Autorka, která nezklame

Doporučuji všem knihu Ivanky Deváté "Co číhá za humny". Knížečka je to tenká, skladná, vhodná do kabelky, i do větší kapsy, ale hlavně humorná, jak jinak u této autorky! Teď, před dovolenou se bude hodit, vždyť je to knížka o cestování a jeho úskalích. Smála jsem se od zčátku až do konce.

Přeji pěkné počteníčko!

Bílé pohlazení

Když se dneska k večeru zatáhlo a spadlo pár kapek, přinesl k nám vítr okvětní lístky ze sousedovy třešně. Uvědomila jsem si, že pokud bude pršet, tak už se tímto pohledem na naši stařičkou třešeň nepotěším..

Tak jsem vzala foťák a zvěčnila tu bílou krásu.

Včelí snažení

Dnes byl nádherný den, sluníčko svítilo, stromy se pomalu zelenají a kvetou. Tráva je už zralá na sekání..Však se také odevšad ozýval zvuk sekaček. Co se dá dělat.

Zapomeňme na sekačky a podívejme se na tu krásu..

Jenže já jsem chtěla psát o něčem jiném. Ony dnes nebzučely jen sekačky, ale byly to ty nejpilnější z nejpilnějších - včeličky!

Všude samá včelka a já jsem cvakala a cvakala...

Včelička na mandloni, chtěla jsem zachytit ty nejpilnější se žlutými kuličkami pylu na nožkách, ale ty se mi zrovna nepovedly.

Včelička na mahonii..

A jak jsem tak poskakovala mezi kytičkami a místy se plazila, potkala jsem pana šneka...

Zítra nás čeká stejně krásný den, tak si ho užijme.

Medvědí česnek

Když jsem ještě nedávno jezdila do práce vlakem, viděla jsem v tuto dobu v lese,  kolem trati, obrovské zelené koberce česneku medvědího a slyšela od známých, jaká je to dobrota a hlavně, jak je zdravá.

Letos jsem neodolala a při nedělní procházce jsem něco málo lístků domů přinesla, bylo to hlavně na přání manžela, který mi řekl, ať bez česneku domů nechodím!

Umyla jsem jednotlivé lístky a zkoušeli jsme je jíst na různé způsoby. Musím říct, že je to velice chutná bylina, chuť má jemnější než klasický česnek. Když jsme ji dostatečně vyzkoušeli, tak, co se zbytkem? Na radu syna jsme lístky pokrájeli a dali zmrazit.

Ptám se zasvěcených,  jaké máte zkušenosti s touto bylinou, ráda se poučím, za nějaký ten recept budu vděčná a myslím, že nejen já.

Pozor, v moudrých knihách se praví, nezaměnit s listy konvalinek, ty jsou jedovaté!

Toulky po okolí

Dnes nás navštívila moje spolužačka ze střední školy, kdysi nejlepší kamarádka. Mnoho a mnoho let jsme se neviděly a vlastně u nás doma ještě nikdy nebyla. Přijela se svým mužem a s větší taškou, která skrývala živý obsah. Protože počasí přálo rozhodli jsme se s manželem ukázat lidem z roviny nějaký ten kopeček. Moje přítelkyně je velmi vážně nemocná a můj muž zase čekatel na druhou endoprotézu, trpící velkými bolestmi, museli jsme tedy použít auto. Vyjeli jsme k rekreačnímu středisku, kterému se lidově říká U Kociána. Oficiální název zní jinak.

V chatě je výborná restaurace, pokoje a nové relaxační centrum i pro veřejnost..

Chatičky jsou součástí areálu..

Okolí je udržované, v dálce se pasou koně, netroufla jsem se přiblížit..

Zajímavý nápis...

Originální chodníček od chaty k několika venkovním posezením pro množství turistů,  kteří tu prochází, naštěstí o víkendu nebo o prázdninách. Dnes byl klid, ale pár lidí se našlo..

Detail chodníčku..

A toto je ten utajený obsah tašky,  jmenuje se Cipísek. Výlet se mu líbil, tady mu svítí do očí sluníčko..

Toulky přírodou

Dnes určitě nejsem sama, kdo vyrazil do přírody užít si sluníčka a začínající zeleně. Vydaly jsme se s Natálkou kousek za humna, kolem potoka, do lesa.

Všude kolem sasanky, odkvétající petrklíče, orseje a blatouchy.

A teď jen blatouchy

Takovouto přírodu mám kousek za domem..

Děti nemohou odolat...

Na pařezu chomáč sasanek..

Potůček vesele bublal...

A nakonec bonus, všudypřítomné paví očko..

Knihy Ilony Borské

Před několika lety mi  paní knihovnice doporučila  k přečtení knihu spisovatelky Ilony Borské "Dobrodruzi s polopenzí". Kniha mě zaujala a po jejím přečtení jsem se začala více zajímat o její autorku, která dnes již není mezi námi.

