Translate

27 září 2015

Chvála zeleniny

Mám ráda zeleninové saláty v jakékoliv podobě. Připravuji je po celý rok, nejlepší jsou ale ty pozdně letní z vlastní zahrádky. U nás doma byly známy tři základní verze. Okurkový, rajčatový a hlávkový salát. K tomu, většinou v jídelnách, byl k mání salát z červené řepy a zelný salát.



Když jsem před pár lety objevila olivový olej, bazalku, mozarelu a citronovou šťávu, která je u některých salátů lahodnější než ocet, začala jsem experimentovat.

Rajčata, kousek oloupané nebo neoloupané okurky, kousek oloupané nebo neoloupané mladé cukety a papriku nakrájím na kostičky, dám do mísy, podle chuti osolím, osladím, přidám špetku pepře, pokapu olivovým olejem, citronovou šťávou, někdy zakápnu troškou balzamikového octa. Všechno zamíchám a dám vychladit.




To je nádhera, co říkáte? Mám hodnou sestřičku a ta má zase jednu známou paní, která pěstuje takovéto krásné kapie a já využívám jejich ochoty a každým rokem si několik kilogramů přivezu domů.




Papriky jsou potom neprodleně nařezány na nudličky a zavařeny ve sladkokyseleém nálevu.




Letos jsme si pořídili také zásoby oblíbeného leča a samozřejmě jsme si také pochutnali na šťavnatých, slaďoučkých syrových kapiích.




Na saláty používám hlavně suroviny z vlastní zahrádky. Tyto "zvonečky" ale ne, ty jsem ani neochutnala a ani neochutnám, po tom co mi bylo řečeno, jak náramně pálí. To je v naší rodině čistě mužská záležitost, ale vzhledově jsou krásné, že?



Ještě jedna ukázka. Všechno je jedlé a také chutné! Navíc, zelené listy lichořeřišnice jsou léčivé. Podlouhlé zelené lístky, to je rukola. S ní jsem měla velké problémy, než jsem jí přišla na chuť, ještě donedávna mi moc nevonělaUsmívající se. Letos se to nějak zlomilo a začala jsem si na ní pochutnávat. Stejně tak mi dlouho nevoněl i balzamikový ocet. Suroviny, které jsem uvedla výše, nemusí být použity všechny, nedávno jsem k rajčatům přidala pouze cuketu, ředkvičku, rukolu a jemně nasekanou bazalku. Často přidávám i na kostičky nakrájený kousek mozarely, kterou v poslední době nahrazuji sýrem TOFU, česnekový je vynikající.


Jednou jsem dostala darem estragonový ocet, který mi zachutnal a od té doby si ho dělám sama. Do láhve naliji obyčejný kvasný ocet, do něj ponořím velkou snítku estragonu, pár kuliček pepře a nového koření. Fantazii a chutím se meze nekladou. Uzavřu a nechám "uležet". Tento ocet používám do rajčatového salátu a vlastně všude, kam patří ocet.








Trochu jsem si připomenula léto se všemi jeho barvami. Teď to vypadá, že jsem vegetarián, nejsem a pokud mne k tomu okolnosti nedonutí, tak nebudu. Bez masa si život nedovedu představitUsmívající se.
Přeji všem pohodový a sluníčkový prodloužený víkend.

13 září 2015

Ještě jednou Na mlýně

Posledně jsem slíbila, že ukážu ještě pár fotek z areálu Na mlýně. Dívám se, že "posledně" bylo už téměř před třemi týdny! Předešlé fotky byly z července, kdy svítilo sluníčko a některé fotky se nevyvedly. Druhá návštěva se uskutečnila v půli srpna. Ten den dokonce pršelo...


Schody po pravé straně vedou do útulné hospůdky


Mlýnské kolo nesmí chybět, v rákosí se ukrývá vodník


To je on!


Na opačné straně budovy, najdete dalšího vodníka, pěkně barevného, s pentličkami, ten zase hlídá opravdové kapry v rybníčku.


Třetího vodníka už znáte. Mlýn, jak má být.



Areál funguje také jako skanzen. Najdete zde kovárnu a panem kovářem, zařízenou selskou světničku, plno starodávného nářadí, včetně zemědělských strojů. Našli jsme tu i několik kočárů, které jsme si mohli vyzkoušet. Kromě hospůdky a venkovního posezení s obsluhou, je možné ubytování ve stylových chatkách. Areál je v provozu především v létě a o víkendech. Nedaleko má zastávku vláček Podhoráček, pendlující z Kozlovic na Hukvaldy a zpět. O Podhoráčku jsem také už psala.
Tak jsem si zavzpomínaka na léto a na prázdniny. Člověk nemusí chodit nikam daleko. Mnoho hezkého a zajímavého se dá najít i za domem Mrkající.




Knížky

Dlouho jsem nepsala o knížkách. Nedávno jsem objevila americkou autorku Lindu Castillo. Její trillery z amišského prostředí se čtou jedním d...