Vánoční výměna II a jiné...

V minulém článku jsem se chlubila s krásnou zástěrkou, kterou mi poslala Lenka v rámci "Vánoční výměny". Já jsem zase vyráběla pro Denisu, která mi o víkendu psala, že balíček dorazil, což je pokyn pro mne, abych svoje dárky odtajnila...

I přes současné pletení z pedigu jsem propadla drátku a předvánočnímu zvonečkování. Tyto zvonečky jsou ze zahradnického vázacího drátku

V poslední době mě také hodně baví křížková výšivka, kterou jsem ozdobila pytlíček , ukrývající sušená jablíčka. Doufám, že jsem obdarovanou alespoň trošku potěšila.

Tento krásný betlém jsem objevila vloni, když jsem před Vánocemi byla navštívit sestru v mém rodném městě. Betlém pochází z místního kostela, který ho pravidelně zapůjčuje kulturnímu domu na předvánoční výstavu. Na svátky je už ale opět v kostele. Letos tomu nebylo jinak. Květa už na svém blogu většinu ostatních betlémů ukázala, všechny byly moc pěkné, ale já jsem se stále vracela k tomuto. Ovečky vypadají, jako živé.

To se událo již před týdnem. S Květou jsme prožily krásný zasněžený den a protože o svátcích budeme zase každá se svou rodinou, vykouzlily jsme si takové malé Vánoce a předaly dárky...

Květa mi uháčkovala krásnou šálu

Sovička pro štěstí je také její dílko

Navíc jsem dostala ještě tuto drátěnou zajímavlu mísu

Květa zase ode mne dostala, mimo jiné, vlastnoručně vyrobený vánoční pytlíček, plný jablečných křížal, také vlastnoručně vyrobených

A šest zvonečků putovalo zase ke kamarádkám z našeho turistického spolku, samozřejmě na oplátku za jejich vlastnoručně vyrobené dárečky...

Ruční práce nechám zase chvíli na pokoji, mám totiž ještě hodně restů v kuchyni a jinde. Ale včera se velmi povedly medvědí tlapky a sádlové kuličky, vanilkové rohlíčky už také v krabici odpočívají...

Vánoční výměna I

Rozhodla jsem se přihlásit do "Vánoční výměny", kterou uspořádala svém blogu Jana . Zasvěcení vědí, jak výměna probíhá, pro nezasvěcené jenom tolik, že losem mi byla přidělena jedna tvořivá osůbka, které jsem poslala svoje vánočně laděné výrobky a já jsem zase byla přidělena úplně jiné osůbce, která mně zase poslala ty svoje.

V pátek jsem se dočkala. Přišel mi balíček a když jsem ho otevřela byla jsem hodně překvapená, ostatně posuďte sami:

Málokdo očekává k Vánocům zástěru, ale tato zástěra je úplně jiná, kouzelná, vánoční, ozdobená háčkovanými vločkami. Naše Natálka si ji oblékla, abych ji mohla vyfotit. Sluší jí, ale stejně tak sluší i mně, korpulentnější babičce.

Zde je pěkně rozložená, abychom si ji mohli prohlédnout. Se zástěrkou přišel ještě ručně šitý sobík, tři háčkované vánoční ozdobičky a k tomu velmi milý dopis.

To všechno mi poslala a velmi mile mne potěšila Lenka - Ruonela.

Lenko, mnohokrát děkuji, udělala jsi mi radost a to je přece účel této akce, ne?

Přeji Lence, Janě a všem svým blogovým kamarádům krásně prožitý další adventní týden.

Kolem Morávky

Možná, že by v nadpisu mělo být : "Místo pečení a smýčení". Stále víc si uvědomuji, že se čas krátí a já jsem s tím pečením a smýčením velmi pozadu. No ale práce neuteče, důležitější byl náš dnešní výlet kolem řeky Morávky. V pořadí už sedmnáctý a letos poslední.

Takhle to dnes vypdalo v přírodě, ale když se člověk vhodně oblékl, vzal si nepromokavé boty, hole a teplé pití, byl to příjemný zážitek. S focením to bylo horší, foťák se musel chránit před neustále sypajícím se sněhem.

Zimní pohádka. Chci se ještě zmínit o naší partě. Je nás sedm. S některými se znám asi tři roky, s některými pár měsíců. Chodit jsme začaly letos v březnu. Samé pohodové ženské s mnoha zájmy. Na naše setkání se vždycky těšíme, protože je stále co objevovat a co si odnášet domů.

Pět vpředu, dvě vzadu...

I stromečky patří k Vánocům, tady jich bylo hned několik a k tomu ticho, klid a mír...

