Dnešní moje rozjímání není předvánoční. Prostě jsem si řekla, že to musím napsat. Nedávno se mi moje vnučka - prvňačka svěřila, že už ví, co je náš národní strom, .."je to lípa, babi", pak jsme chodily po lese a hledaly suché listí z toho národního stromu, protože zeleň se už ztratila. Sama mi je přinesla a já jsem na ni byla hrdá.
A teď o pár dnů později, tedy přesně včera. Přijeli chlapi s traktorem, rotmístili značky - práce na silnici. Přijela plošina do ní vyskočili dva chlapi s pilou a chráničem na obličej. Plošina stála u lípy, jediné v nejbližším okolí, nacházející se sice u státní silnice, nedaleko autobusové zastávky. Řekla jsem si, aha, byl velký vítr, tak přišli ořezat větve a měla jsem pravdu, Ořezali je z jedné strany, pak z druhé, pak korunu, pak kus kmene, pak zbytek, až na zemi zůstalo velké světlé kolo. Byla jsem v šoku. Nechápala jsem, proč. Probírali jsme to doma s manželem, se syny.. Nenašli jsme jediné vysvětlení. No asi nějaký důvod byl...Na náš dotaz na obci řekli, že tam budou upravovat cestu a lípa jim tam vadila. Podle mého názoru to není až tak pravda, ale co naděláme. Nedaleko od nás stavěli chodník, který je do esíčka, protože se vyhýbá stromu. Tady by se úprava neměla čemu vyhýbat. Prostě nekdo vlivný poručil...
Takže milý národní strome, naše milá lípo, která jsi nám v létě tak silně voněla až daleko do zahrady, bude nám smutno, bude smutno včeličkám. Už si nikdy cestou na autobus neutrhnu tvůj kvítek, který mi bude v kapse celý den vonět. Ty jsi tam stála desítky let, ale teď se bude autům dobře vytáčet. Na závěr jsem chtěla přidat fotografii pařezu, ale je to smutná podívaná.
