Letos poprvé

Stále si slibuji, že se budu svému blogu věnovat čatěji, ale nedaří se mi to. Teprve včera jsem odstrojila vánoční stromeček. Zachovala jsem ho pro svého vnoučka, který mne po půl roce přijel navštívit a vyzvednout si dárečky, které tam zbyly. Ještě že je náš letitý stomeček umělý, jinak by to nebylo možné. Je umělý, přesto nám začal opadávat. Nic není věčné. Užili jsme si ten týden, jak se jen dalo. Vnouček je velmi čiperný předškolák a já jsem se nestačila divit nad jeho nápady a průpovídkami. Přestože je to už velký chlap, rád se mazlí. Když mne přišel obejmout, řekla jsem mu, jestli ví, že se také objímají stromy, ze kterých údajně lidé čerpají energii. Krátce na to se ozvalo z vedlejší místnosti podetřelé cinkání. Když jsem se ho zeptala, co tam dělá, oznámil mi, že objímá vánoční stromeček... Těch zážitků bylo ještě hodně. Momentálně už je u nás klid. Tolik k Vánocům.

Vlastně chci ještě ukázat jeden netradiční vánoční dárek. Pod stromečkem byl velký balík se sadbou hlívy ústřičné, zatím se nám daří.

Když jsme u toho zdravíčka, které si při každé příležitosti přejeme. Co takhle dát si zelí? Vlastnoručně natlačené a moc dobré. Musím se pochválit!

Včera nám napadlo trochu sněhu, ale už je skoro pryč. Zato ovzduší se hodně zhoršilo. Začátkem ledna až téměř do minulého týdne bylo příjemně, někdy i slunečno. S kamarádkami jsme opět vyrazily do přírody. Obloha byla modrá a Lysá hora kouřila...

Putování jsme ukončily v BRCu ( Beskydské rehabilitační centrum ) na Čeladné. To jsou malé lázně na nemoci pohybového ústrojí, dnes už celkem známé.

Vlastně v nedaleké hospodě Skalka...

Ač vládne měsíc leden, mladé kopřivy připomínají březen. Budeme si muset zvyknout, ale už se stejně těším na jaro...