Translate

24 července 2017

Kroměříž

Když se podívám do kalendáře, vidím, že nám to velmi rychle ubíhá. Kalendář mám hustě popsaný "službami". Jsem letos hlídací babička téměř na celý úvazek. Říkám téměř, protože se najde i nějaký ten volný den. To mám ještě dvě další vnučky ve městě, které také ráda vidím a ony si rády chodí hrát k nám na vesnici.
Žádnou dalekou cestu letos neplánujeme. Místo ní se chodíme dívat na fungl nový plynový kotel do sklepa. Holt teplo v zimě je přednější...
Ale občas se naskytne příležitost vycestovat, třeba jenom za humna. Tentokrát to bylo sice trošku dál, do mého rodného města Kroměříže. Říkám do rodného, protože jsem se narodila v tamní porodnici. Moje bydliště však bylo o několik kilometrů dále. Tenkrát se do Kroměříže jezdilo vlakem za 1,- Kčs nakupovat, do kina nebo jenom tak, pocourat se v "Podzámce".
Moje děti a jejich rodiny toto krásné město neznaly a tak jsem se rozhodla, že je seznámím. Příležitost se naskytla hned minulý týden, kdy mi sestra zavolala, že meruňky jsou natrhané a připravené k vyzvednutí. Tak se jelo. Nejdřív to byla Kroměříž, potom moje druhé rodné město.
Měli jsme k dispozici jenom pár hodin, proto jsme volili jenom Podzámeckou zahradu.


Pohled na Arcibiskupský zámek, který je spolu s Podzámeckou zahradou a Květnou zahradou zapsán na listinu světového kulturního dědictví UNESCO.


Podzámecká zahrada je kouzelná, každý si tu najde to svoje. Příjemné jsou procházky ve stínu stromů, komentovaná jízda vláčkem nebo návštěva zvířecího koutku.


Nad velkými zvířátky převažuje rozmanité ptactvo, hlavně to okrasné domácí, které zde pobíhá volně po trávě k radosti dospělých i dětí.


V zahradě se můžete také na několika místech občerstvit. Všude je výhled na nádherné historické budovy. Tentokrát je to gotický kostel sv. Mořice.


Na zpáteční cestě jsme se zastavili u kašny s kvetoucími lekníny.


Žabka královna samozřejmě nesměla chybět...


Včechno je pečlivě upravené, prostě pastva pro oko. Jenom to sucho je znát i tady.


Rodina byla nadšená a to neviděli zámek uvnitř ani další překrásný objekt - Květnou zahradu. Tak možná příště. Já mám v archívu plno fotek Květné zahrady, pořízených asi přede dvěma lety, které jsem nestačila na blogu uveřejnit. Snad k tomu také někdy dojde.






Věřím, že jsem někomu dala tip na pěkný výlet. Návštěva Kroměříže zabere celý den, kromě mnou jmenovaných památek je tu ještě řada dalších pozoruhodných historických objektů.

My jsme si navíc vezli domů meruňky, které v našich končinách moc nerostou. Spokojenost byla dvojnásobná...Mrkající

07 července 2017

Moje bylinky

Nepříznivé počasí na jaře zavinilo to, že letos u nás nebude téměř žádné ovoce. Abych jenom tak nelenošila, zaměřila jsem se na bylinky.



Sirup ze smrkových výhonků proti nachlazení je už stará záležitost.


Květ černého bezu jsem letos jenom usušila. Sirup mi zbyl od loňska. Smíchaný s ledovou vodou osvěží v letních vedrech.


Tak se u nás suší. Mám sice elektrickou sušičku, ale sem se vejde více materiálu a sušení je přirozenější. Dvě takovéto "nohavice" mám z minulých let. Jsou jenom třípatrové, tuto jsem si zakoupila letos a je dlouhá od stropu po podlahu.


Květ jetele jsem sbírala poprvé. Po usušení si zachoval svoji barvu, která ve směsích pěkně vynikne. Jetel se používá na různé neduhy.




Lípa rychle odkvétá. Už se těším na voňavý čajíček.


Třezalka tečkovaná, jedna z devatera svatojánského kvítí. Svázala jsem pár kytiček na usušení.


Z části jsem si připravila tzv. Janův olej, ten dělám už třetí rok. Květy třezalky se zalijí kvalitním stolním olejem a na okně už sluníčko udělá své. Po třech týdnech by měl mít olej růžovou barvu. Má hojivé účinky při popáleninách nebo exémech a když už nic, tak pokožku pěkně promastí.Usmívající se


Bylinek mám na zahradě spoustu, hlavně různé druhy máty, meduňku, mateřídoušku, tymián, estragon, řepík a dobromysl. Dobromysl, neboli oregano, nepovažuji na naší zahradě už několik let za léčivku nebo přísadu do kuchyně, ale za plevel. Roste, potvůrka, všude až je to nemilé. Zrovna začíná kvést. Její květy se dají sušit a protože si zachovávají svoji barvu, jsou moc pěkné v suché vazbě.
Každým rokem v tuto dobu jsem si užívala rozkvetlé levandule. Bohužel, moje plantáž zašla možná suchem, možná stářím. Tak už to někdy chodí. Snad mi příští rok nové rostlinky přinesou stejnou radost.







Užívejme si prázdnin, sluníčka i přírody. Také deštíček patří k létu ( u nás zrovna prší )Úžasný.

Knížky

Dlouho jsem nepsala o knížkách. Nedávno jsem objevila americkou autorku Lindu Castillo. Její trillery z amišského prostředí se čtou jedním d...