Nitěná grafika

Většina tvořivých blogů již zahájila předvánoční sezónu.Vytlačované perníčky, háčkované i jiné ozdůbky atd. Ani já jsem nechtěla být pozadu a proto jsem dnes absolvovala minikurz na výrobu vyšívaných vánočních přáníček technikou, které se říká "nitěná grafika".

Stejný kurz jsem absolvovala před několika lety, ale moc mě nenadchl. Technika mě hodně potrápila a já jsem nedoufala, že se k ní ještě někdy vrátím. Ale nikdy neříkej nikdy! Dnes jsem jako náhradník nastoupila za jednu kolegyni a všechno bylo úplně jinak. Možná, že to bylo změnou lektorky, nevím...

Prostě vezmete tvrdší papír, přes šablonku si vypícháte špendlíkem dírky, nvléknete si dlouhatánskou dvojitou nit a potom už jenom protahujete a protahujete, občas také páráte, až je obrázek hotový.

Tyto dva obrázky jsou z dnešního dne

Toto přáníčko jsem vyráběla v předešlém kurzu

Modrý zvoneček mi darovala kamarádka, která absolvovala kurz vloni a tak mě možná i trošku nalákala.

Nakonec jsem si ještě vyšila rybičku a zvoneček.

Dnes jsem si také koupila svíčky na adventní věnec a plno materiálu na další tvoření, prostě už mě to také chytilo...

Za chladných podzimních večerů

Venku už je brzy tma a navíc to u nás včera pořádně studeně foukalo. Vítr mi dokonce smetl z okna truhlík s muškáty, které mi ještě za oknem kvetou. Jiné roky dávno odpočívaly ve sklepě. Vloni napadl už koncem října sníh, ale v listopadu bylo zase krásně a celkem teplo.

Každopádně je tento čas jako stvořený pro pěknou knížku nebo pro nějaké to tvořeníčko. Tvořeníčko nechám tentokrát na jindy. Zato dám tip na dvě knihy, které, ač to tak nevypadá, mají mnohé společné.

Román má ještě pokračování, druhý díl se jmenuje "Všechny sny světa", zatím jsem ho nečetla.

Stejná doba, hlavní hrdina je rovněž ruský šlechtic, po jednom z rodičů Čech

Obě knihy se čtou jedním dechem. Vřele doporučuji.

Pro Fukčárinku : Maruško, konečně jsem se dočkala a dostala se k "Přemyslovské epopeji II". Přes její tíhu, čítající 632 stránek, ji celkem pohodlně čtu vleže před spaním.

Dušičkové dekorace z vlastní dílny

Protože máme plnou zahradu potřebného materiálu a hlavně proto, že mě to baví, snažím se již několik let sama připravit nějaké to dušičkové a později i vánoční zdobení. Dnes jsem se tomu věnovala celé odpoledne.

Velký plochý květináč naplním hlínou a do ní vpichuji větvičky jehličnanů, buxusu, mahonky, zimolezu a různých sušených kytek, které jsem si během léta připravila. Z těch, které nejdou vpíchnout do země, protože mají měkké stonky, udělám malou kytičku, kterou připevním drátkem na připravený pevný kolík a ten už v hlíně drží. Tak zakryji celý květináč a je hotovo.

Tentokrát jsem ale využila ve všech svých dekoracích věnečků ze psího vína, které jsem si do zásoby už v létě upletla podle Květy . Je to velmi jednoduché a rychlé pletení, proutky psího vína jsou pružné, ale jenom do prvních nočních mrazíků. Dnes jsou z nich pevné korpusy a dají se použít ještě na Vánoce nebo na Velikonoce. Aby věneček v květináči držel, připevnila jsem ho drátkem také na pevný kolík. Zeleň v květináči nakonec všechno nevzhledné ukryje. Omlouvám se za špatnou kvalitu fotek, byly by hezčí někde venku, ale já jsem tak pilně pracovala, že jsem si ani nevšimla, že nám zimní čas přinesl tmu už v pět hodin.

Přeji všem kráně prožitý dušičkový čas, plný třpytivých světýlek a vzpomínek na naše blízké, kteří už nejsou mezi námi.

Pár snímků z výstavy

Jak už jsem v předešlém článku psala, navštívila jsem nedávno veletrh pro tvořivé lidi Kreativ Ostrava. Bylo tam opravdu hodně k vidění, ke koupi a také mnoho kurzů pro děti i pro dospělé. Pořídila jsem tam pár fotografií, tak než skončí zapomenuté v archívu, honem vám některé ještě ukážu.

