Po dvoutýdenní pauze se opět ozývám a všechny vás srdečně zdravím. Zatím jen krátce. Únava z náročné cesty stále ještě trvá, čtyři téměř probdělé noci v autobuse jsou znát a tisíce ujetých kilometrů také. Zážitků mám plno a fotek ještě víc . Měla jsem s sebou 2 foťáky a stejně jsem poslední den musela fotit foťákem od kamarádky, baterky byly v pořádku ale u mého drahouška se najednou objevil nápis : "Memory full" a bylo to! Druhý foťák byl zavřený v kufru, hluboko v nitru autobusu pod těsnou hromadou ostatních nacpaných batožin. Doufám, že se mi podařilo celou cestu i tak zmapovat. Po příjezdu jsme se si s kamarádkou slíbily, že se nějaký čas neuvidíme, to víte, ponorková nemoc... Počasí nám přálo po celou dobu až na bouřku poslední večer. Moře bylo slané a každý den mělo jinou barvu. Sluníčko hřálo a opalovalo, na začátku sezóny to opravdu nepřehánělo. Užili jsme si spoustu legrace, viděli jsme to, co už možná nikdy neuvidíme. Nikomu se nic vážného nestalo, nikdo se neztratil. Toto je tedy začátek mého "Italského deníčku".
Pohled na moře z našeho apartmánu, moře mělo opravdu každý den jinou barvu
Určitě jste ji poznali, tato statná dáma o sobě dala vědět v květnu, dnes už jen odfukuje
Nádhera, co říkáte?
Žádné komentáře:
Okomentovat