Letní

Mám ráda právě toto období. Začátek prázdnin, dva svátky za sebou.  Pravda, ty už mne nemusí zajímat, protože já mám svátky pořád. Většinou začátkem července bývá i pěkné počasí...

Na zahradě všechno kvete, dozrává první ovoce, prostě to má něco do sebe. Nemusím ani na dovolenou, stačí po ránu vyjít ven, je tam ticho, nevrčí sekačky a neřvou dětičky od sousedů.

Lípa voní a když jsem si dovolila natrhat pár květů, měla jsem co dělat, aby mi včelky nedaly žihadlo.

Letos se mi tu objevila i třezalka. Na okně už se růžoví Janův olej.

Rybízová marmeláda se bude hodit. Dnes jsem upekla i koláč...

Růže jsou v tomto období nejkrásnější a nejzdravější. 

 Samozřejmě levandule je v plném květu a já jsem musela vyzkoušet tradiční paličky.

V pátek jsem si krátila čekání na autobus pozorováním našich čápů, o kterých jsem psala v minulém článku. Jeden z rodičů přinesl snídani, to bylo radosti! Fotka je, jaká je, ale mám novinku. Už vyletěli, všichni tři.

Ještě pozdrav z horské louky. 

🌞

Užívejme si léta.

 

 

 

 

 

Co je u nás nového?

 

Před nedávnem jsem vám ukázala fotky čapího hnízda, tenkrát zatím jen s mámou a tátou, dnes je hnízdo přeplněné.

Nejdříve jsme mysleli, že mláďátka jsou jenom dvě, ale potom jsme uviděli třetí hlavičku. Snaše se podařily pěkné fotky, když uvážíte, že fotila z chodníku.

Máma a táta...

Máma a děti...

Čápi k nám přiletěli vloni. Na sloupu el. vedení a nad velmi frekventovanou okresní silnicí postavili obrovské hnízdo. Vloni se jim mladé už nepodařilo do hnízda přivést, letos si to vynahradili. Myslím si, že elektrikáři jim na podzim dráty zaizolovali, protože na žádném jiném sloupu v okolí taková izolace není. Teď ale máme obavy, jestli přežijí první létání. Je to tu dost divoké. Držme jim palce...

Čas růží a jiné květeny

 

Tento článek se chystám napsat už pár týdnů, ale stále nebyl čas. První růžičky už odkvetly a zbyl po nich jen nepořádek. Práce na zahradě je tolik, že se nestačím tou krásou pořádně pokochat. Tak to zkusím napravit. Máme tady nedaleko růžovou školku, která funguje tak, že v červenci si vezmete pracovní obuv a vyjdete do polí, kde místo obvyklých plodin najdete řádky mladých růží. Mezi kterými chodíte a chodíte a nemůžete si vybrat. Když tak učiníte, sepíšete objednávku a čekáte do října, kdy si můžete pro vaši vytouženou přijít. Tak jsem si vloni objednala čtyři kousky, mezi nimi také  tuto krasavici.

Růžička na obrázku se jmenuje Helenka, tu mám už několik let a ve dvojím provedení.

Kromě růží  kvetou další kytičky, třeba moje oblíbená levandule. Někde jsem četla, že se s růžemi dobře doplňuje a můžu to potvrdit.

Moje levandule také už pomalu odkvétá a že jí letos je. Suším, vážu kytičky a pletu paličky. Nemusím ani do Provence, i když bych se tam  ráda podívala. Užívám si léto pěkně doma mezi kytičkami a konvemi a až na ta bolavá záda to jde.

K létu patří také jahody, tak ty na zahradě nemám, ale byly mi doručeny dětmi s krásným slunovratovým dortem, ale to už je také minulost.

Užívejme si prázdnin a užívejme si léta. Hlavně ve zdraví!

Léto v plném proudu

 

Myslím, že se nám letošní léto vydařilo.  Je krásné slunečné počasí, všude to kvete, děcka si užívají vody v bazénech, které jsou už skoro v každé chalupě. Jo, venkov se nám změnil! Ale zahrádky jsou tu stále a jejich majitelé se vzorně starají, pokud jim to ovšem nepřerůstá přes hlavu. Vloni u nás nebylo vůbec žádné ovoce a letos nevíme, kam dřív skočit a to je teprve začátek sezóny.

Máme dva velmi staré stromy s letními jablíčky, která ale dlouho nevydrží. Zájemců moc není, většinou chtějí tašku na štrůdl, víc ne. Opakuje se to stále a tak většina úrody skončí v kompostu.

Já sama už jsem letos uštrůdlovaná. Ale dělám to ráda. Většinou peču z kupovaného listového těsta, ale tady jsem použila vlastnoručně uhnětené : tuk, mouka, tvaroh, ale lepší je tuk, mouka, zakysaná smetana nebo jogurt.

Letos jsem se vzdala dovolené, částečně kvůli koronaviru, částečně z jiných důvodů, ale nezoufám si. Mám na zahradě takové zákoutí, kde se bezva lenoší s knížkou nebo jenom tak. Občas s kamarády nebo s vnučkami někam zajdeme a práce na zahradě je pro mne vlastně relax.

