Korálkové tvoření

V létě není moc času na ruční práce, přesto jsem využila možnosti navštěvovat kurz korálkování, který probíhal i o prázdninách. 

Ušila jsem takovouto mandalu, která slouží jako podložka - "podkafíčko".

Práce mne tak nadchla, že jsem se pustila do dalších.

A ještě...

Tvořila jsem podle návodu paní Šárky Dvořákové.

Kdo si hraje, nezlobí.....😊

 

Výstava

 

Musím říci, že podzimní měsíce jsou plné akcí, jako by pořadatelé chtěli dohonit to, co pandemie nedovolila. Já jsem už absolvovala dva zájezdy, jedno ze tří dříve zaplacených abonentních divadelních představení, jedno vinobraní a také naši obecní zahrádkářskou výstavu. Barvičky v tomto pošmourném počasí jistě neuškodí. Kochejte se se mnou.

Součástí výstavy jsou i soutěže. Tady soutěžili žáci základní školy. Brambůrky, květák nebo brokolice, vtipný nápad...

Obrovské dýně nesmí chybět.

Jiřiny patří k podzimu.

Znáte pepino ?

Nádherná begónie.

Česnek, přírodní antibiotikum...

Prostě barvičky...

Zelenina pouze k pokoukání, vyrobená z vlny, technikou plstění.

Keramický vodník dohlíží na zdárný průběh výstavy, myslím, že se vydařila.

Pozdrav z Lysé hory

Nedávno jsem dostala nabídku na výlet na Lysou horu. Lysá hora je nejvyšším vrcholem Beskyd s výškou 1323 m. Dostanete se tam pouze po svých, lanovka neexistuje a mimořádně, pro ty dříve narozené a nemohoucí, jsou občas vypravovány autobusy, jako v našem případě. Jízdenky je nutno zakoupit i několik měsíců předem, takový je zájem. Na Lysou horu jsem za svůj život vystoupila po svých pouze 2x , je to hodně dávno a už jsem si myslela, že se tam nikdy nedostanu, proto jsem s nadšením uvítala tuto příležitost. Jeden den mi zavolali, druhý den jsme jeli....

Jsme nahoře, počasí bylo úžasné, výhledy překrásné, lidí málo. Samozřejmě "Lysaři" nesmí chybět. Pro neznalé :

Klub Lysařů

• Lysohorská pobočka Klubu českých turistů funguje od roku 1981. Její členové se vyznačují láskou k Lysé hoře. Tu někteří z nich ročně zdolávají více než třistakrát, ba dokonce i 365krát.
• Členové ale nevyrážejí jen na Lysou, zdolávají i další, nejen beskydské horské vrcholy. A věnují se také cykloturistice, dálkovým běhům na lyžích nebo například zimnímu táboření.
• Každoročně druhou neděli v září klub pořádá Bezručův výplaz na Lysou. Akce patří mezi nejstarší svého druhu v republice.
• Inspirací pro výplazy byl básník Vladimír Vašek přezdívaný Petr Bezruč, který na Lysou vyrážel už od roku 1891. Říkal o sobě, že je starý ještěr, který se na Lysou plazí.

To jenom tak na okraj...

Nejvyšší bod

Hladící bod

Ne vždycky počasí přeje, ale nám přálo, výhledy byly úžasné, ale... Vždycky musí být nějaké ale. Nějaký skřítek mi "rozladil" foťák, takže fotek zbylo pramálo.

Šikmý kostel

V roce 2017 jsem navštívila kostel sv. Petra z Alkantary  v Karviné. Myslím, že tenkrát nebyl ještě běžně přístupný. Karvinou jsem moc neznala i když bydlím nedaleko. Jenom jsem párkrát projížděla a navštívila příbuzné v nových lázních a v lázních Darkov. Karvinou jsem znala pouze jako hornické město o její historii jsem nevěděla nic. Tenkrát nám pan průvodce hodně objasnil, zavedl nás do kostela, který stál původně na kopečku, tedy o více než 30 m výše než nyní. Důlní činností klesl do současné úrovně a stal se z něho kostel šikmý...

