Na zahradě

V poslední době trávím hodně času na zahradě. Je to příjemný relax i když té námahy je tam dost. Věkem sil ubývá a konve s vodou na zalévání jsou nějak těžší. Prostocviky mezi záhonky jsou někdy i životu nebezpečné. Často si vzpomenu na slavný film "Slavnosti sněženek" a na pana Krejčíka, ležícího mezi záhonky a vytrhávajícího plevel. Je to možná praktické, ale trošku nepohodlné. Hlavně je k tomu potřeba ještě jeden člověk, který vás zvedne...

Všechny ty tělesné útrapy mi ale vynahradí pohled na rozkvetlé a rozkvétající kytičky. Malý kousek trávníku s kopretinami každoročně bráním vlastním tělem, jinak by je už dávno "sežrala" sekačka. Vždycky se na toto období těším. Jenom lituji, že tak skromné a něžné kvítí nevoní...

Ještě kytička do vázy

Vloni jsem si koupila ozdobný česnek. Když jsem si začátkem roku na to vzpomněla, nemohla jsem přijít na místo, kam jsem cibule umístila. Na jaře se ozvaly samy. Měla jsem obrovskou radost. No není to nádhera? Na rozdíl od kopretin dokonce voní.

Tady je naše malé ZOO. Mladé ještěrce se zalíbilo v petrželi. Seděla tam celý den.

Přeji vám krásné dny, plné sluníčka, kytiček a pohody.

Šité dárky

Kamarádka z našeho turistického spolku oslavila nedávno kulaté narozeniny. Protože téměř všechny z nás jsou tak trochu tvořilky, dohodly jsme se, že přineseme dárečky z domácí dílny.

Do realizace jsem se, jako vždy, pustila na poslední chvíli. Nejdřív jsem ušila srdíčko, hojně plněné levandulí, která mi letos z větší části "odešla", možná stářím, možná suchem. Takže v létě nebude žádné velké "levandulování". Je mi to líto, ale nedá se nic dělat. Ještě že mám dostatečné zásoby z minulých let.

K srdíčku přibyly dva jednoduché pytlíky na bylinky, které kamarádka pěstuje i sbírá. Těch není nikdy dost. V soupravě nechyběl ani pohankový polštářek, těch jsem za poslední rok ušila spoustu a u obdarovaných měly vždycky úspěch. Snad dobře poslouží i teď.

Máj

Konečně jsme se dočkali! Dnešní den byl přímo ukázkový. Modrá obloha, příjemná teplota a hlavně naše třešnička vydržela kvést. Přečkala mráz, déšť i sníh.

Jenom včeličky neslavily Svátek práce. Ty měly naopak plné ruce (nožičky) práce !

Předešlé dva dny jsem měla na prázdninách vnučky a ty si to na zahradě užívaly. Po dlouhém deštivém týdnu nenechaly jedinou kytičku na pokoji.

Tvořila se srdíčka, trhaly se kytičky do vázy a vyráběla se košťata na slet čarodějnic. Bylo u nás veselo. Dnes jsem si ale obhájila samotu a klid. To je občas potřeba.

Modřence krásně kvetou.

Když už jsme u těch srdíček, tak ještě jedno mechové...

Přeji vám nový měsíc jenom takový, jaký má být. Hodně rozkvetlý, sluníčkový i s deštíčkem, ale jenom s tím teplým, májovým...