Translate

15 října 2013

Kouzlo podzimu

Už jsem se dlouho nezmínila o našem dívčím turistickém spolku. Ten stále existuje, jenom kvůli různým povinnostem jednotlivých členek jsme se od zimy nikdy nesešly v plném počtu. Minulý týden se taková miniaturní, tříčlenná, skupinka vydala na nedaleké Hůrky. Cíl měla být rozhledna nad výchozí vesnicí.


K rozhledně se jde okolo oploceného pozemku, na kterém vás vítá vždycky stádečko daňků. Je to malé zpestření před výstupem, pro dospělé i pro děti.


Bylo nádherně, okrově zbarvené listí zářilo a výhledy byly úžasné, všude klid, prostě balzám na duši, který tak všichni potřebujeme.


Když slunce svítí, obloha nabízí ledacos k vidění, třeba takový kříž


Nejenom na obloze, ale také na zemi jsme spatřily bílý kříž, který tu stál už vloni, ale přibyla sem ještě socha děvčátka, lavička a dva podstavce.


Bylo to milé překvapení. Tato socha ještě voněla novotou. Na podstavci pod sochou je nápis : "Raděj smrt, než hřích". Na sousedním větším sloupku je destička s modlitbou a menší slouží pravděpodobně pro zapálené svíčky. Když jsem přišla domů trošku jsem popátrala a nalezla zde . Dívenka je svatá Marie Goretti. Protože mi to nedalo, pátrala jsem dál a zjistila, že se jedná o nové poutní místo, o jehož vznik se zasloužila katolická mládež z Místku a okolí. Nejsem věřící, ale myslím, že se jim to moc povedlo. Klid k rozjímání tady najde každý.


Od poutního místa vedou schody k cíli. Nahoře, na rozhledně jsme byly v srpnu, proto jsme si výstup pro tentokrát odpustily. Jsme přece jenom už dámy v letech... Zato pod rozhlednou nás čekaly bělavé kloboučky bedlí.


Všude kolem vykukovaly trsy ocúnů. Mezitím se velmi rychle zatáhlo a začalo pršet. To je také kouzlo podzimu...




06 října 2013

Pojeďte se mnou na výlet

Nebude to do Prahy, kterou jsem nedávno navštívila, ani za humna, jak to mám ve zvyku, ale za kopec do hukvaldské obory. Tam jsme se vydali včera. Byla to taková malá kompenzace za Lysou horu, kterou jsem měla pokořit ve středu, ale v ten den jsem prostě neměla sil na náročný výstup.


Poslední dny nás trápí noční mrazíky a celkem chladné dny. Na Hukvaldy jezdíme dvakrát do roka, v květnu, když kvetou kaštany, kterých je v oboře velké množství a na podzim, když plody dozrávají. Tentokrát jsme měli zpoždění. Sucho, klíněnka jírovcová a mrazík udělali své. Nejsou zde však jenom kaštany, ale i nádherné památné buky se svými mohutnými obnaženými kořeny a jiné zajímavosti.


Tato trojnohá příšerka je lípa, copak se jí asi stalo?


Podzimní zátiší s lavičkami


Kdo má štěstí, potká v oboře daňky nebo muflony. My jsme to štěstí měli a zahlédli jsme odpočívajícího daňka. Doufám, že ho vidíte i vy.


Po cestě jsme vystoupali až k vyhlídce před hradem. Letos nemá listí tak krásné ostré barvy, jako v loňském roce.


Takto vypadala příroda na stejném místě letos v květnu.


V přírodě najdete vždycky nějakou zajímavost. Asi tři metry nad zemí, v prasklině statného stromu, pěkně nad sebou vykukovaly houby. To se hned tak nevidí.


Kolem houbového stromu jsme sestoupili k východu z obory a pečlivě za sebou zavřeli branku, aby neunikla ani myška ...Usmívající se


Ještě jedna klika pro Marušku ( Kamínek na cestě ). Branka je zánovní, klika asi mnoho nepamatuje, ale je zajímavá.





Přeji všem krásný zbytek víkendu, všude tam, kde naleznete pohodu, ať už doma za pecí, na houbách nebo jen tak, na procházce přírodou...

30 září 2013

Můj první kváskový

Samozřejmě, že je řeč o chlebu. Původně zde měl být článek o mé cestě do Prahy, kterou jsem podnikla začátkem týdne, ale pečení kváskového chleba s mou cestou také souvisí. Švagrová Maruška totiž peče tyto chleby několik let a snad se na mne nebude zlobit, když řeknu, že je to takový její koníček. Byla jsem zvědavá, jaký je rozdíl mezi chlebem, který občas upeču v domácí pekárně z předem zakoupené směsi nebo z vlastní směsi za použití droždí. Obětovala jsem instruktáži jedno pražské dopoledne a nelituji. Z Prahy jsem si kromě fotek a příjemných zážitků odvážela ve skleničce čerstvý kvásek do začátkůUsmívající se.
Na pečení chleba je třeba se předem připravit a chce to víc času, proto jsem se k pečení dostala až včera večer a dnes dopoledne. Omlouvám se, že moji fotodoukumentaci nebude doprovázet recept, ten si musím nejdřív dát trošku dohromady, ani vlastně nevím, jak jsem se ke konečnému cíli dopracovala, ale byla jsem sama překvapená výsledkem.


