Jarní pozdravení

Mám ráda jaro, léto i podzim. Zimu moc nemusím. Je mi zima, klouže to a málo svítí sluníčko a to je na mé psychice znát. Přestože dnešní sluníčko vykukuje z písečného oparu, jsem v příjemném velikonočním rozpoložení. Syn se postaral o pomlazení pomlázkou z vrby s patřičným přednesem tradiční velikonoční říkanky. Na rok mám tedy vystaráno.😊

Na zahradě kvetou stromy

Tulipány mám ráda

Žlutá patří k jaru, ale...

Jsou tady! Přiletěli před týdnem, netrpělivě očekávaní. Jejich třetí rok. První rok budovali hnízdo a rozkoukávali se. Vloni vyvedli tři nádherná mláďata. Jsou stateční, jejich hnízdo se nachází na sloupu el. vedení, jenom pár metrů od hodně frekventované státní komunikace. Po prvním roce jim to elektrikáři řádně zaizolovali. Však jsem o tom vloni psala. Asi se jim tu líbí. Ať vám to, milí čápové, vyjde tak, jako vloni.

Divila jsem se, kdo mi ve skleníku užírá salát. A oni to ještěrky! Bydlí u nás už roky.

Ještě se pochlubím. Nedávno jsem absolvovala minikurz v keramické dílně. Roky jsem toužila vyzkoušet si práci s hlínou. Toto je moje první dílo. 

Přeji vám krásné jarní dny bez prachu ze Sahary. 

Mějte se sluníčkově 🌷

Jarní pozdravení

 

Konečně jsme se dočkali. Jaro je letos takové podivné, počasí je velmi proměnlivé a zahrádka zaostává. Myslela jsem si, že je to jenom můj postřeh, ale říkali to i na ČT, tak to musí být pravda.😊 Naše třešeň krásně rozkvetla a my s obavami očekáváme, jestli se letos dočkáme plodů, protože vloni ji napadl nějaký škůdce a byl konec. 

Tento snímek je asi 14 dnů starý. Bez medvědího česneku si jaro nedovedu představit. Letos jenom tak čerstvě, na posypání, žádné pesto.

U nás doma je letos velmi aktuální téma "Čemeřice". Je to taková potvůrka. Když jí dáte prostor, tak se hojně množí a pokryje vám půl zahrady. Takže jsem velmi často viděna s taškou, či košíkem, jak pendluji mezi sousedy...

Toto je moje největší jarní radost. Vloni se nečekaně, kousek od našeho domu, na sloupu el. vedení, objevilo čapí hnízdo. Nevím, jak a kdy vznikalo, prostě najednou tam bylo a v něm jeden zamilovaný pár. Okamžitě se stali centrem pozornosti celé vesnice a všech projíždějících po přilehlé okresní silnici. Páreček se snažil od jara až do podzimu, ale vloni se jim nepodařilo vyvést mladé. Koncem léta odletěli. Říkali jsme si, jestli se vrátí. Určitě by se našlo výhodnější místo, to množství drátů a dole velmi živý dopravní ruch. Myslím, že se na sloupu na podzim dělala nějaká údržba a že ta izolace nebyla původně tak velká. Hnízdo zůstalo.

Na Velikonoce přiletěli a od té doby jsou neuvěřitelně pilní. Všichni jim držíme palce, ať se to tentokrát povede. 

Přeji krásné jarní dny.

Jarní pozdrav

 

Přeji vám příjemné prožití svátečních dnů. Zatím to vypadá na aprílové počasí, včera u nás bylo nádherně slunečno a teploučko, dnes ráno už tomu bylo jinak, zamračeno a déšť, momentálně nám bouří, ale jaro je tu! Zahrada volá a na nic jiného není čas.

Korálky jsou jediné moje tvoření, i když většina vajíček v košíku je z loňska.

Jaro jsou především kytičky a sluníčko. Hlaváček jarní je toho důkazem.

Abych nezapomněla na včeličky, to je také jaro. Na naší mahonce je jich plno.

Když jsem zasela osení k dekoraci, naskytl se mi tento pohled. To není od deště. Že by to byly slzy?

Představuji vám našeho nového nájemníka seniora "Endžího". Je u nás pravděpodobně na dožití. Bože, jak my si rozumíme! Jak s ním trpím, když vstává a podaří se mu to na třetí pokus...Když jsme se před lety rozloučili s našimi fenkami, už jsme žádné pejsky nechtěli. Pejskaři mi potvrdí, že není nic smutnějšího, než loučení. Tentokrát zase někdo potřeboval pomoc, no odmítněte...

Ještě jednou, krásné Velikonoce!

Konečně jaro

 

Dne 20. března k nám konečně přijde jaro. Tento den je také mezinárodním dnem štěstí a mezinárodním dnem vrabců. No proč ne? Ptáčci mne tuto zimu zklamali, protože málo navštěvovali moje krmítka. Asi měli někde u sousedů větší lahůdky. Teď je není vidět, ale o to víc jsou slyšet, už od časného rána.

Nafotila jsem svoje kytičky. Lýkovec kvete už v zimě.

Když sluníčko svítí, hned je lepší nálada a ty barvičky!

Čím jsem starší, tím víc nemám ráda zimu, není nad teplíčko.  Jenom té práce na zahradě je nějak víc.

Na jaře se v naší rodině začíná slavit a já vyrábím svoje "babiččiny" dortíky, někdy jen tak piškotové, většinou ale ořechové s vlastní marmeládou a pořádně prolité rumem. Tento je pro vnučku Elišku. Když jsem jí psala jedničku, zrovna jsem začínala blogovat. Čas neúprosně letí...