Ilona Borská napsala několik životopisných, dobře se čtoucích knih, které můžu jen doporučit. Jako první je to kniha "Doktorka z domu trubačů", popisující bouřlivý život lékařky Vlasty Kálalové. Kniha "Kdo byl Hamza" vypráví o životě lékaře Františka Hamzy, zakladatele dětské léčebny v Luži-Košumberku. V těchto dnech jsem  dočetla knihu "Příběh staršího bratra". Jedná se o životopis Josefa Čapka, který zachycuje také život jeho bratra Karla a sestry Heleny. Když jsem knihu četla, trošku jsem se zastyděla, že o těchto slavných lidech hodně věcí nevím nebo jsem už zapomněla. 

Ilona Borská napsala i knihy s jiným žánrem. Kdo nemá rád životopisy, ať si přečte vtipnou knihu "Dobrodruzi s polopenzí".

Ze života hmyzu

Tyto snímky posílám jen tak pro potěšení oka a pro radost, když nám to počasí nepřeje...

Mysleme si, že toto je náš Čmelda a že v pohodě přečkal zimu ve sklepě ...

Včeličkám se koniklec moc líbí..

Líbí se jim i čemeřice..

Čemeřice se líbí také pavoučkovi, kterého jsem ale vůbec nefotila, původně jsem fotila kapku vody a on se tam najednou objevil ....

Zaspal jaro

Když jsem před pár dny pracovala na zahrádce, tak jsem v křoví našla ulitu hlemýždě zahradního (já tomuto živočichovi od dětství říkám šnek). Ulita byla podivně "zašpuntována". Na vesnici bydlím už dlouho, ale tento úkaz jsem ještě neviděla. Na to jsem byla poučena svým manželem, že tímto "deklíkem" příroda chrání hlemýždě před mrazem.

Dnes se něco začalo dít...

Hlemížď zjistil, že přišlo jaro a že pravděpodobně zaspal..

Tady ještě s deklíkem..

Vrátka se otevírají a ospalec vykukuje..

A takto vykukuje do světa po několika hodinách, ulita trošku oschla a ukázala pravou barvu. Hlemýždi se dožívají 5-7 let, bude to asi starší ročník..

  Přenesla jsem ho do listí, ať si užívá přírody, ospalec..

A komu pohled na šneky, slimáky a jiné jim podobné nedělá právě dobře, přináším trošku mokrých žlutých kytiček.

Moje orchidej č. 1

V únoru jsem si  za výhodnou cenu zakoupila ve výprodeji poškozenou  bílou orchidej. Před tím jsem již jednu měla, ale nedařilo se jí, tak jsem dlouho váhala, až jsem neodolala.

Takhle vypdala. Tři kvítky, ale konec věve nebyl poškozený. Sbírala jsem různé rady, opatrovala jsem ji jako oko v hlavě a pořídila jsem jí žlutou sestřičku.

Takhle vypadá po 2 měsících, původní kvítky opadaly a rozkvetl zbytek stonku, navíc vyrašila  nová větvička.

Toto jsou detaily

Někde jsem pochytila, že po odkvětu se má nechat stonek ještě nějakou dobu a nemá se odstranit, je možné, že z některého " pupenu", které jsou na stonku vyrazí nová větvička. Tak se také stalo v mém případě. Stonek je většinou k podpěře připevněn mechanickými svorkami, doporučuji, je odstranit a prozkoumat nebo přesunout, možná, že brání dalšímu životu...

To jsou jen moje zkušenosti, snad se někomu budou hodit.

Zdravím Romi, se kterou jsme měly dnes stejný nápad.

Ráda se podělím

Pomalu končí uplakané velikonoční pondělí a přiznám se, že mi to počasí ani moc nevadilo, sluníčka jsme si užili včera, i když zase až tak moc teplo nebylo. Probírám svoje velikonoční úlovky, které spíše nazvu jarními, protože se svátky už mají společný jen datum... Jsou o něco málo povedenější, než ty moje předešlé, protože jsem objevila na foťáčku jeden čudlík, tedy poradil mi to jeden z mých synů, když viděl jak se trápím. Druhý syn, po kterém jsem foťáček podědila, to věděl také, ale neporadil a když jsem mu to vyčetla, tak mi odpověděl, že si myslel, že to vím! My starší ročníky to nemáme lehké, ale poradili jsme si s ledasčím,  poradíme si i dnes!

Koniklec, vidíte ty chloupky na stonku!

Čemeřice a včelička

Zlatice, u nás zlatý déšť

Narcisy s kapkami rosy

Orsej

Tento mech jsem si přivezla vloni z hub z nedalekého Slovenska. Uprostřed mu vyrůstá nějaký "cizopasník", ale je to milé. Myslela jsem si, že u nás nepřežije, ale přežil a zdobí mi zahrádku.

Fialky a pár sedmikrásek natrhala naše Natálka do vázičky.