O krok dále...

Od včerejška jsme zase o krok dále. Venku máme - 10° a plno zmrzlého sněhu. Sluníčko dnes svítilo, jako by chtělo nahradit všechny ty šedivé, zamračené a často deštivé dny.

V sobotu přišli tři mokří Králové. Vypadali spíš jako tři vodníci. My jsem pro ně jedna z posledních zastávek, takže už toho měli opravdu dost. Jednomu z nich se zimou klepala ruka a nápis napsal na okraj dveří tak, že když je zavřu, je vidět jenom jeho půlka.

Konec minulého roku jsem strávila většinou u kamen, tam bylo dobře. Svátky proběhly v pohodě. Hned po Novém roce se připomněla pračka s tím, že mne bude zase zlobit, potvůrka. Jsou jí asi 4 roky a už má svoje manýry. Mám podezření, že budeme opět kupovat novou. Většinou to vyjde levněji než oprava, to už máme vyzkoušené. Ach jo! K pračce se přidala televize, ta to na nás zkouší už delší dobu, ale ona na to má nárok, vydržela už skoro 10 let. Většinou nezůstává u dvou průšvihů, musí být ještě třetí. No a také že ano. Ráno jsem se probudila do zimy. Venku - 11,5° a plynový kotel byl studený. Ten je v provozu teprve rok. Naštěstí tady to byl jenom menší technický problém, který se dal rychle odstranit. Ty další zůstávají, ale neplačme, od nového roku máme přece přidáno.

Abych jenom nenaříkala. Nějaké potěšení se u nás doma také najde. Vykvetla mi tlustice. Její květy jsem viděla poprvé.

Tato orchidejka kvete už hodně dlouho.

Vánoční kaktusy už odkvétají, některé kvetly hned na začátku podzimu.

Vánoce jsou sice za námi, ale já jsem ještě "přidrátovala " pár zvonečků pro přátele, se kterými jsem se před svátky neviděla. Chtěla jsem zkusit něco jiného, ale zvonky už mám nacvičené a drátování mi jde rychle.

Jednou tam a jednou zpět... Ještě se s odklízením sněhu zapotíme.

Foťák v poslední době hodně zanedbávám. S kamarádkami se zítra chystáme na hory, tak doufám, že se mi podaří něco zajímavého bílého nafotit.

Mějte se pěkně a dávejte na sebe pozor.