Translate

Zobrazují se příspěvky se štítkemTvoření. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemTvoření. Zobrazit všechny příspěvky

14 dubna 2016

Než se s nimi rozloučím




Veselou partičku na fotografii už mnozí z vás znají. Viděli jste ji u Květy na blogu nebo na vlastní oči na srazu Ženského klubu v Repechách, kam jsem ji, už jako svoje vlastnictví, přivezla ukázat. Tyto hračky háčkuje Květa a moc se jí to daří. Všechno na nich je dokonalé a pro dětičky bezpečné, příze, ze které jsou vyrobeny, výplň i ostatní komponenty (očíčka, čumáčky ap.). Když jsem viděla žabáka, věděla jsem, že ho nutně potřebuji, pak se objevili další, no a u mne skončilo šest kousků. Šest kousků pro šest vnoučat. Svoje "umístěnky" už mají a v neděli začne první obdarovávání. Věřím, že udělají velkou radost a mně se bude stýskat...

Květa jde tak trošku ve šlépějích své dcery Janky, která začala s háčkováním hraček už dříve. Doporučuji nahlédnout do jejího obchůdku.








29 března 2016

Velikonoční ohlédnutí

Jdu trochu s křížkem po funuse. Nějak mi všechno to velikonoční dění rychle uteklo, přesto mi to nedá, abych se nevrátila malinko zpět.


V sobotu 19.3. jsem se zúčastnila srazu Ženského klubu v Repechách na Prostějovsku. Přemluvila mne naše Květa a tak jsem spojila návštěvu u ní s kratičkou návštěvou této pěkné akce, pořádané blogerkou Jitkou. V Repechách jsem potkala další šikovné lidičky a rozšířila jsem tak řadu svých blogových známých "na vlastní oči"Usmívající se.


Toto jsou ukázky z výstavky


Tady jsou zase dárečky, které jsem vyměnila za své výtvory a věcičky, které jsem si koupila.


Moje troška do mlýna byly tito ptáčci, které jsem podle jednoduchého střihu ušila a musím pochválit moje vnučky, které mi při šití pomáhaly.


Když jsem se ptala Květy, co mám do Repech přivést, říkala mi, abych něco udrátkovala. Tak jsem si předem vyfoukla kopu vajec, nakoupila drátek a pestré korálky. Bohužel se mi nevedlo, vajíčka praskala, jedno za druhým. Tak jsem si řekla, že zvony patří také k Velikonocům a vyrobila jsem hromadu pestrých zvonečků.


Zvonečky jsem nestačila vyfotit v plném poču, tak snad mi Květa promine, že jsem si vypůjčila její fotku.


K mému velikonočnímu zdobení jsem musela použít staré věci z krabice, ty letošní jsem všechny rozdala. Věnec na vchodových dveřích je klasika - psí víno od Vánoc. Kraslice kdysi vyráběl syn se snachou voskováním.


Osení jsem si poprvé sama vypěstovala. Stačilo na to 6-7 dnů. Srdíčko, polepené skořápkami jsme vyráběly s vnučkami vloni.



Velikonoční tvoření je vlastně i vaření a pečení. U nás jsou to především zapékané klobásy, jinak klobásníky a také vajíčková tlačenka, než jsem ji ale stačila vyfotit, byla pryč...


Také jsem si splnila jeden úkol. Po mnoha a mnoha letech jsem znovu ochutnala boží milosti, vlastnoručně usmažené podle receptu z televizního pořadu "Kluci v akci". Je to velká dobrota. Kdysi dávno nám je připravovala maminka a ty její byly mnohem lepší , jak jinak ... Jenomže maminčin recept je stále ve fázi hledání, snad se nám ho jednou podaří najít.Usmívající se
Třeba se někomu bude hodit :

250 g hl.mouky
50 g másla
50 g krupicového cukru
2 žloutky
2 lžíce bílého vína ( já jsem dala rum, tady stačí 1 lžíce )
5 lžic zakysané smetany
1 lžička citrónové kůry
špetka soli, olej na smažení, moučkový a vanilkový cukr na obalení
Vypracujeme těsto, které necháme několik hodin v chladničce uležet, potom těsto rozválíme na tenký plát, rádýlkem vykrajujeme různé geometrické tvary, které v jednom rožku nařízneme. Smažíme na oleji po obou stranách do růžova a ještě teplé obalujeme v cukru.





Tak a zase příští rok. Teď se budu věnovat převážně přírodě a zahradničení. V pátek jsem si z procházky přinesla plný pytlík medvědího česneku. Přidávala jsem ho do všeho i ty klobásky jsou jím omotané, však je také zdravý a dobrý!
Mějte se všichni moc pěkně a užívejte si jara.

