Translate

28 listopadu 2017

Už je to osm let...

V těchto dnech je tomu osm let, kdy jsem napsala svůj první článek. Tenkrát to bylo veliké dobrodružství. Pokus - omyl a žádný rádce! Vůbec jsem nevěděla do čeho jdu. Myslím, že v tom samém roce 2009 nás tu začínalo více a většina vytrvala. Za tu dobu jsem poznala spoustu zajímavých lidí, naučila se zacházet s foťákem a fotkami, poznala jsem prostřednictvím jiných blogů krásná místa v naší vlasti i v zahraničí. Vyzkoušela jsem plno výborných receptů a "přičichla" jsem k rozličným technikám ručních prací. Dostala jsem tipy na dobré knihy a zjistila jsem, že každý má nějakou tu bolístku. "Naživo" jsem se setkala s několika blogerkami a jednou jsem navštívila setkání Ženského klubu. S blogerkou Milenou se pravidelně scházíme už několik let a několik let mi od jednoho šikovného blogera přicházejí křížovky, které sám sestavuje.
Blog jsem začala psát v mém prvním důchodovém roce ( šla jsem o 2,5 roku dříve ). Od té doby se velmi mnoho věcí změnilo. K dvěma vnučkám přibyly další tři a jeden vnouček - klouček. Stres a letité spolupracovníky jsem s radostí vyměnila za pohodu a fungl nové kamarády. Začala jsem chodit do přírody a cestovat v rámci možností rodinného rozpočtu. Je pravda, že na blogování mi nezbývá mnoho času, ale zatím se nemíním loučit.
Děkuji vám všem věrným i náhodným návštěvníkům za to, že ke mně zaskočíte a zanecháte tu pár milých slov. Moc si vašich návštěv vážím.
Ať nám blogování přináší jenom radost!







06 listopadu 2017

Vzpomínání na beskydské putování

O víkendu jsem se zatoulala na blog k Pavlovi Tlusťjochovi. Tam mne zaujala jeho soutěžní otázka : " Kdo nebo co je a kde se nachází Švarná Hanka.
Já to vím a prozradím... Je to chata v Beskydech. Najdeme ji na hřebeni Gruň, na moravsko-slovenském pomezí, nedaleko lokality Bílý Kříž. Vloni, koncem srpna, jsme se s kamarádkami domluvily, že se tam vydáme. Chata je na hřebeni, vede k ní několik cest, ale vyšlapat se tam musí po svých. My jsme si vybraly zrovna ten horší terén. Pěkně do kopce, přes kořeny a kameny...


Autobusem jsme dojely na Visalaje a potom dál pěšky.


Cesta se táhla lesem, ale občas se nám naskytly opravdu krásné výhledy, třeba na Lysou horu...


A jsme tady !


To je ona, chata Švarná Hanka. Má to být jedna z nejstarších chat v Beskydech. Údajně tu pobýval i Petr Bezruč. Dovnitř jsme se nedostaly, protože tam probíhala příprava na svatební hostinu. Musely jsme se spokojit s bufetem a s venkovním posezením.


Byl konec prázdin a všední den, hostů nebylo mnoho. Za pěkného počasí o prázdninách a o víkendu je to tady, jako na Václaváku. Ani se nedivím tomu, kdo vytvořil toto umělecké dílo. Rozjívené dětičky i velké množství psů k pohodě vůbec nepřispívá.


Dobrosrdečný chlupáč "Endží" byl výjimka. Patřil k chatě a připomínal mi Maxipsa Fíka.


Prst kamarádky ukazuje na mapě, kde jsme. Před námi jsou slovenské hory


To samé ve skutečnosti i s kravičkami.


Popelníky jsme nehledaly, zato ještě pár podobných cedulí bylo v okolí chaty k vidění. Nabraly jsme sílu k cestě zpět, ta dolů bývá horší, zasmály jsme se, podrbaly pejska za ušima a vydaly se zpět.


Byla s námi úspěšná houbařka které, jako vždy, štěstí přálo...



Velikonoční přání

  Se zpožděním, ale přece. Přáníčko jsem měla nachystané včas, ale tím, že už nevyužívám Českou poštu, hřeším na to, že je možné popřát v ka...