Translate

20 srpna 2018

Pár prázdninových střípků

Prázdniny pomalu končí, sluníčko nám letos mimořádně přeje a já si lebedím, že už nemusím každý den vstávat do práce, pařit se v autobuse a stresovat se na pracovišti. Jako správná babička jsem ale v pohotovosti, protože mi paměť ještě slouží a vím, jak to bylo těžké se třemi skoro stejně starými dětmi o prázdninách bez pomoci. Takže se u mne vnoučátka střídají, někdy se mi doma sejdou i ve větším počtu a to je veselo, někdy až příliš.



Slavilo se a bylo co, děvčata mají narozeniny 3.8 a 4.8. Babiččin dort byl tentokrát tuplovaný... Slavilo se i před sedmi lety zdeUsmívající se. Jak ten čas běží!


Slavilo se hromadně i minulý týden ( Zuzana, Petra, Helena ) - velmi úsporné opatření... Od jedné ze svých tří šikovných snach jsem dostala perličkovou kytičku levandulí.


Od druhé snachy jsem dostala zase krásný přívěšek na krk se sovou. Roky všem tvrdím, že sovy nesbírám, ale oni mne neslyší a tak se sbírka stále rozrůstá.


"Mastily" se karty a holky to umí velmi dobře...


Ke každým prázdninám u babičky patří také nějaké tvoření. Tentokrát to byla ubrousková technika. Letos se nám na zahradě nahromadilo plno větví, z nich jsme si nechaly nařezat kolečka a tvořily jsme obrázky.


Co by to bylo za prázdniny bez vody a plavání? V našem okresním městě je krytý bazén otevřený celoročně. Kdo chce na sluníčko, může vyjít do přilehlé zahrady. Máme tu i aquapark, ale tam je plno lidí a ruchu. Jak vidno, tady není skoro ani živáčka, což je úžasné pro nás, kteří dávají přednost plavání před postáváním ve vodě. Snacha s vnučkami postála jenom krátce.





Dětem volno za chvíli končí a já si budu dovolené teprve užívat. Čeká nás týden putování po západních Čechách. Snad nám neproprší.


10 srpna 2018

Neznámý návštěvník

Nedávno jsem na zahradě zahlédla podivného tvora, když trošku hlučněji "okupoval" květy hledíků, do kterých vlezl a zase vylezl, na zádech celý žlutý od pylu. Byl to brouk-nebrouk, tmavý až do černa, křídla jako včelka, míra kolem 2 centimetrů. Za pár dnů jsem ho spatřila znovu a tentokrát se mi ho podařilo vyfotit. Pracovně jsme ho doma nazvali Pučmeloud podle večerníčku o včelích medvídcích.


Nevěděla jsem jak hledat, co je to za potvůrku, ale měla jsem štěstí hned na začátku, když jsem zadala "blanokřídlí". Dozvěděla jsem se, že se jedná o drvodělku fialovou. Od té doby jsem ji už neviděla. Štěstí měla o víkendu snacha, kterou drvodělka pěkně vyděsila.


Více jsem se dozvěděla zde.




Pro odpůrce hmyzu přináším aktuální stav mého vánočního bílého kaktusu, který ksem si zakoupila vloni koncem roku. Doufám, že vykvete letos ještě jednou. Jak vidno venčení mu prospívá i v tom velkém suchu. Samozřejmě, že pravidelně dostává svůj podíl tekutinyUsmívající se.







Mějte se krásně a prožívejte i přežívejte ta vedra ve zdraví. Sluníčko nám letos přeje...

Knížky

Dlouho jsem nepsala o knížkách. Nedávno jsem objevila americkou autorku Lindu Castillo. Její trillery z amišského prostředí se čtou jedním d...