Minulý víkend u nás byla po dlouhé době nejstarší vnučka. Počasí za moc nestálo a protože ona musí pořád něco tvořit, uprosila mě, abych vytáhla šicí stroj a ukázala jí, jak se na něm šije. Nejdřív jsem ale musela stroj pořádně oprášit a omést pavučiny, protože dlouho lenošil kdesi v koutě. Ani jsme nemusely přemýšlet, co budeme šít, restů bylo plno. Vybraly jsme si ale jenom ty, které nám přinesly potěšení, nic takového, jako je nekreativní zašívání a látání atd.
Tady se mne léto zeptalo, co jsem dělala v zimě? No přece pilně vyšívala srdíčka ( Ema jistě pozná svoji předlohu ). Tenkrát jsem navyšívala spoustu křížkových srdíček různých barev, vždy dvě a dvě stejná, která jsem měla v úmyslu naplnit letošní levandulí. Nakonec jsem pár srdíček použila k výrobě pytlíčků.
Využila jsem různé zbytky látek z domácího šití a také nové, které jsem nedávno velmi levně koupila v jednom pěkném obchůdku, kde by se jistě všem tvořilkám líbilo a kde se dobrý obchodník snaží prodat i poslední nit. Byly to kousky látek o šíři cca 20 cm s nějakou neviditelnou vadou, tedy akorát tak na moje pytlíčky.
Tento pytlík je o něco větší. V galanterii se dají koupit stuhy předem olemované různobarevnou nití, což je perfektní pro různé vyšívané nápisy a lemování. Jo, teď jsou galanterie přeplněné takovým zbožím, o kterém se nám před lety ani nesnilo!
Nakonec jsem ze zbytků upíchla ještě puntíkové srdíčko, kromě velkého pytlíku všechno voní levandulí, letošní úroda byla obrovská.
Některé pytlíčky už posloužily jako dárek
Vnučkou jsem začínala a vnučkou také končím, ta si vyrobila tyto dva pytlíčky, včetně výšivky. Na stroji šila poprvé a pod mým přísným dohledem, některé věci jsem jí pomohla. Myslím, že se jí dílo podařilo, co říkáte?
Žádné komentáře:
Okomentovat