Nebudu tady psát o vaření, ani o jídle. Budu psát úplně o něčem jiném. Budu psát o gratulacích. Jako žena ráda dostávám kytky. Je jasné, že v tomto pokročilejším věku ty kytky dostávám pouze k určitému výročí, ono se jich ale za rok pár naskytne. A kytky obstarávají v naší rodině především muži. Bezradný muž se nechá v květinářství paní květinářkou pěkně "nachytat". Při dnešním sortimentu, není divu. Párkrát jsem dostala kytici, velkou, jako dům, kam milá květinářka naaranžovala snad půl obchodu. Muž si řekl, čím větší, tím lepší a potom jsme doma marně hledali vázu... Přiznám, že párkrát kytice obsahovala zmíněné zelí, samozřejmě okrasné, které se nádherně vyjímá ve venkovní okrasné výsadbě. Tak proto ten nadpis! Dnes, když se blíží nějaké výročí, velmi neslušně a nenápadně zašeptám budoucímu gratulantovi do ouška : Prosím, zelí ne, koště ne... Víte, že to má svoje ovoce?
Kytku jsem dostala v pátek 22.10. za zásluhy o společnou domácnost
Květy jsou trošičku něžnější než zelí
Je to vlastně 33. svatební kytice a myslím, že je krásná
Žádné komentáře:
Okomentovat