Translate

19 ledna 2019

Spíše pro děvčata


Než dám tip na příjemné čtení pro dlouhé zimní večery, musím se pochlubit s opožděnými barborkami. Nějak se jim, holkám, dlouho nechtělo, ale nakonec se umoudřily. No není to krása! Úplně jsem zatoužila po jaru. Venku máme sníh, když zasvítí sluníčko, je to nádhera. Včera jsem byla na horách, tam si na nedostatek sněhu opravdu nestěžují. Musím to ještě chvíli vydržet.Usmívající se




Je fakt, že hodně volného času strávím na internetu ( vím, že bych neměla ), ale na knížky jsem nezanevřela. Bez nich to nejde.



O "Aristokratce" od Evžena Bočka jsem hodně slyšela, ale trvalo mi to dlouho, než jsem se k ní v knihovně dopídila. Má ještě několik pokračování, určitě se k nim také dostanu. Název je sice vznešený, ale já jsem se smála od začátku až do konce. Humoru není nikdy dost, vřele doporučuji. Obsah neprozradím.




Tyto dvě knížky mají ještě třetí sestřičku. Doporučila mi je paní knihovnice a čtou se velmi dobře. Autorka je Američanka a jako studentka se dostává do Paříže, kde bydlí v jedné klasické pařížské rodině. Objevuje nový životní styl a srovnává ho s tím, jak doposud žila. Obdivuje svoji paní domácí, mimochodem už starší paní, s jakým klidem a šarmem přistupuje k životu. Myslím, že si autorka na těchto zkušenostech založila i kariéru. V knížkách si každá z nás najde nějaký ten tip pro sebe a když ne, tak si aspoň pěkně počte.
Já mám moc ráda historické romány a už se těším, až konečně někdo vrátí do knihovny poslední dva díly Vondruškovy Husitské epopeje, na které už rok čekámUsmívající se. Naštěstí je stále co číst.
Přeji pohodové zimní dny.









07 ledna 2019

O krok dále...

Od včerejška jsme zase o krok dále. Venku máme - 10° a plno zmrzlého sněhu. Sluníčko dnes svítilo, jako by chtělo nahradit všechny ty šedivé, zamračené a často deštivé dny.


V sobotu přišli tři mokří Králové. Vypadali spíš jako tři vodníci. My jsem pro ně jedna z posledních zastávek, takže už toho měli opravdu dost. Jednomu z nich se zimou klepala ruka a nápis napsal na okraj dveří tak, že když je zavřu, je vidět jenom jeho půlka.


Konec minulého roku jsem strávila většinou u kamen, tam bylo dobře. Svátky proběhly v pohodě. Hned po Novém roce se připomněla pračka s tím, že mne bude zase zlobit, potvůrka. Jsou jí asi 4 roky a už má svoje manýry. Mám podezření, že budeme opět kupovat novou. Většinou to vyjde levněji než oprava, to už máme vyzkoušené. Ach jo! K pračce se přidala televize, ta to na nás zkouší už delší dobu, ale ona na to má nárok, vydržela už skoro 10 let. Většinou nezůstává u dvou průšvihů, musí být ještě třetí. No a také že ano. Ráno jsem se probudila do zimy. Venku - 11,5° a plynový kotel byl studený. Ten je v provozu teprve rok. Naštěstí tady to byl jenom menší technický problém, který se dal rychle odstranit. Ty další zůstávají, ale neplačme, od nového roku máme přece přidánoMrkající.


Abych jenom nenaříkala. Nějaké potěšení se u nás doma také najde. Vykvetla mi tlustice. Její květy jsem viděla poprvé.


Tato orchidejka kvete už hodně dlouho.


Vánoční kaktusy už odkvétají, některé kvetly hned na začátku podzimu.


Vánoce jsou sice za námi, ale já jsem ještě "přidrátovala " pár zvonečků pro přátele, se kterými jsem se před svátky neviděla. Chtěla jsem zkusit něco jiného, ale zvonky už mám nacvičené a drátování mi jde rychle.


Jednou tam a jednou zpět...Usmívající se Ještě se s odklízením sněhu zapotíme.






Foťák v poslední době hodně zanedbávám. S kamarádkami se zítra chystáme na hory, tak doufám, že se mi podaří něco zajímavého bílého nafotit.
Mějte se pěkně a dávejte na sebe pozor.












