Na na svých procházkách jsem si nasbírala plno přírodního materiálu, ale krásné počasí mi nedovolilo doma něco tvořit, protože na zahradě bylo stále co dělat. Až dnes, když celý den pršelo a moje nablýskané kaštany začaly pomalu chytat nějaký podezřelý povlak, jsem se konečně rozhoupala a začala hledat tavnou pistoli. Náhodou jsem ji našla hned a pustila se do díla.
Na Hukvaldech jsem si nasbírala pěknou hromadu kaštanů. Vždycky se mi líbilo, jak se lesknou a každoročně jich pár "žmoulám" po kapsách až do jara. Když už nic, tak rozproudí krev ve zkřehlých rukách. Helena Růžičková propagovala jejich uschování pod polštář a jiné léčebné využití...
Není to krása!
Použila jsem svůj starý " vousatý" věneček z březového proutí, který jsem si vyrobila pro jarní dekoraci. Na dveřích vypadá líp, ale tam už jsem večer měla špatné světlo
A ještě se musím pochlubit s těmito miniaturními dýněmi. Vloni se mi nepovedly, ale letos jsem na ně moc pyšná. V pozadí je košík od jahod, natřený bílou barvou. Takto přežíval ve skříni několik let, úplně jsem na něj zapomněla, až na stejný nápad přišla už vloni blogová tvořilka Jana, košík jsem oprášila a on dostal konečně svoje místo.
Z kaštanů určitě uděláme s vnučkami ještě nějaké figurky, ale tak mne napadlo, při tom dnešním uplakaném počasí a mém slimáčím tempu, jestli jsem už neměla spíš začít s vánočními dekoracemi...
Žádné komentáře:
Okomentovat