Dvojité narozeniny mých synů byly sice už včera, ale slavily se až dnes v širokém kruhu rodinném.
Opět jsem uplácala svůj klasický dort. Číslo 31 tam mělo být dvakrát, ale místa bylo málo a největší umění bylo vytvořit výzdobu porouchanou zdobičkou, nakonec se to se zatajeným dechem povedlo.
A aby se kluci necítili ošizeni, dostali ještě jeden dort, který upekla žena jednoho z nich, Ivetka. Její dort je nejen vzhledný, ale i chutný.
A léta běží... Kde jsou ty časy, když byli takhle maličcí ! Kluci, ač dvojčata, nikdy si nebyli a dodnes nejsou v ničem podobní. Jeden má už tři děti, druhý je zatím svobodný, ale dnes jsme se dozvěděli velkou novinu příští rok bude svatba! Tak a je zase o čem přemýšlet!