12 prosince 2018

Perníkové Vánoce



V sobotu jsem navštívila vánoční trhy v Kravařích na Opavsku. Jela jsem s partou lidí, kteří tu byli už vloni a byli nadšení. Trhy s vánočním programem se konaly přímo na zámku a také v zámeckém parku. Byly tu stánky s vánočním zbožím a občerstvením - punčem a svařáčkem, ale také program pro děti, výstavy a vystoupení mladých muzikantů. Zámek byl nádherně vyzdobený, prostě pohoda. Ještě jedna věc mne zde potěšila. Venku ani uvnitř nebyla žádná reprodukovaná hudba, jak to bývá jinde. Jenom andělské zpívání za doprovodu píšťalek a houslí.


Zaujala mne zvláště výstava perníkových betlémů. Posuďte sami...












Překrásné, co říkáte? Zlaté české ručičky.


Přeji vám klidné adventní dny beze spěchu a stresu.








01 prosince 2018

Devět let







V těchto dnech je tomu devět let, kdy jsem založila svůj blog. Rok 2009 byl pro mne zvláště významný. Napsat, že jsem odešla na předčasný odpočinek, mi připadá legrační, ale bylo tomu tak. V mém soukromém životě se tehdy událo mnoho příjemných změn. Najednou byl čas na spoustu věcí. Že Helenin blog vznikl formou "pokus - omyl" jsem tady už také psala. Na jeho zrodu jsem se podílela sama, bez pomoci a jsem na to patřičně hrdá. Našla jsem zde hodně kamarádů, s některými se stýkám i osobně. Jenže časem velké nadšení opadlo a už to není, co bývalo. Ještě donedávna jsem všude běhala s foťákem a fotila kdejakého živáčka, větvičku, kamínek a pak se z toho radovala. Dnes foťák většinou zapomenu doma. V archívu mám ale tolik věcí ke zveřejnění, že by to stačilo na celý rok. Možná že je čas všechno napravit?
Děkuji vám všem, náhodným i věrným návštěvníkům, že ke mně najdete cestu. Moc si toho vážím.








05 listopadu 2018

Něco z podzimního tvoření

Pár týdnů jsem byla bez počítače. Vypověděl mi službu a musel na léčení. Na drahé léčení! Za tu dobu jsem si uvědomila, jak jsem na něm závislá ( pošta, platby v bance, jízdní řády, překladač atd ). Chytrý telefon nevlastním. Na druhou stranu i tak se dá žít, člověk je klidnější a má čas na spoustu jiných činností a že se složenky ještě nosí na poštu, to jsem si také ověřila...
Navíc jsem onemocněla silným zánětem průdušek a s antibiotiky je nejlépe v posteli.


Při té smůle mi radost udělaly vánoční kaktusy, které vykvetly od začátku léta už podruhé, včetně bílého krasavce, kterého jsem tu už ukazovala.


Nedalo mi to ale abych si nevyrobila nějakou tu podzimní dekoraci.


Starý plastový truhlík jsem obalila pytlovinou, dovnitř jsem vložila těžký kámen a šišky, do nich jsem zapíchala větvičky a nakladla na ně, co zahrada dala. Před Vánocemi udělám jenom renovaci a mám vystaráno.


Dušičkové dekorace mne kdysi dávno naučila jedna paní floristka. Je to velmi jednoduché. Vezmeme nižší květináč, naplníme ho hlínou a pak už jenom zapichujeme a zapichujeme. Tam, kde dekorace nejde zapíchnout, použijeme hladký, rovný klacík, k němu ji drátkem připevníme a klacík zapíchneme. Nepěkné části chytře ukryjeme v zeleném.



Kromě různých dekorací z přírodnin jsem dlouho nic netvořila. V říjnové Rozmarýně mne zaujal návod na háčkované dýně. Místo několika dýní, které jsem měla v plánu vyrobit, vznikla v potu tváře jenom jedna. Ruce bolí a oči už tak neslouží. Květo a děvčata, klobouk dolů před vašimi háčkovanými hračkami, na to už já nemám trpělivost.









Jdu se léčit protože bych jela ráda o víkendu na veletrh Kreativ do Ostravy. Tvořilkám z okolí návštěvu Kreativu vřele doporučuji. Nakoupíte, poučíte se a uvidíte krásné věci. Veletrh se koná od pátku 9.11. do neděle 11.11.2018 v Ostravě na Černé louce. Před pár lety jsem o veletrhu psala tady. Zatím to ale vypadá, že budu muset letošní návštěvu vynechat.

Jarní pozdravení

Mám ráda jaro, léto i podzim. Zimu moc nemusím. Je mi zima, klouže to a málo svítí sluníčko a to je na mé psychice znát. Přestože dnešní slu...