Pan průvodce nás také upozornil na zvláštní pocity, které mají lidé uvnitř. Něco zvláštního jsem pocítila i já. Když jsme vystoupili do patra k varhanům, začala se mi točit hlava a nebyla jsem sama...

Kostel je údajně jediná původní stavba v této časti  města. Ostatní budovy zmizely.

O tomto místě píše spisovatelka Karin Lednická ve své knize Šikmý kostel, která se rychle zařadila mezi naše nejpopulárnější  knihy, tak žádané, že v knihovně je na ně pořadník. 

Já jsem si tentokrát po dlouhé době udělala radost, knihu jsem si koupila a hned také druhý díl. První díl jsem přečetla jedním dechem. Před druhým si zatím dávám pauzu.

Kniha popisuje život převážně hornických rodin, důlní neštěstí, život za I. světové války a vznik Československé republiky. Má svůj poutavý příběh. Zaujaly mne česko-polské spory o rozdělování území, při vzniku republiky, při kterých bylo nemálo obětí na životech. O tom se moc nemluví a v dějepise neučí.

Vřele doporučuji, jak přečtení obou dílů ( připravuje se třetí ), tak návštěvu Karvinska. Karviná je moc pěkné město se zajímavou historií.

Mějte se pěkně a užívejte si babího léta.

Zpráva ze 3.9. 2021

Velká pocta! Autorka Šikmého kostela se stala Osobností Moravskoslezského kraje

Ceny hejtmana kraje za společenskou odpovědnost za rok 2020 a titul Osobnost Moravskoslezského kraje byly předány na čtvrtečním galavečeru v ostravských Dolních Vítkovicích. Osobností kraje se stala spisovatelka Karin Lednická. 

O prázdninách

Prázdniny se nám chýlí ke konci, na počasí si nemůžeme stěžovat, sluníčko hřálo a stále ještě hřeje, na zahradách přibyly bazény a různí organizátoři konečně mohli uspořádat svoje rok odložené populární akce. Mně stačí pěkné počasí a kousek zachovalé přírody, třeba  jenom zahrádka, kopečky, kytičky, motýlci a jsem nadmíru spokojená. Davy a hluk nemusím.

Naše krásné Beskydy

Letos nějaká poznávací dovolená nepřipadala v úvahu, proto jsem uvítala pozvání na jakýkoliv jednodenní výlet po okolí. A tak jsme jednoho pěkného dne v červenci se synem a jeho rodinou vyjeli na hory. Jejich pejsek Danny nesměl chybět. Jenomže jeho malé nožičky desetikilometrovou cestu špatně snášely, proto jsme ho museli chvilkami nést.

Cílem naší cesty byl Ondřejník. Tady jsme si odpočinuli, posilnili se a udělali jsme pár snímků.

Teď nás čekala cesta zpět  na Opálenou, kde jsme nechali auto. 

Den, jako vymalovaný, co chybí ke štěstí?

A jsme téměř u cíle, pod námi je Chata Opálená  s lyžařským areálem a pod ním obec Čeladná.

Kolem chaty uvidíte dřevěné sochy v nadživotní velikosti. Je to portáš se svou ženou a dětmi. Každoročně se tu pořádají slavnosti na počest portášů - strážců hor. 

Ještě jeden motýlek na lopuchu a jede se domů na kafe. 

Levandulování

 

Mám ráda levanduli, její vůni a ráda tvořím s jejími kvítky. Letos byl pro levanduli  příznivý rok. 

Pletla jsem paličky, vázala kytičky na sušení a užívala si.

Podle jednoho z mnoha návodů jsem se pustila do levandulového sirupu. Na obrázku je sirup ve fázi louhování, tedy zatím nepoživatelný. 

Kytičky, připravené na sušení.

Škoda jenom, že zrovna v tuto dobu kvetou další bylinky, dozrává většina ovoce a zeleniny. Nastává čas zavařování  a není moc času na nějaké další tvoření.

Užívejte si léta a opatrujte se.