Tip na dobré čtení

Nedávno jsem dočetla zajímavou knihu od anglického autora Simona Mawera "Skleněný pokoj".

Kniha popisuje osudy známé brněnské vily Tugedhat od počátků její výstavby až po dnešek a současně osudy jejích majitelů a jejich přátel. Jména hlavních hrdinů jsou smyšlená a smyšlený je i název vily. Na této knize je zajímavé, že ji napsal anglický autor Simon Mawer, který, jak jsem se dočetla v knize, ale i z jiných zdrojů, má k Brnu velmi vřelý vztah.

Původně se mi do čtení moc nechtělo, ale nakonec jsem knihu přečetla dost rychle a se zájmem. Potom jsem trošku projela internet abych se o autorovi dozvěděla něco víc. V knihovně mi byla doporučena další kniha tohoto autora "Mendelův trpaslík". Děj se opět odehrává u nás a kniha je prý velmi dobrá. Už se těším, jak si ji přečtu.

Povelikonočně

A je to za námi! Letos šly ty Velikonoce nějak mimo mne. Než jsem se vzpamatovala, byly tady a já jsem spoustu věcí, jako je úklid a výzdobu nestihla, jak bych chtěla. Ale rodince jsem navařila a napekla tak, jak je po léta zvyklá! Fotky hostiny by byly určitě lákavé, ale už téměř nic nezbylo..

Já jsem ale chtěla psát o něčem jiném. K velikonočnímu zdobení, nastřádanému za mnoho let, mi letos přibylo pár krásných kousků, které stojí za ukázku. Ani jeden z těchto kousků není můj, je to vlastně chlubení s cizím peřím.......

Figurky ze samotvrdnoucí hmoty mi darovala Květa, nevzpomínám si, že bych je viděla u ní na blogu, proto určitě stojí za podívání. Materiál na něco podobného už mám také zakoupený...

Toto vajíčko, které jsem nazvala "Intelektuál" mi bylo moc sympatické, proto jsem ho nutně musela mít...

Vajíčko, pletené z krkonošské trávy darovala synova přítelkyně Romana jednomu z našich mužských. Její vánoční ozdoby ze stejného materiálu jsem už ukázala vloni..

Tři paličkovaná vajíčka jsem zakoupila od jejich autorky, která vystavovala také na výstavě, o které jsem nedávno psala na svém blogu.

Trvalo to jenom chvilku a zase to všechno půjde do krabice...

Veselé Velikonoce

Vám všem, moji blogoví kamarádi a kamarádky, přeji krásné prožití velikonočních svátků, hodně pohody a sluníčka. Za tímto účelem jsem vám vytvořila přáníčko s kytičkami třešně z naší zahrádky, pořízenými dnes ráno. K Velikonocům sice patří spíše kočičky, ale kde těm je konec! Tak si to pěkně užijme!

Od každého trošku

Tento článek je trošku "z nouze ctnost", mám hodně námětů, nápadů i fotek, ale nemám prostor, nemám čas, prostě není mi přáno... U nás je doma stále rušno. V poslední době jsem hlídací babička na plný výkon... Tím pádem jde všechno nějak kolem mne. Velikonoce, nevelikonoce, prostě jsem ve skluzu. Ale nějak bylo, nějak bude!

Snažím se, ale mít foťák stále u sebe a tak během týdne jsem pořídila pár fotek

Naše mladá broskev, každoročně kvete, ale nikdy zatím neměla plody

Tento snímek je pořízený minulou neděli, vidíte zbytky sněhu na naší sjezdovce? Věřím, že ještě dnes by se tam něco našlo, potvrdím, že na vrcholcích Beskyd dnes bylo vidět ještě dost sněhu

Beskydy, a Lysá hora minulou neděli, dnes byla celá zasněžená

Trošku divná fotka je z poloviny týdne, kdy nám do talíře nakukoval oknem cizí kocourek, asi to byl Mikeš

Ještěrky u nás žijí už několik let, vloni se mi podařilo nafotit jen šedá mláďátka, dnes jsem měla větší štěstí

Holky nasbíraly do autíčka šnečí ulity.

Kontrolní otázka : " Z kolika ulit vylezou živí hlemýždi?"

Všimněte si, jak machruji, celý víkend jsme s Natálkou procvičovaly násobilku tří a čtyř!

Já vám to prozradím, jenom z jedné, dole vpravo, z té ucpané! Jinak jsou všechny prázdné.

Přeji všem krásný sluníčkový předvelikonoční týden!

Neobyčejná brambora

Začátkem roku jsem ve sklepě objevila zvláštní bramboru

I zželelo se mi takovou krásu zpracovat do něčeho tak přízemního, jako je jídlo a fantazie začala pracovat naplno, tvar brambory připomínal nějaké zvíře, vymýšlela jsem a vymýšlela, už jsem to měla vymyšlené a skutek, utek, brambora putovala do spíže a tak to pokračovalo týden, co týden. Objevil ji můj muž, a chtěl ji pokrájet a uvařit, vždycky jsem ho uprosila, ať ještě počká, že už z ní něco vytvořím a nafotím a pak ať si s ní dělá, co chce.

A týdny ubíhaly brambora se začala sesychat a začala se měnit. Opět mě zasáhly výhružné výroky mého muže na téma brambora! Hlavně, že jich máme plno ve sklepě!

Mohla to být krásná kočička, ovečka, či jiné vzhledné zvířátko, nakonec je to stará seschlá koza. Za pomocí také seschlých papriček jsem dílo konečně dokonala a brambora může být zpracována!!

Vajíčka

Nedá mi to, abych také neukázala výsledky mého snažení v boji s drátkem. Drátkovat jsem začala před rokem a byla to právě vajíčka, která jsem se učila zdobit. Někomu se to sice nezdá, ale tímto způsobem se dá drátkování velmi dobře naučit. Podotýkám, že mi za ten rok praskolo pouze jedno vejce... Vajíčka jsem ukázala i na výstavě, o které jsem se tady už zmiňovala. Na této výstavě jsem uzavřela družbu s jednou zájemkyní o tuto techniku a za pár vajec a odrátkovanou sklenici jsem vyhandlovala krásný košík z pedigu. Pár těch lepších vajec jsem už také darovala....

To je to moje vaječné nadělení

Když moje dvouletá vnučka Eliška objevila ošatku s těmito vajíčky, brala do ruky jedno po druhém a pěkně s nimi třásla, jestlipak tam uvnitř nebude nějaká hračka? Nebyla...

Po té, co jsem nedávno otevřela jedny "drátovací" stránky, spadla mi doslova čelist a dostala jsem velký mindrák, proč se s tím tady morduju, taková to byla krása! Nakonec jsem si řekla, že to dělám pro radost a navíc mě to moc baví....