03 února 2016

Pohankové polštářky

Konečně jsem se odhodlala zlikvidovat dalšího kostlivce ze skříně. Už jsem se obávala, že mi ho za těch pár let, co ho tam skladuji, sežrali červi. Ten kostlivec byly totiž pohankové slupky. Naštěstí byly v pytlících pěkně vzduchotěsně uzavřeny.


Žádní červíci se tedy nekonali a mohla jsem se pustit do práce....


Nejdřív jsem si ušila dva podlouhlé povlaky z bavlněné látky cca 40 x 20cm. Na jedné straně jsem vynechala otvor, kterým jsem se pokoušela dostat pohankové slupky dovnitř, ale moc to nešlo. Pak jsem dostala skvělý nápad. Do otvoru jsem vložila roličku od kuchyňských utěrek, která mi posloužila jako násypka a pak už šlo všechno, jako po másle.


Do jednoho polštářku vešel akorát jeden sáček slupek, možná že by jich mohlo být i méně, asi tak, aby se obsah dal dobře přesypávat z jedné strany na druhou nebo tvarovat podle potřeby. Nakonec jsem otvor zašila a dílo bylo hotové.
Mnozí tuto věc znáte, třeba s jiným obsahem. Sama jsem byla zvědavá, jak to bude fungovat. Polštářek se nahřeje na velkou teplotu a přiloží na nějaké bolavé místo na těle, třeba na krk nebo na záda. Já jsem si jím omotala zápěstí ruky, ale na krční páteři je to také příjemné. Polštářky jsem nahřívala v mikrovlnce 1-2 minuty.
Je to jednoduché, levné, účinné.


Já se ale už moc těším na zahřátí jarním sluníčkem, tato zima-nezima mi žádné potěšení nepřináší.






23 ledna 2016

Klubíčka a háček


Za dlouhých zimních večerů je velmi příjemné sednout si někde v teple, do koutku pod lampu k pěkné knížce nebo k nějaké jiné činnosti, která nám přináší radost. Jak jsem se zmínila v předešlém článku, drátek jsem uložila hluboko na dno skříně a tentokrát jsem oprášila háček.


Pod stromečkem našla tuto knížku a rozhodla jsem, že se pustím do kloboučku, na který je v knížce návod. Začala jsem správně, ale protože na návody moc nejsem, tak se nakonec z apartního kloboučku vyklubal baret, sice mnohokrát páraný, ale nakonec zdárně dokončený.




Háčkování pokrývky hlavy bylo spíš dobrodružství, protože jsem od začátku věděla, že to klobouček nebude, ale co z toho vznikne, to jsem nevěděla do posledního očka...



Zábavnější a jednodušší bylo dokončování dalších podkafíček, které jsem háčkovala už na začátku podzimu.


Barevné čtverečky jsou můj mnohem starší kostlivec. Tvořila jsem je ještě v parném létě a moc mne to bavilo.


Dlouho jsem dumala, co s nimi. Momentálně se na TOM pracuje a už to není tak zábavné a až TO bude hotové a bude to trošku k světu, tak se možná pochlubím.




Přeji vám příjemný víkend, někde možná hodně zasněžený, my jsme zatím v očekávání...









12 ledna 2016

O lenosti, jejím překonávání a zlatých českých ručičkách

Zdravím vás všechny v novém roce! Konečně začínám svůj "První letošní..." Ne, že bych po Vánocích nezačala psát, stalo se tak dokonce několikrát a všechno skončilo v "Rozepsaných". Jsem totiž Rak a ti prý bývají nerozhodní, v mém případě to platí dvojnásobně a rodina mi to vytýká.
Svátky proběhly v pohodě, ale jsme přece jenom velká rodina a než se všichni navštívíme, jsou tu Velikonoce! Poslední zlatíčka jsem vyprovodila minulý týden. Po tom všem si člověk musí vyčistit hlavu, odpočinout si a trochu zalenošit.



Nejlépe se mi odpočívá se sněhuláky Usmívající se. Nemusí se zrovna spát, ale může se třeba číst. Pár pěkných knížek jsem v poslední době přečetla. Také jsem narychlo dokončila poslední vánoční zvoneček, ten dlužím jedné kamarádce. Z posledního kousku barevného drátku jsem vyrobila malinkatý zvoneček velikosti náprstku. Tím jsem s drátkováním na nějakou dobu skončila a "vercajk" jsem schovala hodně hluboko do skříně.



Pod stromečkem jsem našla tyto tři knížky :





Krásné inspirace. Všechny tři techniky jsem vyzkoušela už dřív. Momentálně jsem se pustila do háčkování, tak uvidíme, co z toho bude...

