Kdysi před Vánocemi jsem požádala naši Ivetku, aby mi pod stromeček uháčkovala bezprsťáky. Pro nezasvěcené - rukavice bez prstů. V poslední době je to velký hit, ale já jsem je chtěla hlavně kvůli fotografování v zimě. S rukavicemi fotit neumím a s mým novým titěrným foťákem to ani nejde. Dala jsem jí několik tipů na návody z internetu a bezprsťáky byly brzy hotové. Jenže se zkoušelo na jinou ruku a když došlo na mne, bylo jasné, že se do rukavic nenasoukám. Nové bezprsťáky jsem s díky odmítla s tím, že to tentokrát zkusím sama. Byl to můj druhý háčkovací pokus po mnoha letech. A takhle to dopadlo:
Vyháčkované blogérečky ať laskavě přivřou oči, je to prostě učňovské dílo...
Ale, ať už to uzavřu! Bezprsťáky jsem zatím testovala 2x a obstály na jedničku. Měla jsem je na dvou výšlapech, kdy jsem použila turistické hole a pilně jsem fotila. Nejdřív hole studily, ale postupně se ruce nějakým způsobem ohřály a odhalené prsty byly teplé. Samozřejmě, pokud teplota klesne hluboko pod bod mrazu, zahřejí jenom teplé prstové rukavice!
Když jsem byla tak rozháčkovaná, napadlo mne, že vyzkouším něco menšího. Zkoušela jsem, zkoušela, trénovala krátké sloupky a vylepšovala...
Nejdřív
Potom
Dohromady
A další rozpracované
Srdíčka jsem vyplnila dutým vláknem a hojně přidala loňskou sušenou levanduli, takže budou sloužit, mimo jiné, jako vonítko.
P.S. Základy bezprsťáků a srdíček jsem čerpala u Blanky. Blani Díky.
Žádné komentáře:
Okomentovat