Okurkománie

Tak už to mám letos za sebou! Všechno je zpracováno a pěkně uloženo na nějaký čas ve sklepě. Nevím proč tuto akci každoročně podnikám, není to žádný odpočinek, obnáší to velký nepořádek, ale ten pocit, že mi můj výrobek všichni pochválí a nakonec i do poslední sklenice zkonzumují, je hřejivý a dožene mě do zdárného konce!

Na začátku není semínko, ale cesta do nedalekého Polského Těšína, kde si na jedné z   tržnic koupím pytel čerstvých okurek. Přesto, že máme velkou zahradu, okurky léta nepěstujeme, nedaří se jim u nás.

Před tím si připravím velké množství nálevu.

Jedna dávka :

ocet           1,2 l

voda          3,8 l

sůl            160 g

cukr          300 g

Spolarin      50 tablet

Vše se svaří a nechá se vychladnout. Předem připravím nálev z několika dávek a uchovávám ho v PET lahvích, zbytek se může použít na jinou zeleninu, houby nebo do salátů a.p.

Do jednotlivých sklenic vložím téměř vše jedlé, co najdu doma a na zahradě:

Pár kuliček pepře, nové koření, hřebíček, kousíček skořice, hořčičná semínka, bobkový list, vinný list, kopr, estragon, někdy i meduňku nebo mátu, kolečka cibule, kolečka mrkve, křen, někdy česnek, někdy papričky.

Všeho s mírou a podle vlastního uvážení!

Před zavařením..

Po zavaření..

Celkový pohled..

Teď už jen čekat nějakou dobu, než se dozvíme, jestli jsou okurčičky pěkně křupavé. Přesto, že dodržuji všechny předpisy a čas zavařování, vždycky je to překvapení a nikdy to nedopadne stejně.

S úsměvem

Momentálně jsem na tom jako mnohé z nás - prázdninová babička! Ke všem běžným činnostem přibylo hlídání dětí, manžel není dostatečně pohyblivý, proto musím zastat i jiné činnosti, které by zvládl on. Syn zahájil stavbu domku, navíc velmi, velmi svépomocně, t.j. bez zednické firmy.. Atd. atd.. A to horko! Na psaní vůbec nemám prostor, vnučka mi stále tajně čte přes rameno, to víte, důležitý prvák-absolvent! Co neví, to nepoví!

Dnes to bude úsměvný mix fotek z posledních dní.

Toto sluníčko sestavila jedna hodná paní, která se stará o okolí bytového domu, kde bydlí syn s rodinou. Pro Jarušku, okolo domu se staví lešení, připravuje se rekonstrukce. Sluníčko asi na čas zmizí, ale jistě se znovu objeví.

Ne čaj, ale begónie, to je zase pro Blanku a pro Janu, všechno se dá využít. Takto mi slouží už hodně let  ( a ještě jiné kastroly a mísy ).

Pejsek se jmenuje Julinka a patří mé sousedce a švagrové. Minulý týden jsem ji hlídala. Koberec za ní je zatím v pořádku, další den ho ve smutku rozkousala. Ještě jsem neprozradila rasu, je to kříženec trpasličího jezevčíka s netopýrem.

A vidíte, že i stavba se dá zahájit s úsměvem... Snímek pořízen dnes dopoledne.

Helenka - tento keřík růží byl vypěstován pro mne a všechny jmenovkyně, alespoň to tvrdila paní zahradnice.

A pamatujte, s úsměvem jde všechno líp!

Sluníčko, kytičky a to ostatní

Víkend pomalu končí. Pro mně byl opět trochu rušnější. Tak se podělím o zážitky.

Včera jsem navštívila Květu, která mi objednala návštěvu překrásné zahrádky. Ano, to je zahrádka "liliového pána". Viděla jsem ji  na vlastní oči!

Květa nám už hodně lilií ukázala a já jen potvrzuji, je to prostě nádhera!

A ještě ta krása z blízka.

Tato lilie je už moje a není ve váze, ale je zasazená v naší zahrádce! "Liliový pán" byl tak hodný a některé exempláře mi prodal.

