Víkend

Víkend začal na kolech. V pátek odpoledne jsme jeli pro vnučku do nedalekého města. Chtěli jsme si zpříjemnit zpáteční cestu, protože dopravní situace je v tomto městě neúnosná, proto jsme volili cestu směrem na Beskydy. Ale můj muž je původně řidič z povolání, no a když se jede, tak se jede, žádná zastávka!  Podívejte se, jak se fotí za jízdy...

Kravičky

Čapí bydlení, pronájem od ČEZu..

Trošku pokroucené stožáry VN, za nimi Beskydy, svítit se musí!

A zase Beskydy..

Lysá hora a Penny Market...

Lysá hora a vestavěné skříně, vjíždíme do Frýdlantu nad Ostravicí...

Ani nevím, jak se mi to podařilo vyfotit, když se jede, tak se jede!

A tady už je klidová zóna u nás doma, žádná auta, pohoda a klid..

Sobotní večer u nás, už jsem se chystala domů a najednou balón ..

Sobotní západ slunce, foceno z kuchyňského okna...

Neděle, opět prší.....!!!

  

Boudo, budko, kdo v tobě přebývá?

Nedávno jsem u Jarušky viděla dřevěnou budku a slíbila jsem, že i já ukážu ze svého archívu něco starého dřevěného..

Je to  stodola našich sousedů. Kdysi patřila k mlýnu, který už není. Zimní foto vypadá romanticky.

                               

Ovečky z jara stavbě moc romantiky nepřidají, navíc fotka není povedená, ale lepší jsem nenašla.

A ještě jednu budku tady mám, je to starý posed pro myslivce..

Moje orchidej č. 1

V únoru jsem si  za výhodnou cenu zakoupila ve výprodeji poškozenou  bílou orchidej. Před tím jsem již jednu měla, ale nedařilo se jí, tak jsem dlouho váhala, až jsem neodolala.

Takhle vypdala. Tři kvítky, ale konec věve nebyl poškozený. Sbírala jsem různé rady, opatrovala jsem ji jako oko v hlavě a pořídila jsem jí žlutou sestřičku.

Takhle vypadá po 2 měsících, původní kvítky opadaly a rozkvetl zbytek stonku, navíc vyrašila  nová větvička.

Toto jsou detaily

Někde jsem pochytila, že po odkvětu se má nechat stonek ještě nějakou dobu a nemá se odstranit, je možné, že z některého " pupenu", které jsou na stonku vyrazí nová větvička. Tak se také stalo v mém případě. Stonek je většinou k podpěře připevněn mechanickými svorkami, doporučuji, je odstranit a prozkoumat nebo přesunout, možná, že brání dalšímu životu...

To jsou jen moje zkušenosti, snad se někomu budou hodit.

Zdravím Romi, se kterou jsme měly dnes stejný nápad.

V přírodě to žije

Mezi těmi vajíčky a velikonočními výzdobami a také obrázky ze zahrádek jsem si uvědomila, že jsem ještě já neukázala, jak to na naší zahradě žije.

Když tak člověk hrabe, ryje, stříhá a čistí zahrádku od zimního nepořádku, tak ledacos objeví

Třeba lýkovec, který mi rozkvetl už před Vánocemi, kvítky vydržely mráz a potěšil nás tou krásou i teď. Je to krasavec, ale pozor, prudce jedovatý!

Na kameny se posadolo paví očko, udělalo mi radost a chvilku zůstalo..

Konečně můžu vyfotit i čemeřice, trošku jim to trvalo, než se ukázaly v plné kráse..

Jaterník  a pár kvítků podběle..

Tento spolek jsem objevila v chrastí

Tak to bylo jaro a tam v dáli se tyčí Lysá hora, nejvyšší vrchol Beskyd. Na fotce to není vidět, ale když jsem to fotila, tak jsem to viděla, je sam ještě hodně sněhu.

A teď něco na dobrou noc

Měsíček dorůstá.....

Mraky

Přiznám se, že o sněhu už nechci psát, moc ho tady nenapadlo, ale mrzne. Zahrádka, nic nového. Pejsci leží u kamen. Rodině jsem upekla koláč, ale není se s čím chlubit. Bezvadnou knížku mám rozečtenou. Žádné ruční práce, se kterými bych se mohla pochlubit, nemám dokončené. Vnučky jsou u svých rodičů, takže o čem psát?