Usmívající se


A teď k těm zlatým ručičkám! Ty patří mé kamarádce Hele. Posuďte sami.


Tento přívěsek jsem dostala v srpnu, kdy jsme oslavily náš společný svátek. Nádherné ornamenty, včetně očka na zavěšení, jsou vyšité z miniaturních perliček. Fotka není moc kvalitní, ale i tak je co obdivovat.


Těsně před Vánocemi jsme si s kamarádkami udělaly výšlap po okolí s výměnou dárků a občerstvením v přírodě. Zde se opět Hela "předvedla". Každá z nás dostala miniaturní taštičku, vyrobenou technikou pergamano a v taštičce byl ještě dárek.


Tentokrát to byl modrý korálkový přívěsek. Hela je moc šikovná a já jsem tu musela její práce ukázat.


Nakonec ještě jeden pozdrav, který jsem vloni už nestačila poslat. Měli jsme těch měsíčků plný záhon. Příroda se zbláznila, ale kytek není nikdy dost.
Mějte se krásně.

29 listopadu 2015

Máme tu opět Advent

Máme tu první adventní neděli. Nedávno jsme se potili v těch příšerných letních vedrech a Vánoce jsou najednou za dveřmi! U nás doma, ještě před Vánocemi, konkrétně příští týden, proběhne ještě jedna velká sláva, kterou musím zorganizovat a pak už se budu jenom těšit...
Přes všechno zanepráznění jsem si vyšetřila trošku času na adventní výzdobu z vlastní dílny. Nakoupula jsem plno drobností, mašlí a různé zdobení, ale nakonec jsem zůstala u jednoduchosti.


Věnec na vchodové dveře jsem upletla opět ze psího vína. Na dveřích vypadá dobře, ale na fotkách už to tak pěkné nebylo, proto jsem ho musela sundat a položit na stůl.


Letos jsem upustila od tradiční červené a koupila jsem bílé svíčky. Svíčky jsem umístila do formiček na pečení a celek naaranžovala do nízké kovové koláčové formy, stejně jako vloni. Je to praktické a nepouští to jehličí. Tak, to je moje letošní adventní tvoření. Samozřejmě, že po večerech vyrábím drobné dárky pro svoje blízké, těch není nikdy dost. Péct začnu až po výše uvedené velké slávě.









Přeji vám pohodové adventní dny.

30 října 2015

Dušičkové dekorace

Dnes jsem se konečně pustila do dušičkových dekorací. Už jsem se obávala, že poruším tradici a budu muset narychlo něco sehnat v květinářství. Každý týden chodím kolem jednoho krámku a tam jsou k vidění překrásné a velmi vkusné věcičky. Škoda, že s sebou většinou nemám foťák.


Nakonec to dopadlo asi tak. U první mísy jsem použila růžičky z přísavníku, které jsem rovněž dnes narychlo umotala a pořádně nalakovala lakem na vlasy. Ty z předešlého článku dopadly tak, jak jsem předpokládala. Staly se z nich neforemné kouličky. Teplo a čas udělaly své. Snad tyto vydrží v chladu déle.


Kromě květináče z umělé hmoty a spojovacího drátku, pochází všechny přírodniny z naší zahrádky.


Druhá mísa je podobná. Květináč naplním hlínou, dokola napíchám větvičky jehličnanů, mahonky, buxusu, dřišťálu, zimolézu, přidám sušený vratič a dobromysl. Jako vloni nesmí chybět věneček ze psího vína.


Včera mi vnučky přivezly krásný lampión, který s maminkou vyrobily podle televizních Šikulů. Lampión má dokonce svíčku, co nikdy nezhasne...Usmívající se


Poslední výtvor je taková recyklace. Dnes jsem si udělala radost. Koupila jsem si v LIDLU pořádnou a kvalitní tavnou pistoli. Doposud jsem pracovala s takovou potvůrkou s padacím stojánkem, nad kterou by každý bezpečák zvedal výstražně prst. Toto je úplně něco jiného. Hned jsem ji vyzkoušela a na letní věnec z oregana, který mi doposud visel na dveřích, jsem přilepila, co se dalo.






Dekorace jsme hned odvezli na hřbitov, zapálili svíčky. Dušičky sice teprve přijdou, ale hřbitovy už jsou většinou teď krásně vyzdobené.
No a doma už jsme také začali "svítit"...
Přeji vám krásný čas dušičkový.

Jarní pozdravení

Mám ráda jaro, léto i podzim. Zimu moc nemusím. Je mi zima, klouže to a málo svítí sluníčko a to je na mé psychice znát. Přestože dnešní slu...