Tak jsme se konečně ohřáli. Vyšlo to tak, jak meteorologové předpověděli. Sluníčko hřálo až připékalo, všechno co má barvu se ukázalo v plné kráse, jen to bláto stále přežívá, není ho sice vidět, ale v přírodě, skryté travou, vám boty pěkně umaže.
V sobotu jsem vytrazila na menší pěší túru a protože jsem měla po dlouhé době k sobě parťáka-nejstarší vnučku, která šlape a nefňuká (jen občas), tak nám cesta pěkně ubíhala. Obloha byla blankytně modrá, sluníčko ukazovalo poledne a letadla létala..
To je soukromý objekt jednoho našeho souseda, myslím, že toto zařízení není pro veřejnost a soused si zde asi splnil svůj klukovský sen. Samozřejmě, že za ohradou jsou koně, ale není je vidět..
Toto jsou koně z jiné stáje, děvčata nám i zapózovala, ale fotky se nepovedly. Po cestě jsme viděli ještě další koně za plotem jiné nemovitosti. Nezdá se vám, že kdo nemá koně, není in?
To není kýč, opravdu bylo v sobotu tak nádherně. Na tyto kopečky se dívám z domu, ale tady jsou foceny z jiného kopečka, pěkně bez ruchů, drátů a domů..
A další kopečky. Vždycky, když něco takového vidím, tak si vzpomenu na "Vesničku střediskovou" a pana Hrušínského, jak se kochá ..
Beskydy, asi ty fotky měly být vedle sebe. Zase na konci ta Lysá hora. Byla už v minulé reportáži, ale nezlobte se na holku z rovinaté Hané, která si to tady po těch více jak třiceti letech tak moc zamilovala.
Trávy a luční kvítí, to patří k jaru a létu..
A když se unavíte, ve stínu stařičké jabloně je příjemně a když jsme náruživí čtenáři už v první třídě, tak to má babička radost! A o čem čteme? Samozřejmě že o koních!
U nás na zahradě je dobře i cizím kočkám. Měla jsem strach, jestli není mrtvá. Není, jen je líná..
A to je všechno, zavíráme krám!
Ještě ne, ještě se pochlubíme, co jsme si z vycházky přinesly. Plný pytlík květů černého bezu na limonádu a velký kámen do zahrádky. Kameny, to je naše..!
