Minulý týden jsme měli doma velkou oslavu. Moji dva synové totiž slavili 30. narozeniny. Někdo si řekne, no a co, dvojčata. Jenže před těmi třiceti lety to nebylo vůbec tak jednoduché.
Čekali jsme narození holčičky, doma už byl jeden dvouletý kluk, tak co jiného by mělo přijít. Madší ročníky si nedovedou představit, že v roce 1980 nebyl k dispozici ultrazvuk a vyšetření probíhalo klasicky a pak jenom takovým naslouchátkem. Pokud bylo všechno v pořádku dle dostupných vyšetření, tak bylo všechno v pořádku.... Naše vytoužená holčička měla přijít na svět kolem 20. března, ale ohlásila se o týden dříve. Manžel mě odvezl do porodnice, kde se paní doktorce něco nezdálo a poslala mě na rentgen. Nato mi oznámila vesele, že to budou dvojčátka! Pro mne to veselé nebylo, byl to spíš šok. To se všechno stalo okolo půlnoci a děti přišly na svět v poledne a byli to kluci, jak dnes říkám : každý pes, jiná ves. Ten starší byl dlouhý, blonďák, modré oči, mladší (o 10 minut), byl malý, černovlasý, tmavé oči. Jejích čistá porodní váha byla 6 kg! A já jsem přibrala celkem 16 kg. Všechno proběhlo v naprostém pořádku, jen hochům se ven nechtělo klasicky, tak vystrčili na pana doktora zadeček a také to mají zpečetěné ve své zdravotní dokumentaci. No a jak tak spatřili světlo světa, tak nastal další problém, nebylo jedno jméno a já jsem ho narychlo musela vymyslet. Nedávali mi ani minutu času... Kluci dostali jména Ondřej a Viktor. A zase šok, tentokrát pro manžela. Když se zeptal telefonicky, cože se nám to narodilo, tak dostal od pana doktora odpověď: "Jsou to dva kluci a všichni jsou zdraví" a konec. Protože návštěvy byly tenkrát zakázány, kvůli chřipce, tak se trápil celý den až šel poprosit paní sousedku, která pracovala v nemocnici, jestli by se nemohla zeptat, co je na tom pravdy. Ta mu to potvrdila. Tak jsme se rozrostli a stala se z nás velká rodina, neměli jsme žádnou pomoc a museli jsme všechno zvládat sami s mužem. Bylo to někdy dost zlé, někdy jsme se ale dost nasmáli.... Dnes je ten starší ženatý a má 2 děti a mladší je zatím svobodný, bezdětný.
A to jsou oni, když jim byl jeden rok
A takový dort jsem jim vlastnoručně upekla
Žádné komentáře:
Okomentovat