Rušný víkend

Konečně si užívám klidu. Ve čtvrtek děti dostávali vysvědčení, v pátek měli prázdniny. Nejstarší vnučka se přišla pochlubit s prvním vysvědčením a už jsme si ji tady nechali, protože v úterý na Hromnice oslaví sedmé narozeniny. Takže proběhla veliká oslava, za přítomnosti dalších členů rodiny včetně těch nejmladších. Dovedete si představit, jak u nás bylo veselo. Manžel se z toho vzpamatovává dodnes To víte, chlapi toho tolik nesnesou (nemyslím alkohol)!

K narozeninám patří dort, peču ho každoročně po vzoru mojí maminky, na její dort jsme se všichni těšili. Nebyl to dort profesionála. Byla to klasika, oříškové těsto, bylo v něm hodně rumu, čokoládová poleva, nahoře bílá krémová ozdoba, někdy půlky ořechů. Ale byla to pohádka! Maminka už tady 8 let není a já jsem se rozhodla zachovat její tradici. Jsou tam oříšky, je tam rum, trošku jsem si recept přizpůsobila podle sebe. Kytičky zbyly z vánočního zdobení...

Není to dort profesionála, ale už není.........

P.S. Sfoukávání svíček je u nás velmi oblíbené, vloni jsme museli 3 x zapalovat, abychom mohli pořídit památeční foto. To zase mladší vnučka, té se to moc líbí, včera jsme ji museli držet stranou téměř násilím, aby nám ten obřad nepokazila.

Mrazivá romantika

Právě jsem se vrátila z procházky a neodolám, abych neukázala, jak to tady na severu Moravy vypadá, když je v noci skoro -20 a teď po poledni -10 stupňů.

Tento snímek je pořízený pěkně v teple, za oknem, no a ta krása mě vylákala ven.

V našem sadu je plno stop.

Moje vyšlapaná cestička, jediné lidské stopy, kousek dál jen osamělá stopa běžkaře.

Potok je zamrzlý, před týdnem ještě voda protékala volně a to už mrzlo.

Zamrzlý splav, před týdnem byl také ještě bez ledu.

Kousek od splavu se nachází zase takováto romantika.

Sluníčko, přesto že je silný mráz, už trošku hřeje a sníh se leskne. V levé horní části snímku, v dálce a oparu, v místech, kde dopadají sluneční paprsky, je vidět kousíček Beskyd.

Člověku je hned líp u srdce, když to sluníčko svítí. Doma v teple je ale nejlíp!

Vitamínová bomba II

Dnes jsem si připravila trošku jinou vitamínovou bombu. Možná není tak vitamínová, jak ta z ovoce, ale je to jídlo, které má hned několik využití. Může se použít jako obloha k hlavnímu chodu, jako salát nebo i jako hlavní jídlo po vánočním hodování a zimním nabírání kil.

Nastrouhané pekingské zelí mírně osolíme, osladíme, přidáme olivový olej a okyselíme citronovou šťávou. Dále už se opět fantazii meze nekladou. Já jsem přidala posekaný mražený kopr, jedno oloupané a nastrouhané jablko a trochu nastrouhané mrkve.

Salát je dobrý také jen jako ochucené zelí, bez ostatní zeleniny nebo s jinou zeleninou. Kvůli manželovi, který je diabetik, sladím umělým sladidlem a původně jsem používala ocet, ale citrón je mnohem lepší a zdravější.

Vitamínová bomba

Dnes jsem rodině připravila vitamínovou bombu, aneb zimní co dům dal.

Do mísy jsem dala mražené jahody a ostružiny, dále na kousíčky nakrájená oloupaná jablka, kiwi, nakrájený velký pomeranč, vlašské ořechy, rozinky a vše jsem posypala kokosem, prostě co dům dal... Když se jahody a ostružiny rozmrazily, rozdělila jsem obsah mísy do malých misek. Pak už si každý svou porci ochutil podle svého.

Na snímku jsou misky ozdobeny jogurtem, trošku pocukrované.

Při příprvě této lahůdky se fantazii meze nekladou, je to vlastně ovocný salát. Likviduji tak zmrazené ovoce, na které zapomínám, nevzhledná, ale stále dobrá jablka, ořechy a rozinky od vánoc atd.

Čiko

Minulý týden jsem byla na návštěvě a v průběhu přátelského hovoru, popíjení kávičky a pojídání dobrot, jsem si ani nevšimla, že máme společnost

Vedle akvária číhal zrzavý kocour jménem Čiko. Možná že nečíhal, snad jen tak pochrupoval...

Zde už projevil nepatrný zájem ...

A zde už projevil větší zájem. Copak asi zamýšlí?

Zamýšlí se pořádně napít, že by ho rybičky nezajímaly?

Omlouvám se za špatnou kvalitu snímků, ale foťák jsmem vůbec neměla v úmyslu použít, ale nechte to bez povšimnutí....

Záhada

Včera jsem uviděla z koupelny na zasněžené střeše sousedova domu podivný úkaz

Stopy, vedoucí od otvoru dešťového svodu oklikou k hraně střechy (nebo obráceným směrem).

Dost mě to zaujalo, takže jsem vyšla ven a obhlédla ze všech stran, jestli stopy někam nepokračují, ale opravdu, je tam jen to, co je vidět na obrázku. Doma jsme se dohadovali, jestli je to od kocoura, ale vypadá to spíš na kunu nebo něco podobného. Buď to skončilo v tom okapu, ale na to jsou tato zvířátka moc chytrá, asi to udělalo velký skok z výšky.

Ještě jeden obrázek, ale moc to nepřiblížil. Kdyby ten úkaz neměl ty kličky, tak bych myslela, že to padal kus ledu... Jen by mě zjímalo jestli kuna neskončila v okapu.

Kuny se nám tu dost pohybují. Předloni se sousedovi z další novostavby usídlily dokonce 4 kusy ve stavební boudě a on je chytil a odvezl na hory, kde je pustil do přírody.