Obrázky z výstavy I

Jak už jsem se v předešlém článku zmínila, účastnila jsem se výstavy rukodělných prací, kterou uspořádali lidi z místního seniorklubu. Už kolem Vánoc byli vybídnuti občané naší vesnice, aby se podíleli na této výstavě svými pracemi. Vím velmi dobře, že v naší obci je plno šikovných lidí a byla jsem velmi zvědavá, jak plánovaná akce dopadne, protože už dlouho se nic podobného unás nekonalo. Před lety podobnou výstavu uspořádala jedna místní paní výtvarnice, tenkrát výstava měla velký ohlas a jmenovaná paní nabízela zprostředkování různých kurzů. Všechno nakonec ztroskotalo na nezájmu vedení obce a paní výtvarnice logicky také ztratila zájem.

Najednou se objevila tato výzva. Měla jsem velkou radost, že se našli noví nadšenci. Zde musím napsat, že u nás funguje velmi dobře seniorklub (nejsem zatím členem, pro jiné aktivity, ale možná že někdy budu).

Dlouho jsem zvažovala, zda mám také nějaké svoje výrobky vystavit, ale nakonec mě známá přemluvila. Když jsem předávala svoje čerstvě odrátkovaná letošní vejce, korálkované ozdoby a můj korálkový zvěřinec, zjistila jsem, že konkurence je velká, drátenice jsme byly tři, korálkové ozdoby tam mělo také pár lidí..

A já už nebudu mluvit a ukážu, co jsem nafotila.

Dnes to bude převážně háčkování, deček tam bylo moc a moc

Omlouvámse za kvalitu snímků, to jdete, za vámi horda lidí a tlačí se na vás...

Prací bylo hodně, místa málo, tak se jen těžko fotila jedna konkrétní věc..

Háčkovaných věcí bylo skutečně mnoho, ale mohu říct, že stejný počet tvořily věci paličkované, které ukážu příště

A aby to nebylo tak jednotvárné, pár barev neuškodí

Autorka našla zalíbení v bambulích..

Tyto krásné polštářky i s přehozem vytvořila moje známá, která mě k účasti přemluvila

Ještě pár deček

A pro dnešek poslední snímek - krásný malovaný kámen, bylo jich tam hodně, ale foťák stávkoval...

Příště ukážu zase něco jiného...

Co je u nás nového?

Před týdnem jsem tady naříkala nad nepřízní osudu, která mě zcela nevhodně postihla ve formě nachlazení. Mnozí z vás mi radili různé léčebné finty, díky za ně. Využila jsem všech rad včetně jednoho mého vyzkoušeného klasického léku, který vždycky zabere, pokud se nejedná o chřipku (případným zájemcům sdělím jeho název dodatečně). Všechno dopadlo nad očekávání velmi dobře. K dnešnímu dni jsem fit. Byla jsem fit i včera, kdy mi pan doktor v poledne vyspravil druhý prst na levé noze. Sice jsem ten prst ještě neviděla, ale doufám, že tam zůstal a že konečně budu moci nosit "ženské" boty. Zatím u mne převažují botasky a pohory a jiná pohodlná obuv, ve které se bohužel nedá jít do společnosti. Mám přikázán klid a postiženou končetinu, která v pohybu bolí, jako čert, mám mít stabilizovanou a rodina se má o mne starat. S tím nemám problém, ale seďte pořád s nohou na židli. Pravidlo jsem porušila už dneska odpoledne, kdy jsem se obtížně nasoukala do jedněch velikánských botů a nechala se odvést na instalaci výstavy rukodělných prací, která se u nás pořádá. Nesla jsem si tam také svoje výrobky. Trošku jsem to tam prošmejdila, lidi jsou moc šikovní. Výstava probíhá až zítra, pokud ještě vlezu do těch velkých botů, vezmu foťák a něco nafotím.

Když jsme přijeli domů, musela jsem se ještě podívat na zahrádku, kde bylo všechno nějak opožděné, ale už i u nás vykvetly krokusy

a bledule

a trošku rozmazaný jedovatý lýkovec!

A teď už jdu poslechnout rady pana doktora, dám nohu na židli a nechám se opečovávat!