Tady už je číslo vyšší.  Můj dort je poznat, ten druhý pekla snacha, ona je hodně šikovná (ale vynechává rum...😁)

Občas si vyjdu s kamarádkami a stane se, že se k nám někdo přidá, jako tento statný fešák. Tady se zdá, že i on vyhlíží jaro, ale spíš nějakou kočičku...

Brzy se to klem vody zazelená, ale dobrá zpráva, medvědí česnek už roste!

Přeji vám krásné jarní dny.

Letošní výprava za medvídkem

Jak jsem se zmínila v předchozím článku, podnikáme každoročně výpravu za medvědím česnekem. Počasí  nedovolilo, uskutečnit ji dřív a já už jsem měla obavy, že mi česnek vykvete a nebude poživatelný, ale počasí také způsobilo, že česnek na mne počkal.

Máme takové místečko, kde skoro nikdo nechodí, prostě oáza klidu.

Každoročně je naším milým společníkem synův pejsek Daník, ten je celý šťastný, že je v přírodě.

Sasanky stále ještě kvetou.

Tady je úlovek, jenom ho zpracovat....

Mám kamarádku, která je rodilá sběračka, jenom začnou houby a borůvky, už je v lese a užívá si to, já taková nejsem. Ve sběru něčeho ( třeba chmele, brambor nebo i těch borůvek ) jsem byla vždycky poslední. Většinou se rozptyluji vedlejšími věcmi, jako třeba krásou kytiček. Vedle sasankového pole jsme míjeli i pole s devětsilem lékařským.

Tuto rostlinku jsem viděla poprvé. Doma jsem pak zjistila, že se jmenuje podbílek šupinatý a je to parazit na kořenech olše, lísky nebo topolu.

Název Medvídek vymyslela moje druhá kamarádka, která je velkou příznivkyní medvědího česneku. Já si po včerejšku  tu přízeň nechám zase na příští rok. Zelená barva se vyskytovala všude o pachu ( nebo vůni? ) ani nemluvím. Ale je zpracováno. Listy jsem pomlela, osolila  a přidala trochu oleje. Hmotu jsem napěchovala do skleniček a uskladnila v lednici. S lítostí jsem vzpomínala na manžela, kterému jsem vloni slibovala větší množství pesta, měl ho moc rád.

Na chlebu s máslem je moc dobrý, ale tady jsem to přehnala, je to síla! Po pozření větší dávky prý mohou nastat zdravotní komplikace...😀

V sobotu už máme květen, zdá se že se sluníčkem je všechno veselejší, mějte se pěkně a užívejte si jara.

Apríl!

 Sotva nastoupil měsíc duben, už nám ukázal, co umí. Prostě apríl!   

Prvního dubna byly prázdniny a možná také první velmi teplý den. Podařilo se mi dát po dlouhé době dohromady vnučky a vyrazily jsme společně do přírody. Na výzvědy, jak to vypadá s medvědím česnekem. Dobrá zpráva. Roste!

Pohyb na čerstvém vzduchu holky pořádně rozehřál.

Ještě trochu sasanek...

Pondělí velikonoční 5.4. Ochladilo se a foukal silný vítr. S rodinkou jsme vyrazili do nedaleké obce Staříč, která se ještě nedávno pyšnila těžbou uhlí. Jo, uhlí, to už je minulost, ale v oku mnohého havíře se ještě zaleskne nějaká ta slza ( syn fáral 14 let ). Na fotce je vysílač-rozhledna. Samozřejmě rozhlížeti v dnešní době je povoleno jenom z kopce dolů.

Pohled na Beskydy

Tentokrát jsme si vzali teplé bundy a čepice.

Přinesla jsem si trošku podbělu na sušení.

Když jsem se dnes ráno probudila, myslela jsem, že se mi to jenom zdá.

Všude bylo bílo 😊. No co, máme přece apríl!

Vděčné téma

V posledních týdnech se pohybuji pouze z bytu na zahradu a zpět, maximálně kousek za humna a několikrát jsem byla i v obchodě. Tento týden trávím většinou venku, kam se chodím ohřívat, doma je jako v lednici. Porouchal se nám plynový kotel, ten jsme museli vypnout. Pan opravář shání náhradní součástku a my se modlíme, aby se mu to podařilo. Kotel máme teprve 3 roky, ale víme, jak to chodí. Po roce už je zastaralý.

Užívám si sluníčka, krásných barev a vůní. Pozoruji včeličky, jak se snaží. Jejich bzukot z koruny kvetoucích stromů je nepřeslechnutelný. O ptácích ani nemluvím, ti mají také napilno.

Hlaváček jarní

Modřenec

Modřín u sousedů ještě neshodil loňské šišky, ale vůbec ho to nehyzdí.

Několikrát týdně hlídám vnučky, rodiče holt musí do práce. Za přísných karanténních předpisů vyrážíme na zahradu a radujeme se společně. Třeba z berunky korunky, jak se u nás na Hané říkalo za mých dětských let...

Beruška se ráda předvádí, ale střevlík je rychlý tvor, ten nečeká, jak vidno ...

Za bylinkami nemusím daleko, všechno je za domem. Kopřivová kůra je každoroční samozřejmost, jenom se čaj nesmí pít večer, to se nevyspíte. Pozřít několik kvítků sedmikrásky přímo u zdroje prý dělá zázraky. Také ostatní bylinky se už začínají objevovat.

Nedávno jsem našla bezva recept na slané tyčky a podobné pečivo. Do těsta jsem zapracovala sušený mletý tymián, jenom se po nich zaprášilo.

250 g tvarohu

250 g másla nebo Hery

250 g hl. mouky

1 lžička soli

tymián

sůl na posypání

vejce na potření

Končím a jdu se ohřát ven.

Přeji pohodový víkend.