je plno lidí a ruchu. Jak vidno, tady není skoro ani živáčka, což je úžasné pro nás, kteří dávají přednost plavání před postáváním ve vodě. Snacha s vnučkami postála jenom krátce.





Dětem volno za chvíli končí a já si budu dovolené teprve užívat. Čeká nás týden putování po západních Čechách. Snad nám neproprší.


10 srpna 2018

Neznámý návštěvník

Nedávno jsem na zahradě zahlédla podivného tvora, když trošku hlučněji "okupoval" květy hledíků, do kterých vlezl a zase vylezl, na zádech celý žlutý od pylu. Byl to brouk-nebrouk, tmavý až do černa, křídla jako včelka, míra kolem 2 centimetrů. Za pár dnů jsem ho spatřila znovu a tentokrát se mi ho podařilo vyfotit. Pracovně jsme ho doma nazvali Pučmeloud podle večerníčku o včelích medvídcích.


Nevěděla jsem jak hledat, co je to za potvůrku, ale měla jsem štěstí hned na začátku, když jsem zadala "blanokřídlí". Dozvěděla jsem se, že se jedná o drvodělku fialovou. Od té doby jsem ji už neviděla. Štěstí měla o víkendu snacha, kterou drvodělka pěkně vyděsila.


Více jsem se dozvěděla zde.




Pro odpůrce hmyzu přináším aktuální stav mého vánočního bílého kaktusu, který ksem si zakoupila vloni koncem roku. Doufám, že vykvete letos ještě jednou. Jak vidno venčení mu prospívá i v tom velkém suchu. Samozřejmě, že pravidelně dostává svůj podíl tekutinyUsmívající se.







Mějte se krásně a prožívejte i přežívejte ta vedra ve zdraví. Sluníčko nám letos přeje...

Jarní pozdravení

Mám ráda jaro, léto i podzim. Zimu moc nemusím. Je mi zima, klouže to a málo svítí sluníčko a to je na mé psychice znát. Přestože dnešní slu...