Translate

27 ledna 2019

Zimní Pustevny

Ve čtvrtek jsme se vydaly s kamarádkami na Pustevny. V těchto dnech tam jsou k vidění ledové sochy a to je moc pěkná podívaná. Cíl cesty byl ale nejistý. Velké mrazy a hromady sněhu mohly zapříčinit, že autobus, který nás měl na místo dopravit z Rožnova, mohl mít problémy s vyjetím a pak by nás zanechal napospas někde na cestě. Tak pravilo upozornění dopravní kanceláře.


Nakonec všechno dobře dopadlo a my jsme se v pořádku dostaly nahoru. Takový byl pohled z autobusu. Na Pustevnách jsem byla naposledy před několika lety a za tu dobu se tady mnohé změnilo. V tom sněhu, v mlze a větru, jsem se nemohla hned orientovat.


Přes to všechno jsem byla nádhernou přírodou unesená. Sochy, které jsme si prohlédly s kamarádkami hned na začátku cesty, byly hned zapomenuty a já jsem si užívala vzácný pohled na zasněženou přírodu. Vzácný byl také proto, že Pustevny jsou takový beskydský Václavák. O víkendech a o prázdninách jsou tady davy lidí ve všech ročních obdobích, ale ve všední a školní dny je tu celkem klidno.


Nebylo to v plánu, ale nedalo nám to, abychom se nezašly pozdravit s Radegastem, který tady stál celý zasněžený s velkým rampouchem u nosu. Opět jsem měla velké štěstí, protože normálně je téměř nemožné vyfotit se u Radegasta, natož ho vyfotit samotného! Vždycky je tu plno.


Od Radegasta jsme se vracely zpět.


Byla jsem zvědavá na toto monstrum, které zde vyrostlo během krátké doby. Jedná se o dnes tolik populární " stezku v korunách stromů ". Vůbec se mi to nelíbí a nejsem sama. Tyto stezky u nás i jinde přibývají viz Dolní Morava, Lipno ap. Myslím, že už v tak devastované přírodě nemají co dělat, ale kšeft je kšeft.


Ještě pohled na Libušín, který se po požáru nává opět dohromady. Na ten jsem byla zvlášť zvědavá. Zábrany a sníh nedovolily udělat lepší fotku.



Abych nebyla nespravedlivá. Ledové sochy se špatně fotily, navíc jsou umístěné v plátěných stanech a osvětlené. Aspoň něco málo.


Nakonec ještě malá ukázka informační zasněžené tabule ...
Zatímco dole panoval silný smog, na horách se dýchalo jedna báseň. Pěkně jsme si to užily.









19 ledna 2019

Spíše pro děvčata


Než dám tip na příjemné čtení pro dlouhé zimní večery, musím se pochlubit s opožděnými barborkami. Nějak se jim, holkám, dlouho nechtělo, ale nakonec se umoudřily. No není to krása! Úplně jsem zatoužila po jaru. Venku máme sníh, když zasvítí sluníčko, je to nádhera. Včera jsem byla na horách, tam si na nedostatek sněhu opravdu nestěžují. Musím to ještě chvíli vydržet.Usmívající se




Je fakt, že hodně volného času strávím na internetu ( vím, že bych neměla ), ale na knížky jsem nezanevřela. Bez nich to nejde.



O "Aristokratce" od Evžena Bočka jsem hodně slyšela, ale trvalo mi to dlouho, než jsem se k ní v knihovně dopídila. Má ještě několik pokračování, určitě se k nim také dostanu. Název je sice vznešený, ale já jsem se smála od začátku až do konce. Humoru není nikdy dost, vřele doporučuji. Obsah neprozradím.




Tyto dvě knížky mají ještě třetí sestřičku. Doporučila mi je paní knihovnice a čtou se velmi dobře. Autorka je Američanka a jako studentka se dostává do Paříže, kde bydlí v jedné klasické pařížské rodině. Objevuje nový životní styl a srovnává ho s tím, jak doposud žila. Obdivuje svoji paní domácí, mimochodem už starší paní, s jakým klidem a šarmem přistupuje k životu. Myslím, že si autorka na těchto zkušenostech založila i kariéru. V knížkách si každá z nás najde nějaký ten tip pro sebe a když ne, tak si aspoň pěkně počte.
Já mám moc ráda historické romány a už se těším, až konečně někdo vrátí do knihovny poslední dva díly Vondruškovy Husitské epopeje, na které už rok čekámUsmívající se. Naštěstí je stále co číst.
Přeji pohodové zimní dny.









07 ledna 2019

O krok dále...

Od včerejška jsme zase o krok dále. Venku máme - 10° a plno zmrzlého sněhu. Sluníčko dnes svítilo, jako by chtělo nahradit všechny ty šedivé, zamračené a často deštivé dny.


V sobotu přišli tři mokří Králové. Vypadali spíš jako tři vodníci. My jsem pro ně jedna z posledních zastávek, takže už toho měli opravdu dost. Jednomu z nich se zimou klepala ruka a nápis napsal na okraj dveří tak, že když je zavřu, je vidět jenom jeho půlka.


Konec minulého roku jsem strávila většinou u kamen, tam bylo dobře. Svátky proběhly v pohodě. Hned po Novém roce se připomněla pračka s tím, že mne bude zase zlobit, potvůrka. Jsou jí asi 4 roky a už má svoje manýry. Mám podezření, že budeme opět kupovat novou. Většinou to vyjde levněji než oprava, to už máme vyzkoušené. Ach jo! K pračce se přidala televize, ta to na nás zkouší už delší dobu, ale ona na to má nárok, vydržela už skoro 10 let. Většinou nezůstává u dvou průšvihů, musí být ještě třetí. No a také že ano. Ráno jsem se probudila do zimy. Venku - 11,5° a plynový kotel byl studený. Ten je v provozu teprve rok. Naštěstí tady to byl jenom menší technický problém, který se dal rychle odstranit. Ty další zůstávají, ale neplačme, od nového roku máme přece přidánoMrkající.


Abych jenom nenaříkala. Nějaké potěšení se u nás doma také najde. Vykvetla mi tlustice. Její květy jsem viděla poprvé.


Tato orchidejka kvete už hodně dlouho.


Vánoční kaktusy už odkvétají, některé kvetly hned na začátku podzimu.


Vánoce jsou sice za námi, ale já jsem ještě "přidrátovala " pár zvonečků pro přátele, se kterými jsem se před svátky neviděla. Chtěla jsem zkusit něco jiného, ale zvonky už mám nacvičené a drátování mi jde rychle.


Jednou tam a jednou zpět...Usmívající se Ještě se s odklízením sněhu zapotíme.






Foťák v poslední době hodně zanedbávám. S kamarádkami se zítra chystáme na hory, tak doufám, že se mi podaří něco zajímavého bílého nafotit.
Mějte se pěkně a dávejte na sebe pozor.












Za kaštany na Hukvaldy

Opět nastal čas kvetoucích kaštanů a kde jinde si tu jedinečnou atmosféru u nás užít?   V hukvaldské oboře najdete klid, tedy měli byste naj...