Kniha Saturnin od Zdeňka Jirotky patří mezi moje NEJ. Můžu říct, že s menší pomocí bych ji odříkala i zpaměti. Její filmová podoba nebyla zpočátku podle mých představ. Jako tetu Kateřinu jsem si představovala Helenu Růžičkovou, ale myslím, že Jana Synková ji zahrála báječně, stejně tak i ostatní herci.
Toto je můj miláček z roku 1970 ( deváté vydání ). Jak je vidět, kniha je patřičně ošoupaná, obal potrhaný a stránky jsou nádherně zažloutlé.
Když vyšla kniha Saturnin se vrací, kterou napsal Miroslav Macek, byla jsem uražená, že si někdo dovolil "lézt panu Jirotkovi do zelí"!
Nedávno jsem na tuto knihu narazila v knihovně a zvědavost mi nedala. Paní knihovnice mi sdělila, že se lidem kniha líbí, tak jsem si ji půjčila.
Předmluva praví, že nápad napsat pokračování Saturnina nevznikl v hlavě pana doktora Macka, ale v jistém nakladatelství, které za souhlasu dědiců pana Jirotky vyhlásilo konkurz na autora a pan doktor Macek se stal tím vyvoleným.
Kniha vyšla v roce 2017 na počest 75. výročí prvního vydání Jirotkova Saturnina.
Nová kniha je vlastně pokračováním příběhů stejných postav, doplněných o nového strýce Františka, za kterého se během roku provdala teta Kateřina. Hrdinové se scházejí opět po roce v dědečkově sídle a prožívají spolu rozmanité veselé příhody. Je napsána stejným jazykem. Přísloví tety Kateřiny zanikají v "hláškách" strýce Františka. Pan doktor Macek se opravdu snažil, ale...
Vážený čtenář ať posoudí sám
.
.
