Nevím jak vy, ale já sluníčko nutně potřebuji k životu, když nesvítí, tak nestojím za nic, ale když se jenom trošku objeví, okamžitě se naladím co nejpozitivněji, prostě najednou je mi hej! A tak tomu bylo den před silvestrem, ani nevím, který to byl den, za ty svátky to mám hodně popletené. Prostě sluníčko mne vyhalo ven a stálo to za to.
Sněhu nebylo moc, ale mrazík pracoval pořádně!
Původně jsem chtěla fotit krajinu, ale pak jsem našla takovéto skvosty. Když jsem chtěla fotit, foťák zamrzl. Po intenzívním zahřívání a domlouvání se mi podařilo udělat pár snímků
Je libo náhrdelník?
Nebo šňůru zvláštních perel?
V zamrzlé brázdě jsem zase objevila další krásu, led nebyl silný a hned to odnesly boty..
Kam asi vedou osamělé stopy?
A zpět domů do tepla! Při minus deseti stupních mě vidina horkého moku donutila přidat do kroku..
Fotky mám i v černobílém provedení, možná vypadají i lépe, ale není na nich vidět to sluníčko...
Žádné komentáře:
Okomentovat