Když jsem před více jak dvěma lety ukončila svůj pracovní proces, vůbec jsem nedoufala, že se v budoucnu dostanu k nějaké zahraniční cestě. Nakonec je tu opět to staré známé : "Nikdy neříkej nikdy". Loňská cesta se synem do Anglie nebyla zase tak finančně náročná, díky našim hostitelům. Už tenkrát mi byla nabídnuta tato cesta do Itálie. Moje známá ji se svým mužem pořádá každoročně už 13 let. Vloni jsem volila Anglii, ale už v září jsem měla před sebou plán letošní cesty a veliké dilema. Manžel byl před operací, vlastně v té době nevěděl, jak to všechno dopadne. Nakonec jsme se dohodli, že pojedu. Cena byla velice příznivá a reference rovněž. Zkrátím to. V pátek 17.června jsme vyjeli velkým autobusem, pro mne do neznáma, pro polovinu účastníků zájezdu do již známých končin. Nejmladší účastnici byly 4 roky a nejstarší 80 let. Cíl cesty, která trvala cca 20 hodin, byl poloosrov Gargano, přesněji městečko San Menaio. Tam byla naše hlavní základna. Když autobus zastavil na pobřeží, už na nás čekali naši domácí, kteří nám vyvezli kufry na místo. My jsme ale museli svoje unavené kosti dopravit vlastní silou pěkně do strmého kopce, což bylo velké rozčarování. Až tady jsem si uvědomila, že jsem doma nechala turistické hole, to byla velká chyba. Ale brzy jsme si na kopeček zvykli a šlapaje ho téměř denně, svorně jsme všichni funěli až do konce pobytu.
Oči jsme při tom šlapání mohli nechat na všudypřítomných oleandrech, ty byly opravdu všude, v zahradách, podél chodníků, v parcích a hlavně podél dálnic, kilometry..
Co nás, nováčky, nejvíc uchvátilo byly kvanta citronů, pomerančů, mandarinek, na stromech i na zemi. Kritizovali jsme domorodce, jak to tam za těmi ploty nechávají ležet, když nám by nějaký ten pomeranč přišel vhod! Ale potom jsem si vzpomněla na ovoce na naší zahradě, jak tam leží a nejsou lidi.... Je to vlastně všude stejné...
Nejběžnější obrázek : Vysoké pínie, menší olivovníky a citronovníky
Málem bych zapomněla na opuncie, těch bylo všude také plno,tady je jedna za plotem, pletivo mají stejné, jako u nás..
A pro dnešek už dost, ještě jeden západ slunce, jaký doma nemáme
Žádné komentáře:
Okomentovat