Translate

04 srpna 2013

Jako bez ruky

Momentálně jsem jako bez ruky. To znamená, že již delší dobu nemám foťák a na mých blogových aktivitách je to znát. Mohla bych jenom psát a prokládat to fotkami z archívu, ale na dlouhé psaní nemám moc času. Na druhou stranu není nad sladký pocit, když si člověk přinese nějaký ten fotoúlovek a může se s ním pěkně zčerstva pochlubit ...


Tak se chlubímUsmívající se. Před měsícem jsem mého velikonočního stařešinu ukázala na blogu. To byl ještě obsypaný poupaty. Dnes už je v plném květu.




Krása, co říkáte? Nafotila mi ho jedna dobrá duše. Bylo by škoda takovou událost propást.

Usmívající se

Jinak jásám, že můžu v tom vedru sedět v našem chladném domečku. Jsem tu zalezlá, jako starý jezevec v noře, jenom navečer vyrazím zalít kytky a zeleninu a potom zase hupky zpět. I když bych raději byla na zahradě, doma je ale určitě líp. Za poslední týden jsem pilně pracovala a ve sklepě přibylo plno sklenic čerstvě zavařených okurek a meruněk. Také jsem opět hlídací babička, ale pejska vystřídaly vnučky. V sobotu a v neděli mají dvě z nich narozeniny 3 a 7 let, tak mezi psaním článku jsem si odběhla nazdobit dort. Teď už konečně odpočívá v lednici a čeká na zítřejší slávu.
Mezitím vším jsem si našla jeden volný den a s kamarádkami, co mají toulavé boty, jsme vyrazily na hory. Ano, v tom vedru. Jenomže na horách to není tak znát, bylo celkem příjemně. A tůru jsme zakončily v bazénu jednoho horského hotelu. I tak se dá trávit léto doma za pár kaček. Jenomže chybí ta vlastní fotodokumentace... Možná, že už se něco rýsuje a foťáček konečně bude.




Přeji všem krásný zbytek sluníčkového víkendu Úžasný!

Žádné komentáře:

Okomentovat

Podzimní pozdrav z Beskyd

  Od mého posledního článku uběhlo hodně času. Čápi dávno odletěli, na zahrádce odkvétají poslední kytičky, ořech už je úplně holý, letos be...