Přečetla jsem...

Tuto knihu jsem měla dlouho vypůjčenou z knihovny a stále jsem se k jejímu přečtení nemohla odhodlat. Mám štěstí, že naše knihovna nevybírá poplatky za pozdní navrácení knih, protože bych se asi nedoplatila...

Podle stručného obsahu na záložce je jasné, proč se mi do čtení nechtělo, ale nakonec jsem knihu přelouskala jedním dechem. Knihu, která popisuje život v Súdánu před rokem 2008, kdy vyšla tiskem, napsala podle skutečných událostí mladá súdánská lékařka Halima Bashir spolu s britským novinářem Damienem Lewisem. Kniha zachycuje život Halimy a její rodiny od dětství až po útěk do exilu ve Velké Británii, kde žije dodnes.

Kniha určitě stojí za přečtení, už jenom proto, že se v ní dozvídáme o životě v této vzdálené zemi, o dramatickém soužití místních kmenů a Arabů ale doplnila bych ji třeba takovým Saturninem.

Přeji všem nový týden, plný sluníčka a pohody, s knihou nebo bez ní...

A zase se slavilo !

Od mých narozenin uplynul už téměř měsíc, já už bych se k nim raději ani nehlásila, ale opoždění gratulanti se stále trousí. Včera přijela sestra s rodinou. Byla to vzácná návštěva, protože přivezla švagra, který u nás nebyl už mnoho, mnoho let a to se muselo oslavit!

Přivezli tuto krásnou kytici z vlastní zahrádky a dárečky

Víceúčelovou slepičku

Mýdélkovou kočičku

Tuto překrásnou skleněnou vázičku, kterou jsem kvůli focení musela položit, je také víceúčelová, protože se do ní mohou nasypat i kamínky a já jem kamínková nebo také mušličky ap.

Zde mám všechny dárky pěkně pohromadě, patří k nim ještě krásná dečka, Květou vlastnoručně háčkovaná a stejně tak i háčkovaná myšička pro štěstí a kazeta s kosmetikou. Fotila jsem s bleskem a fotky nedopadly nejlépe, zvláště jsem chtěla ukázat tu dečku, ale nedařilo se.

Pěkně jsme to společně oslavili, prošli jsme také zahradu, kde je teď momentálně nejvíce květin

Můj stařešina, velikonoční kaktus, zděděný po mamince, se asi zbláznil, nikdy se nepyšnil s takovou úrodou květů! Co měl vlastně také dělat? Kvetení musel odložit na lepší časy, když mu na Velikonoce napadlo tolik sněhu!

Jestli si myslíte, že jsem k narozeninám dostala let balonem, tak si to nemyslete. Mám velký strach z výšek, sice ho vždycky nějakým způsobem statečně překonám, letdlo jsem zvládla, ale toto ne! To nám jenom občas taková romantika pluje nad chalupou, ale musí tam nahoře být krásně...

Květě ještě jednou děkuji za milé setkání a všem přeji krásné letní dny.

Levandulová vášeň

Vím, že nejsem sama, kdo holduje této voňavé vášni. První levanduli jsem začala pěstovat asi před deseti lety, ale přežila jenom pár zim. Teď už vím, že se musí před tuhou zimou pořádně zabezpečit a potom pořádně seříznout a sluníčko už udělá své. Ani nemusím cestovat do Provence i když bych se tam ráda jednou podívala.

Teď už začíná odkvétat a já se snažím ji uchovat i pro další roční období. Zatím suším a pletu voňavé mašličkové paličky. Naučila jsem se je vyrábět vloni, letos mi pletení jde mnohem lépe. Paličky krásně voní v prádelníku a možná i odpuzují nějaký ten hmyz.

Sušené kvítky z kytiček opadávají, ale v paličkách jsou pěkně ukryté a vůně vydrží celý rok.

Sušenou levandulí naplním pytlíčky, ale ty jsou zatím v plánu, na zahradě dozrává ovoce a je tam i jiná práce, která nepočká.

Opět jsem hlídací babička, ale místo vnuček je to tentokrát sousedovic Julinka, malinkatý kříženeček něčeho s jezevčíkem s ušima netopýra...

Léto budiž pochváleno!

Zdravím všechny stálé i náhodné návštěvníky mého blogu. Chci se s vámi malinko podělit o tu letní nádheru, o všechny krásné barvy, vůně a chutě, které nám léto na zahradě přináší. Vždycky jsem měla ráda zrovna tento čas začínajících prázdnin. Uvědomuji si to vlastně až teď, když už nemusím rychle využít těch pár dnů volna a stihnout, co nevycházelo během pracovních dnů, to znamená práci na zahradě, včetně každoročního zavařování a zpracovávání ovoce a zeleniny. V těchto dnech moji tři kluci většinou odjížděli na tábor, takže u nás doma nastal vytoužený klid.

