Všem, kteří četli můj článek o čmeláčím zimním tulákovi sděluji, že Čmelda, jak ho nazvala Maruška Fukčárinka, stále ještě žije. Včera jsem ho možná zachránila před zašlápnutím. Seděl na koberci a okraje křidélek měl potrhané, ale v létání mu to nebránilo. Noc přečkal opět v žaluziích.
Včera jsem, shodou okolností, navštívila přednášku o včeličkách. Přednášela nám paní, která se aktivně zabývá včelařením, jinak povoláním praktická lékařka. Už vloni nám přednášela o medu. Moc zajímavé téma. Ale abych neodbíhala. Využila jsem jejích znalostí a zeptala se na osud čmeláčka. Řekla, že se jedná o čmeláčí samičku a že se předčasně probudila. Na její radu jsem Čmeldu opatrně vložila do kusu hadru a odnesla do sklepa, kde by měl(a) dokončit zimní spánek. Držme palce, ať to přežije.
Přejme mu ať se dočká takovéto krásy.
A ty kytičky jsou pro všechny, kterým už ta zima leze krkem!
Žádné komentáře:
Okomentovat