Živel

Včera jsem měla ve městě FM nějaké aktivity, tak jsem se musela jít podívat jak to vypadá v okolí  řeky Ostravice po těch propršených dnech. Řeka se rychle vrátila do svého koryta. Bylo stále ještě zataženo, tak tyto dvě moje fotky nejsou moc kvalitní.

Večer  jsem dostala od svých známých nějaké obrázky ze začátku týdne, je to stejné místo, podle kaštanu, tak posuďte sami..

Tento obrázek budí hrůzu. Normálně  jsou vidět kameny a ostrůvky a řeka se dá přejít..

Další obrázky nás zavádějí do míst, kde ještě nevelkou řeku Ostravici zadržuje vodní nádrž Šance. Vzadu jsou vidět nádherné Beskydy.

Hráz vlevo naplněná po okraj. Byly doby sucha, kdy se lidé ze širokého okolí, jezdili dívat na kameny na dně přehrady. Přehrada zásobuje pitnou vodou Ostravsko a Frýdecko a je to mimořádně dobrá voda.

Stále přehrada Šance

Voda odtéká, všehno dopadlo dobře, přehrada vodu zadržela, tak jako v roce 1997. Možná, že někdo z vás slyšel jak v oněch kritických dnech naše nejznámější komerční televize strašila lidi, že kdyby se tato přehrada protrhla, zatopila by ještě město FM a jeho okolí. Věřím, že to může být pravda, ale myslím, že v ty dny nebylo na místě vyvolávat paniku.

Sem tam nás překvapí ještě průtrž mračen, ale musíme věřit, že ty hrůzy se už nevrátí!

A ty sluníčko, máš co dohánět, tak se čiň!!

Boudo, budko, kdo v tobě přebývá?

Nedávno jsem u Jarušky viděla dřevěnou budku a slíbila jsem, že i já ukážu ze svého archívu něco starého dřevěného..

Je to  stodola našich sousedů. Kdysi patřila k mlýnu, který už není. Zimní foto vypadá romanticky.

                               

Ovečky z jara stavbě moc romantiky nepřidají, navíc fotka není povedená, ale lepší jsem nenašla.

A ještě jednu budku tady mám, je to starý posed pro myslivce..

Kvašák - první výsledky

Po téměř třech týdnech se vracím k našemu krasavci Romulovi. Tak dnes bylo konečně hotovo. Zeleninu jsme vyjmuli a hned jsme si na ní pochutnali u oběda. Byla výborná. Chuť jako kysané zelí. Zbytek šel ve sklenici do lednice.

Podle zkušenosti se přikláním k tomu, aby zelenina zůstala v nádobě alespoň 14 dní, kdyby o nějaký ten den déle, tak se nic neděje, bude chutnější. Zelí bylo nastrouhané hodně nahrubo, proto kvašení trvalo déle. Zeleninu jsem během kvašení kontrolovala. Příště vyzkouším i jinou zeleninu.

A ještě jednou, to je on Romulus. Uvnitř je 1 kg směsi zelí, mrkve a cibule, vše pěkně prosoleno, dle návodu - 20 g soli. Přiznám se, že nemám ráda návody, tak jsem podle oka vždycky každou vrstvu  posolila a upěchovala. Zelenina musí být ponořená ve šťávě, možno dolít vodou, tak, aby hladina byla cca 2 cm nad zeleninou. Pak se vše upěchuje, zavře a čeká..

S kvašákem má zkušenosti Blanka, která mě svým článečkem nalákala k jeho koupi. Blani díky. Zkušenosti má i Vlasta, doufám, že se také ozve, jak je spokojená..

Stále prší!

Dnes už druhý den prší, tedy leje a v noci foukal velmi silný vítr. Ráno nás Severomoraváky čekal šok. Povodně. Měla jsem domluvené se snachou, že si vezmu vnučku na celý den k nám. Podle ranních zpráv jsem nevěděla, jestli máme jet do města FM. Snacha telefonovala, že ve městě vyhlásili krizový stav. Protéká tam řeka Ostravice, která se vylévala ze břehů. Riskli jsme to, přestože víme o několika kritických místech po cestě.

To už jsme ve městě, černota a déšť..

Pošmourno, nepříjemno..

Nepostradatelní hasiči..

Světla odklánějí auta vlevo, polovina cesty je zaplavená..

To je zpáteční cesta domů, alespoň trošku zeleně. Protože tu máme kopečky, voda stéká pěkně dolů, v zatáčce už je to horší...

Vpravo je vidět jak kalná voda stéká z polí a zatím se naštěstí  zadržuje v příkopu..

Fotila jsem pěkně z teploučka v autě. Mohla jsem jít prozkoumat stav našeho potůčku Olešné, který nám protéká kousíček pod zahradou, ale z okna bylo vidět, ře voda zůstává v korytě. Fotit Ostravici ve městě se mi také nechtělo. Myslím, že je lepší neriskovat. Syn, který pracuje u záchranky v Třinci, se po noční vrátil v pořádku domů a pak hlásili, že se tam utopila ta paní. Druhý syn přijel už dopoledne z práce domů. Pracuje ve Frenštátě p. R. Tam jsou cesty také uzavřené.  Doufám, že už konečně přestane pršet, myslím na ty, kteří dnes stráví noc venku nebo na nějaké ubytovně. Snad už nebudou žádné oběti na životech.

Tolik štěstí?

Včera nepršelo, tak jsme s vnučkou vyrazily v gumovkách na zahrádku a co nevidíme v tom přerostlém pleveli? Takový poklad!

Samý čtyřlístek! Já mám málokdy štěstí vůbec čtyřlístek najít a při svém zraku a bez brýlí!

Všechno to bylo na jednom místě a ještě jsme nechali druhým! Nevěříte? Věřte!

Myslím, že se mi to už nikdy nepodaří!

Začínám

Pletení z papíru je na spřátelených blozích velmi populární, předvedené výrobky jsou krásné a jejich autoři velmi šikovní.

Já sem zkoušela plést z papíru už vloni, podle časopisu, ale návod nebyl skoro žádný a že je možno hledat inspiraci na internetu mě vůbec nenapadlo, proto také první výrobek podle toho vypadal. Když se mi naskytla možnost naučit se tuto techniku v minikurzu pod vedením profesionálky, nezaváhala jsem ani na chvíli.

Tak toto je výsledek prvního snažení. Roličky nám připravila lektorka předem, abychom se nezdržovaly.

Ale k rolování také došlo.

Na hromadě na kamnech se suší.

A tady se už začíná.

Chtěla jsem jen trošku přiblížit postup. Hotový výrobek jsem už ukázala. Protože roličky od lektorky byly jedna, jako druhá, pletlo se velmi dobře. Ty naše roličky už nebyly tak perfektní.

Můj první vlastní domácí výrobek. Roličky jsem předem namořila a nakonec celý košík nalakovala.

Oválný košík, pletený jinou technikou.

Jeden a ten samý košík.

Ctěla jsem si vyzkoušet různé tvary, ten poslední košík je ze zbytků roliček. Zatím, to není moc dokonalé, ale časem se to snad vylepší.

Tak to je zatím všechno. Jak vidíte, další roličky mám nachystané, mořidla nakoupená. Nějaký další nápad by také byl.