Vloni jsem dostala rostlinku bělotrnu, která se mi letos pěkně rozrostla. Včeličky si ji hned oblíbily.

Tak, to je od nás všechno. S novým blogem stále bojuji, ale čas všechno spraví (když se budu snažit). Užívejte si léta a opatrujte se.

Na novém působišti

Tento týden mi jedna dobrá duše pomohla přemístit moje desetileté snažení na nové působiště. Zatím hledám, tápu a zlobím se, ale sem-tam se mi i něco podaří. Už nemám tu trpělivost. Doufám, že se zde opět budu setkávat se známými kamarády a že přijdou nakouknout i noví.

Těším se na vás. 

Helena

Prázdninově

Školní prázdniny jsem měla a mám moc ráda. Pravda, my senioři prázdninujeme celý rok, ale ty letní mají své kouzlo i pro nás. Jahody jsem začala zpracovávat už v červnu. I když mám na zahrádce vlastní, musela jsem si letos přikoupit, ty moje se mi nějak nevydařily.

Několik skleniček pro přátele, něco DIA pro manžela a něco na linecké a na palačinky.

Koláčem, nahoře se šlehčkou, také nikdo nepohrdl.

Růžičky letos vykvetly do krásy, než ovšem začalo pršet. Ještě nedávno nám tu čtyři dny dny lilo a lilo. Odnesly to nejen růže, ale také třešně. Naštěstí se to střídá, chvilku prší a chvilku máme pěkně teploučko.

Také levandule mi letos udělala radost. Úroda byla veliká. Ještě stále sklízím.

Škoda, že nemůžete cítit tu vůni!

Stříhám, vážu, suším a pletu...

Pro milovníky levandule dodatečně vkládám pár užitečných rad, které jsem objevila v časopisu Rozmarýna 6/2020.

A ještě recept na levndulový sirup ze stejného zdroje.

Jak vidno, tak se nenudím. Práce je víc než dost. Bylinky, ovoce, zelenina, občas vnoučata a nějaká ta vycházka s kamarádkami a knížky ( ...lehnout si na záda a číst si. ).

Včera jsme s vnučkami zašly do nedalekého lesa na výzvědy. Potkaly jsme jednu sousedku a ta se nás zeptala, jestli jdeme na borůvky. Divila jsem se, protože jsem v tomto lese za X let, co tu žiji, nikdy borůvky nesbírala. A byly tam! Jenže já jsem měla nožík a pytlík na houby, nikoliv nádobku na borůvky.

Ale, co si budeme povídat? Přece český člověk - chytrý člověk, vždy si umí poradit ! Holky musely povinně vypít vodu z lahví, ty jsem pak rozřezala nožíkem na houby a plné pak slepila náplastí, kterou nosím ve své speciální KPZ - ce. Ještě k houbám, tak ty jsme nenašly i když občas zaprší, tak údajně nejsou i výše na horách.

Abych podala kompletní hlášení od nás. Jsem z toho kraje, kde se stále rouškuje a lidé jsou vesměs ukáznění. Co se dá dělat? Kdo ví, co bude dál.

Mějte se pěkně, užívejte si prázdnin a opatrujte se!

Červnový pozdrav

Velmi rychle to utíká. Jak se tak dívám, utekl mi celý květen, nestačila jsem vložit ani jeden článek. Má na tom vinu i náš provozovatel, neboť ani já jsem se nemohla několik týdnů dostat na své stránky k napsání článku. Měla jsem ale jiné věci k řešení, tak jsem to nechávala být. Snad už bude všechno O.K.

Když pozdrav, tak s kytičkou. Kopretiny z naší zahrádky. Každý rok si je musím zvěčnit. Jejich jednoduchost mne fascinuje. Jenom bych jim přidala aspoň trošku vůně...

Vždycky si na chvilku ubráním malinký kousek zahrady před kosením.

Můj prastarý džbán už netrpělivě čekal na kytičku.

Jsem ráda, že mám zahradu. Kromě kytiček tam máme i malé ZOO. Žijí tu s námi ještěrky, ve skleníku bydlí rodinka, zelený táta a hnědá těhotná máma. Venku je jich mnohem víc. Vždycky, když na sebe narazíme, vzájemně se polekáme.

Minulý týden jsme se vydaly s kamarádkami do nedaleké vesnice. Ta vesnice je trošku stranou od velkého provozu, jsou tam krásné podhorské louky, klid a pohoda. Tolik kohoutku lučního jsem ještě nikdy neviděla, těžko se to fotí.

Není to nádhera?

I těm kravičkám se tam líbí.

Nenechají se vyrušovat...

S kamarádkami jsme tak už byly třikrát. Typrvní vycházky byly komplet s rouškami, ta poslední už jenom s rouškou v autobuse.

Jedna z našich věrných kamarádek - turistek. Fenečka Sanynka. Ta musí do autobusu s "rouškou" za každých okolností. Teď se směje pod fousy, že na lidi už také došlo.

Mějte se pěkně, opatrujte se. Ještě nemáme vyhráno...