Vítám vás u nás na zahradě. Původně jsem měla vybranou rubriku "Podzim" a nadpis "Barvy podzimu", ale uvědomila jsem si, že na takové téma je ještě týden čas a že bych mnohé pozlobila, to ale nemám vůbec v úmyslu. Zloby a smutku je na světě až moc. Barvy dovedou možná trošku potlačit splín, či pochmurnou náladu, popřípadě jiné neduhy.
Toto je naše chlouba. Broskev, kterou mi darovala už před pár lety sestra z Hané. Letos nám přinesla bez zvláštní péče první velkou úrodu. Podotýkám, že jsem fotila včera, t.j. 13.9.2013. U nás na severu už to tak chodí, jsme trošku opoždění...
Další potěšení, které je zrovna "v sezóně". Švestičky z naší zahrádky jdou především do kvasu. Pozor! Všechno je jak má být, žádný metanol! Už roky máme velmi kvalitní slivovičku. Ale i na ten švestkový koláč pár švestek zbude.
Pár hroznů na okrasu a na chuť, ty nebudou zkapalněny. Málem bych na ně zapomněla.
Dýně k podzimu patří, někdy mi připadá, že je pěstuji především pro barvu. Hodně jich zůstane nezpracovaných, ale tyto maličké vloni uplatnění našly. Zkusila jsem z nich výbornou polévku a letos jsme je grilovali s masem. Ochucené jsou výborné. Také jako dekorace působí velmi dobře.
Když už jsme u těch dekorací, inspirovala mě Květa se svými věnečky ze psího vína. Psím vínem jsme dost ovíjeni, takže materiálu je u nás dost a dost. Můj první pokus, jenom tak narychlo upletený. Je pravda, že s materiálem se pracuje dobře, protože je velmi poddajný.
Sousedova kočka. Tak trošku k nám patří, protože přes den spí pod přístřeškem na dvoře, ale pohladit se nedá. Asi začnu podle Jarmilky tvořit seriál "Najdi kočku"
.
.
U slunečnic vždycky žasnu nad tím, co příroda dokáže. Neodpustila jsem si ukázat ještě jednu na závěr.
Užívejte si posledního letního týdne a mějte se sluníčkově...
Žádné komentáře:
Okomentovat