Takto vypadá kvásek před vlastní přípravou těsta


Kvásek s ostatními ingrediencemi kvalitně umíchá domácí pekárna.


Těsto by mělo ještě dále kynout, nejlépe v proutěné ošatce, kterou zatím nemám, tady mi pomohla keramická forma a pomoučená utěrka.


Chleba, vyklopený z formy na plech s pečícím papírem


Hotový chléb, pravda, trošku neforemný, ale chuťově jako od MaruškyUsmívající se.


V řezu prý jako z obchodu, ale to se nesmí říkat...Usmívající se







Maruško povedlo se, ani nevím jak. Trošku jsem improvizovala, trošku vzpomínala, nový kvásek odpočívá v lednici. Snad se do toho zase brzy pustím. Uvidíme.

Informace o pečení za použití kvásku najdete zde


19 září 2013

Pozdrav z lesa

Minulou neděli jsem se vydala prozkoumat nedaleký les, jestli "rostou". No vlastně jsem, tak jako vždy, tvrdila, že se jdu jenom projít a kdyby náhodou někde něco rostlo... Do lesa zásadně nenosím košík, protože bych neunesla tu ostudu, kdybych si ho odnášela domů prázdný...Usmívající se Košík nahradí plátěná taška, je skladná, pěkně luftuje a při neúspěchu se schová do batohu a před ostatními houbaři se dělá, jakoby nic...


Pár jedlých hub jsem přece jenom našla, byla z nich celkem obstojná houbová polévka.


Muchomůrka samozřejmě zůstala na svém místě.


A kůrovec kůru kouše... Bohužel, je toho u nás v okolí plno.


Najdi žábu...Usmívající se


Dřevěné stavby před námi byly postaveny za několik měsíců, v zimě byl pozemek ještě prázdný. Dneska jde všechno rychle.


Aby ta taška nebyla tak prázdná, nasbírala jsem si ještě nějaké další lesní poklady.


Jeřabiny jsem připevnila na věneček z psího vína, o kterém jsem se zmínila v minulém článku. Mám jich už vyrobených několik. Tento visí na vstupních dveřích.


Kdo si hraje, nezlobí!


A pro všechny jeden pozdrav od srdce.






Včera u nás celý den pršelo, dnes na oplátku zase svítilo sluníčko, ale už zase slyším déšť, myslím, že porostou...

14 září 2013

Barvy pozdního léta


Vítám vás u nás na zahradě. Původně jsem měla vybranou rubriku "Podzim" a nadpis "Barvy podzimu", ale uvědomila jsem si, že na takové téma je ještě týden čas a že bych mnohé pozlobila, to ale nemám vůbec v úmyslu. Zloby a smutku je na světě až moc. Barvy dovedou možná trošku potlačit splín, či pochmurnou náladu, popřípadě jiné neduhy.


Toto je naše chlouba. Broskev, kterou mi darovala už před pár lety sestra z Hané. Letos nám přinesla bez zvláštní péče první velkou úrodu. Podotýkám, že jsem fotila včera, t.j. 13.9.2013. U nás na severu už to tak chodí, jsme trošku opoždění...


Další potěšení, které je zrovna "v sezóně". Švestičky z naší zahrádky jdou především do kvasu. Pozor! Všechno je jak má být, žádný metanol! Už roky máme velmi kvalitní slivovičku. Ale i na ten švestkový koláč pár švestek zbude.


Pár hroznů na okrasu a na chuť, ty nebudou zkapalněny. Málem bych na ně zapomněla.


Dýně k podzimu patří, někdy mi připadá, že je pěstuji především pro barvu. Hodně jich zůstane nezpracovaných, ale tyto maličké vloni uplatnění našly. Zkusila jsem z nich výbornou polévku a letos jsme je grilovali s masem. Ochucené jsou výborné. Také jako dekorace působí velmi dobře.



Když už jsme u těch dekorací, inspirovala mě Květa se svými věnečky ze psího vína. Psím vínem jsme dost ovíjeni, takže materiálu je u nás dost a dost. Můj první pokus, jenom tak narychlo upletený. Je pravda, že s materiálem se pracuje dobře, protože je velmi poddajný.



Sousedova kočka. Tak trošku k nám patří, protože přes den spí pod přístřeškem na dvoře, ale pohladit se nedá. Asi začnu podle Jarmilky tvořit seriál "Najdi kočku"Usmívající se.


U slunečnic vždycky žasnu nad tím, co příroda dokáže. Neodpustila jsem si ukázat ještě jednu na závěr.






Užívejte si posledního letního týdne a mějte se sluníčkově...

Vánoční tvoření

  Od léta minulého roku  jsem se zabývala šitím korálkových vánočních ozdob. Nejdřív jsem se to učila s tím, že vytvořím jeden kousek a půjd...