Podzimní barvy mne fascinují. Je to listí s tisíci odstíny žluté, jsou to dýně se svou sytou oranžovou a jsou to "listopadky" v zahrádkách, ve stáncích i na hřbitovech.
Od včerejška nám celý den vytrvale prší. Byla jsem pozvána k synovi na oběd. Vytáhla jsem to největší paraple a vydala se do města. Mladí se mi smáli, když jsem dorazila s velkým barevným, javorovým a umáčeným listem v ruce. Doma mám pěknou sbírku. Listy voskuji a vyrábím různé dekorace. Bohužel, už před několika měsíci mi vypověděl službu můj foťáček. Chvíli jsem používala synův a stav toho svého jsem zatím nestačila konzultovat s odborníkem. Nevidím to růžově i když závada je stejná, jako před třemi roky. Tehdy mi foťák opravili ještě v záruce. Teď fotím mobilem a fotky nejsou tak dobré. Přesto jsem si pro sebe zachytila alespoň něco.
Toto už není pravda. Listy psího vína opadaly, zůstaly jenom šlahouny...
Dřišťál, focený skoro potmě. Je krásný do podzimních vazeb.
Na jaře jsem zasadila několik druhů dýní, především jedlých. Vyrostly mi okrasné, hlavně ty žluté pokroucené. Ty velké jsou špagetovky. Neporadí mi někdo s jejich zpracováním? Byla bych ráda.
Ještě dekorace v hrnci...
Mochyně nesmí chybět. Bohužel na zahrádce mi neroste, ale mám dvorního dodavatele...
Liliovník tulipánokvětý, který jsem si vyfotila v zámeckém parku ve Frýdku. Byl tak vysoký, že se do mobilu nevešel.
Není to krása?
). Všechno mi to hodně uteklo na nějaké to tvořeníčko nezbývá moc času, tak jsem alespoň při houpání kočárku umotala několik věnečků z větviček psího vína. Je to jednoduché a nejsou k tomu potřeba žádné další pomůcky. Teď je ta nejlepší doba, kdy větvičky jsou tvárné a nelámou se.