To je důkaz - pro Květu. Ještě včera jsem je zasadila a i v tom vedru se jim, zdá se, daří. Prosím všechny, držte mi palce, ať mi je místní hryzci nezlikvidují! V tom je rozdíl mezi městskými, uzavřenými zahrádkami a těmi venkovskými, sice uzavřenými, ale prošpikovanými myšími a krtčími děrami, plnými myší, krtků a jiných potvorstev...

A abych byla spravedlivá i k jiným kytičkám. Tuto lichořeřišnici mám moc ráda. Nadělá na zahrádce plno parády. Teď je právě její čas. Kroutila jsem foťákem, ale stejně mně to sluníčko nedalo šanci! Ale co, vždyť je léto! Tak ať je vidět, že svítí!

Bobina má žízeň a je naštvaná, doma je líp!

A toto je pro babi Maňasovou. Naše tornádo!

Chtěla jsem ukázat páteční letecký provoz nad naší vískou. To nejsou všechna letadla,  ale do objektivu se už další  nevešla.  Kam asi letí?

Drátek a korálky

Vůbec jsem nepředpokládala, že se teď, v létě, ke drátkování dostanu. Na ruční práce nemám moc času. Jenže jsem si před týdnem koupila jeden pěkný časopis, který hlásal : Drátkování pro každého, šance pro začátečníky! Musela jsem tedy ihned vyzkoušet, jestli jsem drátkování nezapomněla a jestli zvládnu novou techniku.

Nejdřív představím všechny moje výrobky.

Materiál : použité sklo, hnědý zahradnický vázací drátek, různé korálky, dvoje kleště a hodně, hodně trpělivosti.

Můj první výrobek.  Může sloužit k čemukoliv. Já ho použiji jako závěsný svícen pro čajovou svíčku.

Druhá byla tato láhev, pracovalo se na ní daleko lépe, než na předešlém výrobku.

Třetí a zatím poslední výrobek. Bude to také svícen i když by dobře posloužil i jako cukřenka.

Všechno to jsou učňovské práce,  drátek klouzal po skle, sklo padalo, ruce bolely. Jednu výhodu to ale mělo. Bylo to rychlé. Jedna věc byla hotová za cca 2 hodiny. 

Jen s focením byl trošku problém, sklo a světlo, nedařilo se.

Léto u nás doma

Poslední dny jsou přímo ukázkově prázdninové. Sluníčko nádherně hřeje, jak se na léto sluší a patří a každý si to užívá po svém. Když není voda na koupání  přímo pod nosem, tak nám starším ročníkům vystačí posezení na zahrádce, pokud věčně nevstáváme, tu a tam nevytrhneme kousek plevele nebo jen tak do pusy krásně červenou třešínku...

...či jahůdku...

...nebo nezkusíme, zda je rybíz  dostatečně zralý...

...přičichneme k další kytici levandule připravené na sušení, aby nám v zimě připomenula tyto nádherné dny...

Na zahradě máme příjemné zákoutí, kde se v klidu louská detektivka nebo jen tak lenoší, divočí s dětmi nebo pojídá produkt nějaké "grilovačky", ale ten neukážu, i když mám fotky v zásobě, protože opečené maso by zkazilo veškerou moji romantiku...

A aby ty moje fotky nebyly jen tak bez človíčka, jednoho ukážu, je moc zlobivý, ale je náš...

Navečer, když sluníčko zapadá, nabídne nám každý den jedinečnou scenérii....

Když se sluníčko schová za lesy, ještě chvíli posedíme.....

Přeji všem krásné, pohodové léto.......

Olivová

Představuji další dva koíšíky z papíru. Mám je hotové už pár týdnů. Materiál noviny, Zlaté stránky, práškové mořidlo, ředitelné vodou, barva oliva, bezbarvý lak.

Velikost, větší krabice od bot..

Menší košíček z více odstínů

Větší košík jsem ozdobila mašlí a pravou levandulí z vlastní zahrádky

Experimenty s focením...

Dírkami je možno protáhnout i stužku s oranžovo-bílými kostičkami...

Myslím, že se teď dlouho k pletení nedostanu, ale na podzim se k němu určitě vrátím...