Dvojité narozeniny

Dvojité narozeniny mých synů byly sice už včera, ale slavily se až dnes v širokém kruhu rodinném.

Opět jsem uplácala svůj klasický dort. Číslo 31 tam mělo být dvakrát, ale místa bylo málo a největší umění bylo vytvořit výzdobu porouchanou zdobičkou, nakonec se to se zatajeným dechem povedlo.

A aby se kluci necítili ošizeni, dostali ještě jeden dort, který upekla žena jednoho z nich, Ivetka. Její dort je nejen vzhledný, ale i chutný.

A léta běží... Kde jsou ty časy, když byli takhle maličcí ! Kluci, ač dvojčata, nikdy si nebyli a dodnes nejsou v ničem podobní. Jeden má už tři děti, druhý je zatím svobodný, ale dnes jsme se dozvěděli velkou novinu příští rok bude svatba! Tak a je zase o čem přemýšlet!

Kaktus

O víkendu se nám pokazil zámek ve dveřích. I vydali jsme se do Baumaxu koupit nový. Náš zámek sice neměli, ale víme, kolik dalších, mnohem vzhlednějších a "potřebnějších" věcí, než je hloupý zámek, tady mají. Především kytičky. Bylo mi nabídnuto, ať si sama něco vyberu k tomu nadcházejícímu MDŽ. Tak jo!

Z praktických důvodů jsem si vybrala tohoto fešáka, je skladný a hlavně kvete! Máme doma plno kaktusů, ale žádný nikdy nevykvetl. Mám dokonce jednu takovou vzpomínku, kdy jsem synovi kupovala kvetoucí kaktus. Kvítečky byly podobné jako tyto a všechny rozvité, kaktus kvetl dlouho, předlouho, až nám to bylo divné. Ale nechali jsme ho, ať kvete. A on kvetl. Pak jsen uchopila jeden kvíteček a on mi zůstal v ruce i s malinkým bodečkem. Dodnes se stydím, jak jsem se nechala napálit. Ale kaktus máme stále a také on nám nikdy podruhé "nevykvetl", asi trucuje nad tou potupou.

Přísahám, že tyto kvítečky jsou pravé!

Zákon schválnosti

Minulý týden bych na svém kondiciogramu měla určitě samé plusy. Nachodila jsem čile mnoho kilometrů, zvládla plno úkolů a dokonce obávané výsledky lékařského vyšetření dopadly velmi dobře. Jenže moje štěstí trvalo do soboty. Včera to na mne přišlo, vypadá to naštěstí jen na rýmu, ale je to závažný problém, protože když jsem se tak minulý týden potulovala po různých zdravotnických zařízeních, objednal mne můj pan ortopéd na menší chirurgický zákrok na levé noze, který by mi, jak se říká, měl zkvalitnit život. Ale je zde jediná podmínka, být zcela zdravá. Tak to je pěkné! Už dlouho mě žádná nemoc neschvátila. Začala jsem jednat a nakoupila si plno léků, už jsem vypila litry čaje, za použití citronu a zázvoru a bylinek. Slivovička je vyloučena, zapovídá ji lék, který užívám. Škoda. Mám na léčení celý týden, snad se to podaří.

P.S. Proč mám na prahu jara takový mrazivý obrázek? Protože na této procházce z minulého týdne jsem si svoje nachlazení asi uhnala. Slibuji, že od této chvíle budou už samé jarní obrázky.

Můj zvěřinec

Stále si po chvilkách hraji a už mi vznikl takový malý zvěřinec

Nejdříve to byli tito dva ušáci

Kravička

Sovička do sbírky

Hnědá Kitty

Parta kompletní, předlohy jsem získala na internetu a z dostupné literatury

Tuto Kitty jsem si nechala naposledy, protože ji vytvořila naše Natálka, jen s mou maličkou pomocí, moc se jí povedla

Řekla jsem si: "Helo,už toho nechej, je třeba se připravovat na Velikonoce!" Je to tak. Ještě bych chtěla zkusit zvířátka ve 3D, tak to zase někdy v zimě. Včera jsem se opět přihlásila do dvou munikurzů, které jsou zase o něčem jiném. Už se těším.