Mrazivá sobota

Nevím, jak jinde, ale u nás bylo dnes ráno asi -13 stupňů. Během dne teplota o něco stoupla, ale doma u kamen bylo nejlépe.

Přes to všechno jsme se vydali na vesnický vánoční jarmark, který pořádala obec společně s místní školou. Cestou mě upoutalo zapadající slunce.

Tady ještě jednou spolu se zamrzajícím potokem

Před školou bylo veselo. Na pódiu se střídaly hudební soubory. Jeden přijel dokonce až z Polska. Ve stáncích se prodávaly nápoje na zahřátí, výrobky z medu, produkty místních zahrádkářů, vánoční stromky a já vlastně ani nevím, co všechno.

Dva stánky patřily škole prodávaly se tady výrobky dětí a je jasné, že jsem si musela něco koupit. Zvoneček a andělíček z keramické dílny. Perníkoví smajlíci byli asi upečení v hodinách vaření. Ani nevím, jestli se vaření ve školách učí. Každopádně tam měli ještě velký balík domácích vánoček, tak asi ano...

Neodolala jsem těmto dvěma minisvícínkům

Pán v červeném patřil asi k polskému souboru a na všechno se svou holí dohlížel

Když přijde na vesnici kultura, tak ať to stojí za to! Ve škole byla nainstalovaná výstava betlémů, většinou papírových ze soukromé sbírky a navíc výstava nádherných fotek okolní krajiny jednoho amatérského pana fotografa...

Betlémy mám ráda pro jejich originalitu, tento betlém je věnován železnici

Tady jsou postavičky na zápalkových krabičkách. Pamatujete si, jak krásné bývaly kdysi zápalkové nálepky? Než jsme si to všechno prohlédli, podebatovali se známými, se kterými se vidíme tak jednou, dvakrát do roka ( dneska se na vesnici žije jinak než dřív a lidé se většinou potkávají jenom na podobných akcích ), vyměnili si telefonní čísla a sjednali různé "kontrakty", byla tma a opět přituhlo.

Teď to tady dopisuji pěkně v teploučku a je mi dobře. Přeji vám všem krásné prožití druhého adventního týdne bez předvánočního stresu, nachlazení a zlomených končetin.

Vánoční pletení

Stále docházím do kurzu pedigu, který máme jednou za čtrnáct dnů. Většinou si domů odnášíme hotový výrobek, ale musím říct, že se při tom dost často zapotím, posledně, při výrobě květináče z mořské trávy dokonce tekla i krev!

Jednoduchý věneček

Jeden zvoneček jsem vytrobila v kurzu, druhý cvičně doma

Obal na květiáč z pedigu a z mořské trávy jsme vyráběli minulý týden

Malá rekapitulace

Kurz budeme mít až po novém roce a já také veškerý vercajk uklízím a vrátím se k němu až v lednu. Snad se mi bolavé prsty do té doby zahojí...

Přichází advent

Tento týden byl pro mne velmi hektický a skoro jsem ani nestačila zaregistrovat, že advent je tady a Vánoce za dveřmi... Nezbylo nic jiného, než se pustit do díla a vyrobit rychle něco jednoduchého.

Letos jsem upustila od klasického věnce, chtěla jsem zkusit něco jiného. Za pomoci oboustranné lepící pásky, tavné pistole, sušených jablek, hvězdiček z pomerančové kůry a podnosu na cukroví jsem vyrobila takovýto svícen.

Na venkovní dveře jsem naaranžovala věnec z papírových ruliček, jehož autorem je kamarádka Hela. Věnec si šetřím a ozdoby měním podle ročního období. Přizdobila jsem ho jenom malinko, mám ráda jednoduchost.

Protože k zimnímu času patří svíčky a příjemné vůně, pochlubím se s dárkem, který mi přivezla švagrová Maruška, která u nás strávila pár dní. Aromalampiček mám doma několik, ale je vidět, že jejich tvůrci je stále vylepšují. Lampičku jsem schválně rozložila. Líbí se mi praktická "lopatka" na svíčku. Píšu to proto, že se mi s aromalampou jednou málem podařilo založit požár. Stačí pár zatoulaných kapek oleje na nesprávném místě a je to!

Tak vyapdá lampička v akci

Jak jsem řekla, tento týden byl u nás ve znamení návštěv a také dárků. Perníkovou misku s perníkovým obsahem jsem dostala od snachy Ivetky. Nemohla jsem se nepochlubit.

Přeji vám všem krásný adventní čas bez spěchu a stresu, neboť co můžeš udělat dnes, můžeš udělat také zítra, pozítří...