Vánoční drátkování

Chtěla bych ukázat svoji letošní vánoční tvorbu. Je to opět klasika - zvonečky, které dávám jako malý dárek svým přátelům. Původně jsem chtěla vyrobit něco nového, měla jsem plno nápadů, ale čas je neúprosný a nakonec se inovace nekonala.

Použila jsem drátky různých barev a průměrů, některé jsem ozdobila korálky. U televize se nemusí moc přemýšlet a při dobrém světle jde drátkování také dobře.

Využila jsem i zbytky drátků.

Byla toho plná ošatka. Většina zvonečků už není. Tento týden jsem absolvovala několik předvánočních setkání a ještě mne jedno čeká. Mám radost, když obdarovaný má radost....

Původně jsem myslela, že budu vyrábět takovéto andělíčky. Tělíčko je ze zvonečku, hlavička mne trošku potrápila, ale nakonec se povedla a křidélka se navlečením korálků zpevnila a dobře se tvarovala. Jenom s focením byl problém... Andělíček vypadá ve skutečnosti líp, ale stříbrný drátek se špatně fotí.

První nápad byly ozdobičky z černého drátku s dřevěnými korálky. Tak snad někdy příště až to všechno doladím.

Přeji pohodové předvánoční dny.

Vánoční drátkování

Po delším čase jsem se vrátila k drátku. Blíží se Vánoce a já chci alespoň malým dárkem obdarovat své kamarády a známé. Původně jsem chtěla vytvořit něco jinou technikou, ale nemám momentálně dost času a trpělivosti, snad až po svátcích.

Zvonečky jsem alespoň ozdobila korálky. Je to mnohem pracnější, ale jde to.

Podotýkám, že moje výtvory vypadají ve skutečnosti mnohel lépe, on se ten drátek špatně fotí...

Snad zvonečky udělají radost.

Adventní věnce a drátované zvonečky, to je zatím moje jediná příprava na Vánoce. Minulý týden jsme měli doma velkou oslavu, kterou předcházelo velké chystání a organizování. Bylo to náročné. Od pondělka beru antibiotika a léčím se a lenoším...

Tak ať nedopadnete, jako já!

Jak jsme drátkovali

Nedávno jsem se zmínila, že jsem byla požádána místním seniorklubem, abych naučila tamní děvčata pracovat s drátkem. Dlouho jsem váhala, protože moje dovednosti nejsou na takové úrovni, abych mohla vyučovat tuto techniku, ale byla jsem ubezpečena, že o nic nejde, že bude všechno domácké, přijde maximálně tak 10 až 15 lidí , uvaří se čaj... Nakonec jsem souhlasila a začala jsem se důkladně připravovat. Domluvily jsme se, že budeme drátkovat vejce. Když nastal den "D" byla jsem celkem klidná.

Zásobená množstvím drátků, vyfouklých vajec a hromadou různých kleští jsem dorazila do klubovny kde byla jenom jedna paní. Zaradovala jsem se a doufala, že snad dorazí jenom malé množství lidí. Byl to omyl, moji spoluobčané jsou jenom přesní. Ve stanovenou dobu byla klubovna plná. Neměla jsem čas se rozhlížet, ale za sebou jsem slyšela i mužské hlasy, špitla jsem k nejbližším paním, že jsem myslela, že to bude jenom dámská jízda. Prý tu chlapi chodí hrát karty, nebo jenom tak klábosit. Klábosili a zpočátku měli sem-tam i různé "vtipné" poznámky. Jak jsem postupně vysvětlovala a obcházela drátkující děvčata, přišel za mnou jeden muž s rozdělanou prací a za chvíl jsem objevila dalšího, jak tiše seděl s hromadou kleští před sebou a drátkoval. Oba mě mile překvapili. Jejich práce byly velmi dobré. Je pravda, že drátování byla kdysi ryze mužská práce. On je drát mnohem tvrdší než háčkovací příze.

No a jak to všechno dopadlo? Některé dámy se od začátku jenom tak dívaly, jiné to po nějaké době vzdaly ale dost jich vytrvalo, včetně obou mužů. Jenom času jsme měli málo, takže se mnohé dodělávalo doma a domluvili jsme si ještě jednu schůzku v březnu.

Já jsem to přežila, ale živit bych se vyučováním čehokoliv nechtěla. Na focení nebyl čas, fotil jeden z dalších mužů. Protože mne to vyprovokovalo, abych trénovala a neudělala si ostudu, stvořila jsem jenom tak pár věcí.

Díky Ivě, která mi dala návod ve svém komentáři, se mi teď vajíčka daří pohodlně vyfukovat.

Srdce se mi podařilo udrátkovat bez formy, ve skutečnosti vypadá ale líp

Zvonečky, nemusí být jenom vánoční

Vracím se k drátku

Drátkovat jsem začala před čtyřmi lety, kdy jsem absolvovala asi tříhodinový kurz zdobení velikonočních vajec. Překonala jsem propíchané prsty, prasklá vejce a různé další nezdary. Pro drátkování jsem se tenkrát nadchla a hromada vajec se do Velikonoc kupila v ošatce. Potom už jako samouk jsem se pustila do zdobení sklenic a výroby zvonečků. Když se pořádala v naší obci výstava ručních prací místních tvořilek, tak jsem se nesměle přihlásila. Na konci výstavy, při rozebírání "exponátů", mě oslovilo pár lidiček, dokonce jsme si vyměnili svoje výrobky. Vloni se konala výstava opět, ale tam jsem už vystavovovala jinou techniku. Byla jsem udivená, když si na moje drátkování pořadatelky vzpomněly a prý ho na výstavě postrádaly. To potěší...