Tak jsem zachytila alespoň pár přírodních úkazů. Vím, že téma "mraky" je v poslední době na mnoha blozích, ale myslím si, že je opravdu, co ukazovat.

Tak to vypadalo dnes dopoledne u nás

Toto je sluníčko za mrakem v poledne

A takto se sluníčko loučí s dnešním dnem. Foceno z naší zahrady.

Sníh mizí

Dnes bylo u nás cítit jaro, sluníčko sice už tak nesvítolo, jako včera, ale určitě bylo tepleji. Takhle to u nás vypadá, sníh rychle mizí a objevuje se zeleň

Šla jsem se podívat k potoku, kolik v něm teče zvody, hučení je slyšet až do zahrady

Je to síla, ale zatím v normě

Jehnědy

To kulaté, narůžovělé, to je první devětsil

Celá louka je poseta myšími dírami

Tento podivný útvar není není pozůstatek od pejska, ale rovněž myší výtvor

Toto je pozůstatek od pejska, v jeho stopě vykukuje sedmikráska - to malé bílé uprostřed

A ještě trošku sněhu

A ještě malinko

Kam chodím ráda II

Dnes jsem si chtěla udělat pěkný den. Naplánovala jsem si návštěvu bazénu a protože bazén se nachází nedaleko zámku, o kterém jsem již psala, rozhodla jsem se, že udělám snímky zámku z opačné strany tak, aby bylo vidět, že to není jen zámeček, ale zámek. Sluníčko pěkně svítilo, ale sluníčko je pro focení zrádné, zvlášť pro takového slepého amatéra, jako jsem já!

Udělala jsem velké množství fotek, ale zůstalo jen pár. Tento pohled je možno vidět jen v zimě, přes léto stromy zámek zakryjí. Určitě to napravím a udělám lepší snímky. Pod zámkem je krásný park, vydala jsem se tym s úmyslem, lepších úlovků, ale narazila jsem na sílu bezdomovců, tak jsem vycouvala.

A jak jsem couvala, tak jsem nafotila asi 150 fotek této řeky, která se jmenuje Ostravice a dělí město na část F a část M. Sluníčko sice svítí, ale tady to tak nevypadá. V dálce za kupovitou oblačností se ukrývají Beskydy, pod tou největší kupou Lysá hora.

Na obrázku je místecký kostel sv. Jana a Pavla. Nádherná stavba uprostřed věžáků a v těsné blízkosti nejfrekventovanější komunikace, průtahu městem.

Stejný kostel ze strany, zajímavá je střecha

Kousek brány, alespoň ta není modrá... V té změti paneláků alespoň kolem kostela nechali stromy a trošku té historie.

A perlička na závěr :

Stejný kostel a něco podivného. Už je to také historie. Co postava na sloupu představuje, to nikdo neví. Možná, že to měl být kosmonaut... Lidé tomuto místu začali říkat "U vykopnutého". Došlo to tak daleko, že i v úředních spisech je takto místo označováno. Možná, že je i v katastru, kdo ví... A protože nikdo neví, co to je, tak socha přežila...

Nedělní sluníčko

Konečně zase svítí! Včera pršelo, pak sněžilo a dneska nás počasí překvapilo.

Co jsem zachytila ráno, je odpoledne jiné nebo, díky sluníčku, už není.

Zbytek sněhu a rampouchů na skleníku

Ten sníh už tam není

Hoši by se měli zamyslet nad kvalitou natírání konstrukce skleníku !

První travička

Jiná travička

Trochu vínové červěně

Něco hub

Zapomenutá polínka z loňského hodování pod širým nebem

Dobrá zpráva

Pro všechny, kteří se už nemohou dívat na to bílé nadělení, kterým stále zebou prsty, mrznou uši a kape z nosu přináším dobrou zprávu.

Situace na severní Moravě dnes, 16.2.2010 odpoledne :

Sluníčko nesměle vykukuje

Drobná zvěř přebíhá po zbytcích ledu z jedné strany potoka na druhý

Rampouchy na naší střeše ještě stále neroztály

Ale pozor, to jsou jehnědy, to sice ještě nic neznamená

No a teď, poznáváte kočičky? Pravé, letošní, dnešní!

Myslím, že i ta příroda už touží po jaru.

Doufám, že jsem alespoň někomu udělala rdost!