Pod tímto vláčkem, na maličkých stolečcích, byl připravený různý materiál pro tvoření dětí

Nádherné vystřihovánky známé výtvarnice paní Markéty Vránové, která osobně předváděla své umění

Co všechno se dá vyrbit z PET lahví

Ještě jednou PETky

Ubrousková technika

Mazlíčci z textilu

Kočičí království

Umění šikovných rukou a šikovného šicího stroje

Pletení z pedigu

Návštěvníci si mohli vyrobit něžné andělíčky

Nedalo se obejít a vyfotit všechny stánky. Skončila jsem u paní ze Slovenska, která předváděla takovéto svícny a voňavé levandulové textilní věnečky

Veletrh Kreativ Ostrava se konal na výstavišti Černá louka druhým rokem, přišla jsem tam hned první den po otevírací době a už bylo plno návštěvníků. Pokud se příští rok uskuteční třetí ročník, těm kdo to mají blízko, rozhodně návštěvu doporučuji.

Kabátek pro Nikiho

Nedávno jsem se vrhla na háčkování. Bylo to tak trošku z nutnosti. Zima se blíží a Niki nemá žádný kabátek. Niki je můj nový foťáček do kapsy, ale prodali mi ho úplně nahatého. Řekla jsem si že spojím příjemné s užitečným a stvořila mu kabátek. Každý kabátek musí mít nějaké zapínání. Když jsem objevila tento malovaný knoflík, věděla jsem, že to bude ono!

Byla jsem pochválena kamarádkou, která také hodně fotografuje. Obě totiž víme, co zima a mráz dokáží s foťákem udělat.

Malovaný knoflík, spolu s dalšími jsem v pátek koupila na veletrhu Kreativ v Ostravě. Byl to už druhý ročník a opravdu zde bylo hodně zajímavého k vidění. Mám odtud plno fotek, jenom je musím trošku upravit.

Tady je malá ukázka mých úlovků. Malované knoflíky a keramická srdíčka. Obojí určitě najdou uplatnění.

Přáníčko k narození chlapečka je ruční výroba a poputuje do zámoří. Koupila jsem ještě pár krásných věciček, ale ty jsou schované ve skříni na Vánoce.

Ruční práce jsem od jara hodně zanedbávala, ale po návštěvě Kreativu, kde jsem načerpala plno inspirace, za dlouhých zimních večerů, všechno dohoním.

Kouzlo podzimu

Už jsem se dlouho nezmínila o našem dívčím turistickém spolku. Ten stále existuje, jenom kvůli různým povinnostem jednotlivých členek jsme se od zimy nikdy nesešly v plném počtu. Minulý týden se taková miniaturní, tříčlenná, skupinka vydala na nedaleké Hůrky. Cíl měla být rozhledna nad výchozí vesnicí.

K rozhledně se jde okolo oploceného pozemku, na kterém vás vítá vždycky stádečko daňků. Je to malé zpestření před výstupem, pro dospělé i pro děti.

Bylo nádherně, okrově zbarvené listí zářilo a výhledy byly úžasné, všude klid, prostě balzám na duši, který tak všichni potřebujeme.

Když slunce svítí, obloha nabízí ledacos k vidění, třeba takový kříž

Nejenom na obloze, ale také na zemi jsme spatřily bílý kříž, který tu stál už vloni, ale přibyla sem ještě socha děvčátka, lavička a dva podstavce.

Bylo to milé překvapení. Tato socha ještě voněla novotou. Na podstavci pod sochou je nápis : "Raděj smrt, než hřích". Na sousedním větším sloupku je destička s modlitbou a menší slouží pravděpodobně pro zapálené svíčky. Když jsem přišla domů trošku jsem popátrala a nalezla zde . Dívenka je svatá Marie Goretti. Protože mi to nedalo, pátrala jsem dál a zjistila, že se jedná o nové poutní místo, o jehož vznik se zasloužila katolická mládež z Místku a okolí. Nejsem věřící, ale myslím, že se jim to moc povedlo. Klid k rozjímání tady najde každý.

Od poutního místa vedou schody k cíli. Nahoře, na rozhledně jsme byly v srpnu, proto jsme si výstup pro tentokrát odpustily. Jsme přece jenom už dámy v letech... Zato pod rozhlednou nás čekaly bělavé kloboučky bedlí.

Všude kolem vykukovaly trsy ocúnů. Mezitím se velmi rychle zatáhlo a začalo pršet. To je také kouzlo podzimu...