Pro radost

Když je dnes toho apríla, tak budeme opět veselí a já se pochlubím touto krásnou sovou, kterou mi darovala sestra Květa, jen tak, pro radost. Objednala mi ji u jedné šikovné paní. Tělo sovy je ze sena, zbytek autorka dozdobila pilinami, filcem a velkýma očima. Květa už sovu ukázla na svém blogu společně s ovečkou, kterou si objednala pro sebe. Mně chvíli trvalo, než jsem si ji mohla vyzvednout, ale už ji mám. A moje sbírka je zase o něco větší....

Když někdo odchází....

Dnes jsem moc smutná, potože nám odešla naše jezevčice Kikinka do psího nebe. Kikince bylo 16 let, což je pro pejska požehnaný věk. Nežila u nás od narození, ale přesně polovinu svého života. Převzali jsme si ji od známých, kde neměla dobré podmínky, s tím, že má před sebou jen pár měsíců. Nakonec z toho bylo osm let. Zažili jsme spolu hodně dobrého i zlého. Zlého v tom smyslu, že se na ni sypaly samé neduhy a my jsme to spolu dotáhly vždy k dobrému konci, díky její statečnosti a vzájemné lásce.

Ale přibývající věk nikomu sil nepřidá, ani lidem, ani pejskům. Najednou jsem stála před nepříjemným rozhodnutím, zastavit utrpení nebo o nějakou dobu prodloužit už tak nepříjemné bytí? Ráno na mne hleděly smutné oči, dnes mimořádně čiperné Kikinky. Pomazlily jsme se spolu na rozloučenou, slzy mi tekly proudem.

Kikinka odešla klidně, důstojně a teď odpočívá doma na zahradě.

Tady byla ještě při síle, jen ty smutné "psí" oči...

Odpolední siesta se svou nejlepší přítelkyní a družkou Bobinou, které je o rok víc, tedy 17 let, co ta se ji dneska načekala!

Tak to na světě chodí...

První jarní průzkum terénu

Včerejší procházka byla tak trošku událost, protože si do přírody vyrazily dva páry pajdavých nohou, tedy jedny po moc dlouhé době a ty druhé chtěly udržet krok a tak trošku riskovaly. Nakonec to dobře dopadlo, až na to, že potvory bolí ještě dnes

Sluníčko svítilo do zad

Zelená se prodírá na světlo pomalu, ale jistě, stromy vypadají majestátně a zatím dost smutně

Devětsil i s pilnou včelkou, ta není sice moc vidět, ale je tam!

Něco tam vykukuje a je tam toho víc, kopřivy začínají sílit, je třeba zahájit ozdravnou kopřivovou kůru..

Stromy mám moc ráda a fascinuje mě jejich majestátnost a síla, u tohoto stromu ale nevím, jestli ještě obrazí, vypadá trošku sušší než ostatní

Na toto smutné místo nás přivábil malinký záhonek listů narcisů, až potom jsme si všimli malého křížku, asi nějaké nebohé domácí zvířátko...

Nejenom kopřivy začínají růst, ale místy se objevuje také medvědí česnek, vloni jsem si s ním moc nevěděla rady, ale dnes už vím...

Pokrájený na chlebu s máslem je fantastický..

Obrázky z výstavy III

Dnešní fotky jsou ryze velikonoční, výstava byla celá laděná velikonočně, tak se podívejte se mnou

Tuto techniku jsem nikdy nezkoušela, chce to velkou trpělivost, u mne by bylo asi hodně odpadu...

Autorka této krásy je stejná, jako u zdobených vajec z předešlého snímku, osobně jsem s ní mluvila, jako nástroj používá vrtačku. U drátkování vyfouklých vajec se dá ledajaká prasklina skrýt, ale tady to nejde..

Konkurence, autorka se naučila drátkovat přes internet

Opět stejná autorka

Trošku z jiného soudku

K Velikonocům patří perník

K Velikonocům patří také proutí

Proutěné výrobky předvedl jeden šikovný pán, který to moc umí

A ještě něco malého z pedigu

Tady se velmi omlouvám za kvalitu snímků. Opět jsem vám neukázala všechny zbylo mi ještě pár snímků z pedigu a nějaké paličkované obrázky.

Na přelomu jara a zimy

Dneska máme už třetí jarní den. Blogoví zahrádkáři a zahrádkářky předvádějí nádherné jarní kreace na svých skalkách. U nás to není zase tak divoké, sem-tam cosi kvete, ale když chci něco vyfotit, musím to patřičně naaranžovat, tak jako tuto čemeřici, dlouho jsem kroutila s ubohým květem, abych dosáhla takového výsledku, za chvíli se květ opět sklonil k zemi.

Tak, ještě krokusy, lýkovec jsem už předvedla minule a to je všechno

Ještě trošku pozlobím všechny teplomily

To je sníh, kdyby to někdo nepoznal, malé zbytky se na zahradě ještě někde najdou

Tak aspoň sedmikrásky, ty kvetou i v zimě

Ale i u nás už to sluníčko hřeje, když není zrovna za mrakem, jako dnes. Dopíšu to a jdu na zahradu, aspoň něco málo popracovat, náladu moc nemám, noha stále pobolívá, zítra mi vytáhnou stehy, ale ještě to chvilku potrvá než budu zcela fit...

Obrázky z výstavy II

Začínám další sérii ukázek ručních prací šikovných lidiček, které ani sama neznám. Tentokrát je to vyšívání a hned, alespoň pro mne, bomba! Křížková výšivka, dala by se splést s kresbou..

A teď už chvíli bez komentáře

Opět křížek

Tady je vidět, jak bylo těžké, zachytit pouze jeden výrobek, nebo všechny dohromady...

Původně jsem myslela,že výstavu představím jen v jediném článku, ale myslím, že to nevadí "na několikrát". Mám připraveno ještě pár fotek....