Nadáváme, když je horko, nadáváme na déšť, ale všechno má svoje kouzlo, které k létu patří. Všechno jde hodně rychle, tyto třešně jsou už pár dnů zavařené a ty, které zbyly na stromě jsou už jenom pro špačky a kosy.

Vrbinu jsme si kdysi přinesli z hor, je to takový plevel, ale na chvíli udělá parádu a ukryje, co zrovna oku nelahodí...

A tady je ta jedinečná vůně levandule. Na jaře jsem provedla radikální řez a ona se mi odměnila nádhernými polštáři fialových kvítků. Letos se zalíbila běláskům a je jimi přímo obsypaná.

Úroda je letos veliká, já si toho ale užívám, stříhám, upravuji ji do kytiček k sušení a také jsem zkusila několik paliček. Vloni jsem pletla poprvé, letos jsem někde vyčetla pár vychytávek a na paličkách je to znát. Možná, že se k levanduli na blogu ještě vrátím.

K létu patří také děti a zvířátka. Vnučky jsem měla zatím jenom na chvíli, to jsme dokonce hledaly na zahradě poklad, než se holky pohádaly . Na všechen ten ruch za plotem dohlíží fungl nový pejsek, kterého si pořídil syn s rodinou, fenka border kolie Ejmy, řečeno po česku. Ten pravý ruch však teprve přijde.

Užívejme si léta takového, jaké zrovna je. Přeji všem krásný prodloužený víkend, pohodovou dovolenou nebo jenom - krásné léto.

Skládání ze sáčků

Nedávno jsem si zopakovala techniku tea bag folding. Je to skládání různých obrazců z obalů čajových sáčků. Skládat jsem se naučila už před dvěma lety, ale od té doby jsem se k této technice nedostala, přestože jsem pilně sbírala potřebný materiál.

Je to vlastně taková další papírová recyklace. Obaly se upraví tak, že se odstřihne bílý okraj, obal se "rozbalí" a z jednoho sáčku vzniknou dva stejné čtverce a možná nějaký maličký čtvereček

Čtverce se skládají různým způsobem, podobně jako origami

Vznikají zajímavé barevné obrazce

To je moje starší tvorba, bohužel ještě hodně nedokonalá

Tato hvězda je čerstvá, ale ještě to není ono, celý obrazec se musí hodně zatížit

A ještě několik hvězdiček. Skládat sáčky mě naučila moje kamarádka, která je v této technice opravdový mistr. Má v zásobě plno krásných tvarů, ze kterých vyrábí různá přáníčka ozdůbky. Fantazii se meze nekladou. Je zajímavé, kolik variant různých barevných kombinací ze sáčků vznikne, záleží na směru skládání, i písmenka udělají svoji parádu.

Mám pro tebe jednu dobrou a jednu špatnou...

Mám za sebou velké víkendové slavení, které se týká tentokrát mé osoby, bohužel. Nechtěla jsem o tom vůbec psát, ale sestřička už něco naťukla...

Minulý týden byl velmi hektický, protože jsem absolvovala další, pro mne dost důležité, události. Když jsem se ve čtvrtek vracela domů, čekalo na mne toto "žertovné" blahopřání od přátel. No, neviděli jsme se už téměř rok...

Potom začaly přípravy na dvoudenní slavení u nás doma. Přišli všichni synové, s rodinami, přinesli kytky, krásné dárečky a dobroty.

Bylo veselo a protože u nás byla ještě navíc pouť, pro vnučky to byl velký zážitek

Originální dort upekla naše Ivetka, která pod mým dálkovým dohledem dostala přísný zákaz použití jakékoliv číslice

Dvě z mých čtyř vnuček - gratulantek, Markétka a Anežka

To byla zatím jenom ta moje nejbližší rodina, další slavení bude na pokračování, počítám tak do podzimu. V říjnu mě čeká třídní sraz ze "základky". Spolužáci, ti kteří už oslavili, mě už přivítali slavnostně do svých řad a také mi oznámili, že přípravný výbor je sestaven a v pravidelných intervalech bude zasedat v místní restauraci a svědomitě připravovat naše setkání . Tak se scházíme na mé rodné Hané každých pět let, hodně nás už ubylo, ale zato se výboru podařilo vypátrat po mnoha letech spolužačku až v New Yorku, té se srazy tak zalíbily, že by měla letos přiletět už potřetí.

Velký důvod k oslavě to není, ale hlavně, že jsme všichni živí a zdraví, jak říká moje vnučka.