Letos jsem byla požádána členkami místního seniorklubu, abych jim techniku drátkování předvedla na jejich pravidelném setkání. Nepomohly žádné výmluvy, nakonec jsem svolila. Čeká mě to za čtrnáct dnů a mám z toho hrůzu. Nedalo se nic dělat, musela jsem oprášit "vercajk" a začít trénovat a opakovat.

Drátkováním se v poslední době moc nezabývám, naposledy jsem drátkovala zvonečky, jako dárky k Vánocům, ty mi celkem jdou, ale tady musím vyfouknout vajíčka, což nenávidím, vajíčka kloužou a praskají a moje artrotické prsty a chabý zrak, mi dovolují pracovat jenom při denním světle a pomalu.

První výsledky. Když už se člověk do něčeho pustí a daří se, tak má i radost. No, uvidíme, snad to nějak zvládnu a každopádně dám vědět, jak to všechno dopadlo.

Zvonky pro babinec

Blíží se adventní čas. Obchodníci nabízejí s velkým předstihem vánoční zboží a různé spolky, spolužáci, kamarádi a kmarádky zase svolávají už od časného podzimu "předvánoční" setkání. Podle zkušeností z předešlých let má před Vánocemi totiž málokdo čas, těžko se v prosinci rezervuje místnost v restauraci a dalších několik důvodů by se ještě určitě našlo. Já už jsem od konce října absolvovala tři taková setkání. Zrovna na včerejšek byl svolaný předvánoční babinec s bývalými kolegyněmi ze zaměstnání. Scházíme se spolu několikrát do roka. Hned jsem toho využila a spojila příjemné s užitečným a pustila se po roce opět do drátkování.

Drátek se špatně fotí, proto se omlouvám, lépe to nešlo

Tmavé zvonky ze šedého vázacího zahradnického drátku 0,5 mm dělám ráda. Výměnou slavnostní mašle za provázek nebo kostkovanou, či jednobarevnou mašličku mohou dekorovat byt po celý rok.

Polystyrénový zvonek, drátek 0,4 - 0,5 mm, několik potřebných kleští, mašlička a je to!

Nakonec celofánový sáček a stejná mašlička. Nezbyl ani jeden zvonek. Domů jsem přivezla prázdný košík. Snad jsem udělala holkám alespoň malou radost.

Víkendové drátkování

Původně jsem měla v úmyslu, že v novém roce veškerý drátkovací "vercajk" schovám a budu se věnovat jiné ruční práci, jenže po zdárné výrobě vánočních zvonečků, které jsem do jednoho rozdala, tedy darovala, mi zbylo ještě pár lidiček, které bych chtěla obdarovat. Dlouho jsem rozmýšlela, ale nakonec jsem si řekla, že zvonky nemusí být jenom vánoční, ale mohou být ve zcela všedním pojetí a zvolila jsem šedý vázací zahradnický drátek a místo mašličky provázek a tak to dopadlo.

O víkendu přijela vnučka Natálka a trvala na tom, že to chce také zkusit. Nejdřív trénovala očka

V neděli už udrátkovala s mou pomocí také zvoneček

Aby těch zvonečků nebylo příliš, pustila jsem se do něčeho jiného

Je to vlastně zatím takový nedodělek

Zkusila jsem, jak by mu slušelo barevné očko, v tom případě ještě musím vyzkoumat, jak ho tam upevním

Omlouvám se za kvalitu fotek, ale drátek se moc špatně fotí

Vánoční drátkování

Po delším čase jsem oprášila drátky a vrhla jsem se do tvoření

Od loňského roku jsem vychytala pár much a vylepšila techniku, jen to focení lesklého materiálu se nedaří..

Některé zvonečky už našly svůj nový domov, pár jich bude ještě udrátkováno a darováno, snad přinesou štěstí...

Srdíčka a zápichy

Drátkování mě neopustilo ani po Velikonocích a po večerech jsem si vytvořila, jen tak pro radost, pár zbytečných věciček, vlastně se stále učím a vymýšlím, nerada vyrábím podle předloh. Odborníci ať zavřou obě oči ..

Když je ten Den matek, dvě srdíčka z lásky..

Zápichy do květináčů

Moje oblíbená konvice, která mi už léta slouží jako květináč, macešky se letos mimořádně vydařily

Tady je vidět, že se ruční práce mají dělat při denním světle a ne u televize, to by se mi tam "nevloudil" ten žlutý korálek...

Měl by to být ptáček, ale jestli to někomu připomíná rybičku, ať je to rybička..

Vajíčka

Nedá mi to, abych také neukázala výsledky mého snažení v boji s drátkem. Drátkovat jsem začala před rokem a byla to právě vajíčka, která jsem se učila zdobit. Někomu se to sice nezdá, ale tímto způsobem se dá drátkování velmi dobře naučit. Podotýkám, že mi za ten rok praskolo pouze jedno vejce... Vajíčka jsem ukázala i na výstavě, o které jsem se tady už zmiňovala. Na této výstavě jsem uzavřela družbu s jednou zájemkyní o tuto techniku a za pár vajec a odrátkovanou sklenici jsem vyhandlovala krásný košík z pedigu. Pár těch lepších vajec jsem už také darovala....

To je to moje vaječné nadělení

Když moje dvouletá vnučka Eliška objevila ošatku s těmito vajíčky, brala do ruky jedno po druhém a pěkně s nimi třásla, jestlipak tam uvnitř nebude nějaká hračka? Nebyla...

Po té, co jsem nedávno otevřela jedny "drátovací" stránky, spadla mi doslova čelist a dostala jsem velký mindrák, proč se s tím tady morduju, taková to byla krása! Nakonec jsem si řekla, že to dělám pro radost a navíc mě to moc baví....