Na obhlídce

Dnes asi nikoho svým článkem nepotěším a jak ráda bych tak učinila! Když o víkendu vylezlo sluníčko, hned jsem se vydala do zahrady s nadějí, že tu vykukují sněženky, tam zase nějaké jiné cibuloviny, jak jsem viděla na jiných blozích. Ale ještě tomu tak není ani dnes. Ráno byla kosa hodně pod nulou, že jsem při své cestě do města vytáhla starou dobrou čepici a přidala do kapsy rukavice. Půda je tak promrzlá, že ani celodenní sluníčko nic nezmůže. "Březen, za kamna vlezem", musíme si ještě chvilku počkat.

Pod zahradou máme potok, kolem je všechno suché ani kousek zeleně

Nevypadá to kolem nijak vábně, ale v korunách stromů ptáčci pilně cvrlikají

A přece, jeden posel jara

Další posel jara...

Tady někdo čeká na jarní sestřih, však se dočkáš! Tu trávu jsem vyfotila záměrně. Tato tráva je naše, ale jedna sousedka má stejnou u vchodu do domu a protože je to velmi kreativní paní s originálními nápady, často chodím její domeček okukovat. Netroufám si však fotit, všude to nejde. Letos před Vánocemi paní trávu pěkně svázala do snopu a převázala červenou stužkou, vypadaloto velmi originálně a bylo to zadarmo! Budu se muset podívat, co je u ní nového, blíží se Velikonoce...

Zatím to venku není žádná veselá podívaná, tak alespoň malá cena útěchy pro dámy.

Amarylis mě potěšil, nevypadalo to, že by chtěl letos kvést...

A něco pro pány, ale i pro dámy. Jednou za rok pořádáme uzení, jenom tak, pro radost. Udírna je vlastní, maso koupené. Letos bylo masíčko jedna báseň ...

Já tady naříkám a v záhlaví mi straší zasněžená borovice, měla bych pro to jaro také něco udělat !

Soutěž u Mii

V soutěži u Mii, týkající se sluníčka v jakékoliv podobě, jsem se umístila takto:

Zavzpomínala jsem si na krásnou loňskou Itálii a západ slunce nad mořem, kdoví, jestli se tam ještě někdy podívám. Fotovzpomínky ale zůstanou...

Nejen pro mne

A opět mi přišlo ocenění ...

Toto ocenění mi poslaly Maruška a Janka. Holky díky.

Nevím, jestli můj blog je super, ale zase tak špatné to sním nebude, soudě podle počtu pěkných komentářů věrných blogových, troufám si říct, kamarádů a kamarádek, kterých si nesmírně vážím, neboť blog bez komentářů je smutný blog...

Protože vím, že stejné ocenění už mnozí z vás dostali a nechci někoho, kdo si ho zaslouží, vynechat, předávám ho všem kteří věnují svůj čas mému blogu a všem, které pravidelně navštěvuji se zájmem zase já.

I pokojovky se nemohou dočkat

Venku to vypadá stále ještě velmi zimně, ale pokojovky už jsou celé netrpělivé. Nejdříve mě překvapil náš oblíbený zamioculcas. Vždycky si zamotám jazyk, než to vyslovím, ale dobrá zpráva, našla jsem jeho český název : kulkas zamiolistý!

Zamioculcas nám vykvetl! Vůbec jsem netušila, že tato rostlinka také kvete

Zajímavý kvítek, že?

Toto krásné zeleno - žluté a zdravé anturium jsem si koupila v pondělí v jednom supermarketu za velmi příznivou cenu, no nekupte to! Mám ho doma od Květy v červeném provedení a prostě jsem neodolala a pořídila mu sourozence...

Téhož dne jsem si v jiném supermarketu chtěla koupit jenom jednoho jediného posla jara v podobě petrklíče nebo hyacintu. Ne, že by je tam neměli, naopak. Upoutalo mě ale veliké množství orchidejí s poloviční cenou. No nekup to! Doma mám pět orchidejí a celkem se jim daří. Tento druh mě velmi lákal . Co mě ale překvapilo, bylo to, že kvítky se vždycky zrána silně rozvoní.

Vánoční kaktus vykvetl podruhé, kvítků měl sice jenom málo, ale zato byly o hodně větší než obyčejně.

Mile mě také překvapil můj amarylis. Dlouho to vypadalo, že bude mít letos pauzu, ale nezklamal, květy budou, musím si jenom ještě chvilku počkat, určitě se pochlubím.

Jablečná roláda a jiné dobroty

Ještě před pár lety, když jsem žila "v jednom kole" a s početnou rodinou, nebylo času na nějaké kuchařské experimenty a složité recepty. Navíc jsem vstupovala do manželství bez zvláštní kuchařské průpravy a s panickým strachem z každého prodavače masa, protože jsem nepoznala hovězí od vepřového a měla jsem dojem, že mě všichni chtějí oklamat.

Protože se ale nějak začít muselo, byla jsem vděčná za každý jednoduchý recept, či vychytávku, která mi usnadnila život. Můj nejoblíbenější recept byl "Švestkův koláč švestkový", který jsem našla v nějakém časopise a těsto se dalo použít na cokoliv...

Na to všechno jsem si vzpomněla, když nás Věrka seznámila s receptem na fantastickou jablečnou roládu.

Blesková jablečná roláda :

4 vejce

6-8 lžic polohrubé mouky

180 g krupicového cukru

250 g nastrouhaných jablek, může být i více

mletá skořice a cukr na posypání

Plech vyložíme pečícím papírem a na něj rozprostřeme nastrouhaná jablka, která posypeme cukrem a skořicí. Vejce s cukrem vyšleháme do husté hmoty a přidáme mouku.

Těsto vylijeme na jablka, uhladíme a pečeme ve vyhřáté troubě při teplotě 150 - 170 stupňů 15-20 minut. Ještě na teplou roládu položíme vlhkou utěrku, přiklopíme druhým plechem a obrátíme. Opatrně odstraníme papír, roládu pomocí utěrky stočíme, pocukrujeme a necháme vychladnout.

Vím, že mnozí už tento recept vyzkoušeli a dají mi za pravdu, že roláda je prostě báseň!

A ještě něco dobrého:

Tento mražený pytlík jsem dostala, jako dárek v jednom obchodě, kde jsem udělala větší nákup, pan majitel je štědrý a určitě se mu to vyplatí...

Obsah pytlíku se nechá rozmrazit na plechu a podle návodu se dá péct do trouby

Toto je výsledek, "rožky", jsou bez náplně a vynikající...

A ještě něco jednoduchého slaného:

Jednohubky se na chvilku zapečou v troubě, myslím, že není třeba návodu, prostě co dům dal...

A zapékáme ve větším

Všechno je to rychlé, křupavé, dobré teplé i studené, k večeři nebo třeba jenom tak, k vínku...

Jozova Hanule

Když jsem poprvé viděla film Želary, byla jsem nadšená, hlavně výkonem Ani Geislerové. Ten film jsem od té doby viděla několikrát. Potom jsem si půjčila knihu Jozova Hanule od Květy Legátové, podle které režisér Ondřej Trojan film natočil. Někdy se stane, že zaujme film a kniha ne nebo naopak. Já jsem měla od přátel už předem dobré reference. Knížka je tenounká a přelouskala jsem ji za chvíli. Květa Legátová napsala také povídkovou knihu Želary, po které se chystám poohlédnout.

Tak, to byl můj tip na dobré čtení....