Moje orchideje

Mnozí tady už představili svoje úspěchy/neúspěchy v pěstování orchidejí. Kdysi tyto kytičky u nás nebyly vůbec vidět. Když se objevily na trhu a začaly se předávat jako dárek, obdarovaný byl většinou velmi potěšen, ale také mu přibyly starosti. Na co zašla moje první orchidejka, to opravdu netuším. Postupem času se tyto kytičky stále více prodávaly v obchodech a na okenních parapetech se jim začalo dařit.

Asi tak. To je moje orchidejové okénko. Ani nevím, jak to dělám, ale po celý rok mi stále něco kvete.

Tato květinka mi udělala velkou radost. To je maminka a pod ní je miminko....Můj největší úspěch.

Měla ještě jedno, ale to mi zatím nevykvetlo.

Dalo by se říct, že jim stačí jenom trošku vody a umírněné sluníčko. Sem tam je ponořím do nádoby s vodou, jednou za rok nebo dva jim vyměním kůru v květináči, hnojit většinou zapomenu.

Mějte se pěkně a nebojte se pěstovat kytičky, přináší to radost.

Růže

V minulém článku jsem opěvovala divokou přírodu. Jenže ono je teď takové období, kdy člověk neví, kam se dřív podívat. Všude to kvete, voní a bzučí. Růže jsou koncem jara a začátkem léta nejkrásnější a nejzdravější, alespoň u nás doma. O nějaké té mšici nemluvím. Nedalo mi, abych si je nevyfotila a nepodělila se s vámi.

Náš růžový oblouk, focený ze strany. Není vůbec jednoduché zachytit to, co vidíme, především tu správnou červenou barvu.

Růži na obrázku jsem si koupila kvůli jejímu jménu, jmenuje se totiž Helenka ...

Tato růže je zase velmi stará, přestěhovali jsme ji na zahradu ze hřbitova, kde zdobila hrob manželovy babičky, ale stále se má k světu.

Toto je zase jiná, daleko mladší odrůda. Cedulička z obchodu se většinou ztratí a já nejsem přes růže žádný odborník, pletou se mi názvy plazivá, popínavá a pnoucí, ale člověk nemusí vždycky vědět všechno.

Konečně se mi podařilo zachytit kapky deště

Na růže mám slavnostnější vázy, ale tato větvička se ulomila, tak jsem ji v rychlosti dala do džbánku, no a celkem jí to sluší.

Od růží ke kopřivám. V posledních letech jsem si oblíbila okrasné kopřivy. Zjistila jsem, že přes léto je to moc hezká a nenáročná venkovní dekorace. Letos jsem objevila v květinářstvích hodně nových druhů.

Jsem na zahradě každou volnou chvilku, je to dřina i relax. Momentálně rozkvétá levandule, už jsem zakoupila stužky a látky na pytlíčky a těším se, jak si to doma provoním. Určitě nejsem sama.

Přeji vám příjemné poslední červnové dny.

I pokojovky se nemohou dočkat

Venku to vypadá stále ještě velmi zimně, ale pokojovky už jsou celé netrpělivé. Nejdříve mě překvapil náš oblíbený zamioculcas. Vždycky si zamotám jazyk, než to vyslovím, ale dobrá zpráva, našla jsem jeho český název : kulkas zamiolistý!

Zamioculcas nám vykvetl! Vůbec jsem netušila, že tato rostlinka také kvete

Zajímavý kvítek, že?

Toto krásné zeleno - žluté a zdravé anturium jsem si koupila v pondělí v jednom supermarketu za velmi příznivou cenu, no nekupte to! Mám ho doma od Květy v červeném provedení a prostě jsem neodolala a pořídila mu sourozence...

Téhož dne jsem si v jiném supermarketu chtěla koupit jenom jednoho jediného posla jara v podobě petrklíče nebo hyacintu. Ne, že by je tam neměli, naopak. Upoutalo mě ale veliké množství orchidejí s poloviční cenou. No nekup to! Doma mám pět orchidejí a celkem se jim daří. Tento druh mě velmi lákal . Co mě ale překvapilo, bylo to, že kvítky se vždycky zrána silně rozvoní.

Vánoční kaktus vykvetl podruhé, kvítků měl sice jenom málo, ale zato byly o hodně větší než obyčejně.

Mile mě také překvapil můj amarylis. Dlouho to vypadalo, že bude mít letos pauzu, ale nezklamal, květy budou, musím si jenom ještě chvilku počkat, určitě se pochlubím.

Překvapení

Když jsem se před dvěma lety začínala seznamovat s jinými blogy, žasla jsem jak se některým lidem daří v pěstování kaktusů. Nechtělo se mi vůbec věřit, že květy na jejich kaktusech jsou pravé. Když jsem se informovala, za jakých podmínek je možné něčeho takového docílit, zjistila jsem, že to není zase až tak složité. Jen podmínky dodržet a vytrvat.

Tento kaktus jsem dostala vloni, také jsem se s ním už na blogu pochlubila, tady je za oknem, ale celé léto strávil s ostatními kolegy ve skleníku, kde vykvetl ještě jednou

Do skleníku jsem dávala vloni kaktusy poprvé a mělo to svoje výsledky, vykvetl ještě jeden stejný, ale největší moje chlouba byl tento kaktus. Bohužel, květ se nerozvinul, ale už toto je pro mne dobrý výsledek mého snažení, snad příště..

