Sluníčko se nám neschovávalo jenom v zimě, ale moc ho není ani teď na jaře. Nevím jak vy, ale já jsem na světle hodně závislá. Za pošmourného počasí po mně nic není, mám špatnou náladu a nic mě nebaví. Když ale sluníčko zasvítí, hned je všechno jiné.
Tak začal tento víkend a vůbec to nevypadalo, že se obejdeme bez holínek. Letos jsem kvůli počasí prošvihla petrklíče i medvědí česnek. Chtěla jsem to zachránit ještě včera, když se malinko vyčasilo. Dokonce jsem přemohla lenost a s vnučkou Markétkou jsem se vydala do lesa.
Fotka vypadá trošku kýčovitě, ale je to čistá realita. Když si vzpomenu, že ještě před měsícem jsme tu měli sníh...
Medvědí česnek jsem sice nenašla, ale zaujaly mě tyto krásné listy a pochlubím se, že jsem se dobře trefila, je to vraní oko, jedovatá rostlina, brzy ji bude uprostřed zdobit právě to oko...
Už se těším, až budu opět poznávat podle tohoto atlasu, který jsem si pořídila vloni
Mahónie cesmínolistá, to už jsme zpět u nás doma na zahradě, tady převládá žlutá
Pampelišky se rychle objevily, ale určitě se zase rychle ztratí, všechno to jde letos hodně rychle
Proto jsme si jich s Markétkou náležitě užívaly
Byla jsem nucena si zavzpomínat na mládí a pustit se do věnečku, jak vidno, je to jedna z věcí, která se nezapomíná...
Trpaslík přežil zimu bez úhony, jeho přítomnost na zahradě je nezbytná
Nakonec malá hádanka. Jsme opět v lese, kde jsme s Markétkou objevily tuto věc, víte, co to je?
Přeji všem krásný nový týden.
Žádné komentáře:
Okomentovat