Proč jsem ale nazvala svůj článek "Překvapení"? Když jsem totiž dnes zabrousila pohledem na poličku s přezimujícími kaktusy, spatřila jsem něco zvláštního

Po několika měsících bez vody na sebe upozornil třemi vybledlými kvítky, letošními! Vzala jsem ho na milost, odebrala od ostatních, kteří budou ještě pár týdnů odpočívat a postavila ho na parapet do kuchyně. Samozřejmě jsem mu dopřála trochu té vody.

Je to podivná zima

To je náš lýkovec, vyfocený minulý týden pod sněhovou peřinou, kde je té peřině dnes konec!

Také u nás to stále kvete

Po dosti perném hlídacím týdnu si konečně můžu na chvilku vydechnout, prolétnout s foťákem zahradu a přilehlé prostory a ukázat, že také u nás doma to stále ještě kvete

Tento kaktus jsem dostala na jaře jako kvetoucí, když odkvetl, přenesla jsem ho do skleníku a tam došlo k překvapení, kaktus vykvetl podruhé

Náš velikonoční kaktus "Popleta", venčení mu zančně prospělo, jinak je známý, že kvete vždy když se mu zachce, hlavně ne na Velikonoce

Ibišek, kvete mi třetím rokem, ty květy jsou nádherné

Muškáty mám už několik let jenom ty "babičkovské" klasické, tento jsem si koupila letos

Echinacea už odkvétá

O slunečnici jsem už letos psala, ta vyrostla náhodně, ale tento kolos, myslím, že má 3 metry, jsem zasadila sama a vůbec jsem nedoufala, že něco takového vypěstuji, kdo doposud bojuje se slimáky, bude vědět o čem mluvím. Nakonec slunečnice zvítězila

Méně vzrostlé sestřičky vykukují na spodní straně snímku

Málem bych zapomněla na durman

A teď mám prosbu, kdo mi zodpoví název této rostliny ? Známá mi dala sazeničku s tím, že je to arnika a že z květů připravuje nějaké mazání. Čekala jsem se zvědavostí, co se ze sazeničky vyklube. Protože jsem se setkala s arnikou na Šumavě, věděla jsem hned, že je to něco jiného. Arnika je chráněná a nezdálo se mi, že by se jí dařilo na zahradě. Navíc jsem prostudovala i atlasy květin, ale nikde jsem se s touto rostlinou nesetkala. Je asi půl metru vysoká, květy nevoní, ale mají plno pylu a jsou obsypány včeličkami.

Bylo jedno semínko...

Bylo jedno slunečnicové semínko a to vypadlo ze sáčku, když se v zimě krmili ptáčci nebo ho někdo odněkud vytrousil. Na jaře se náhle objevila malá sazenička slunečnice. Rostlince se dařilo dobře, ale protože se ocitla, v zakázaném území, hrozilo jí velké nebezpečí v podobě zlé sekačky na trávu, ale dobří lidé si jí všimli a náležitě ochránili. Rostlinka roste a roste a také začíná krásně kvést.

Vůbec jí nevadí, že je tak opuštěná, vždycky se najde někdo, kdo ji přijde pozdravit, třeba včelička nebo brouček...

Dobrým lidem svítí místo sluníčka, kterého je letos opravdu málo...

Foceno dnes odpoledne za pošmourného, mírně deštivého počasí, včelka je pravá....

Růžové království

Včera jsme navštívili jedno zahradnictví, které se zabývá pouze pěstováním a prodejem růží. V létě, když růže kvetou, pořádají po několik dnů prohlídku polí, na kterých růže pěstují. Zájemci vyfasují tužku a papír, pečlivě si zapíší název růží, o které mají zájem a s paní zahradnicí sepíší objednávku. Prodej růží se uskuteční začátkem října. Odtud pochází moje nejoblíbenější růže Helenka, kterých tam měli opět pořádný řádek.

Tentokrát jsem udělala změnu a objednala si LIDKU

Také tuto jsme objednali, mám to zmapované foťákem, je to výhoda, do října se lehko zapomene ..

Ještě jsme objednali několik keříků

Kochejte se se mnou

Růže byly vzorně obdělané, nikde žádný plevel, žádný škůdce, žádná nemoc, jen odkvetlé květy

Nejraději bych zachytila všechnu tu krásu, ale nešlo to, bylo jí tam příliš mnoho

Tak ještě naposledy

Chvála kopretinám

Také je máte rádi? Já moc, kvůli jejich jednoduchosti a skromnosti. Když kopretiny začnou kvést, je to znamení, že se blíží léto. Pro lidi z venkova je to znamení, že se blíží kosení, sušení, hlídání sena před deštěm a sklízení. To už se mne několik let netýká. Ze zvířat nám zůstal jen jeden pes a místo sušení nastoupila sekačka, která několikrát za sezónu "oholí" trávník a nedovolí těmto krásným kytičkám vykvést. Ale letos jsem si prosadila svou a vytvořitla takovou miniloučku cca 3 x 1 m, kde při pohledu na kvetoucí kopretiny vzpomínám na staré časy, ale bez nostalgie, byla to totiž dřina.

Dívejte se se mnou

Kytička do vázy je nutná

Nejlépe se vyjímá v prastarém džbánku, který jsem kdysi na naší stoleté chalupě objevila, původně jsem mu nevěnovala pozornost, ale s přibývajícími lety jsem si ho velmi oblíbila, dělá parádu v létě i v zimě.

V jednoduchosti je krása, nemám pravdu?