Translate

Zobrazují se příspěvky se štítkemMůj anglický deníček. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemMůj anglický deníček. Zobrazit všechny příspěvky

05 září 2010

Lidé

Když jsem se vrátila z Anglie před pár týdny k ránu domů, nemohla jsem vůbec usnout z tolika dojmů. Chtěla jsem za tak krátkou dobu vidět a poznat co nejvíce. Nafotila jsem fůru fotek, z nichž je už možná jedna třetina v koši. Mám plnou tašku prospektů, bohužel, anglicky psaných. Bez slovníku a potu v tváři je nejsem schopna použít. Proto se můj deníček plní jen pomalu.
lidé 1
Anglie není jen historie, ale také současnost. Za zmínku stojí i lidé, které jsem potkávala. Své postřehy jsem rozdělila následovně:

1/ Lidé středního a staršího věku se mi jevili jako lidé pohlední, slušní, ohleduplní, vtipní.
2/ O mladých lidech, do věku, kolem třicítky můžu říct asi toto. Byly to většinou maminky, obklopeny svými ratolestmi.  Maminky byly většinou neupravené s vysokou nadváhou, která jim ale vůbec nevadila, i na ulici se cpaly něčím smaženým a cpaly tím i ty svoje  velmi malé děti, které se rovněž začínaly vesele zakulacovat. Podotýkám, že i já mám nějakéto kilo navíc, takže bych měla mlčet, ale ono se to nedalo přehlédnout. Stejný postřeh mi potvrdili i moji přátelé, kteří v Anglii nějaký čas žili.
3/ Děti, maličké i ty větší, hřešící na fakt, že fyzický trest na veřejnosti není v této zemi reálný, tyranizující své rodiče a vlastně i celé okolí. V autobuse mi jedno dítě řvalo do ucha asi hodinu, že chce nějaký pamlsek a jeho rodiče ho celou tu dobu úpěnlivě prosili, ať toho nechá. Ve stejném autobuse tři rozmazlené třináctky se svými netečnými obézními matkami, skákaly po sedadlech v botech, házely pod sedadla zbytky jídel a PET láhve. Autobus to byl patrový, původně čisťounký, s kamerou, snímající dění v patře a usměvavým mlčícím řidičem.
4/ Lidé ve službách, jako prodavači, řidiči, pokladní a zřízenci v muzeích byli vždycky klidní, vlídní a usměvaví.
5/ Je pravda, že jsem se setkala jen s malou skupinou lidí a píšu jen o tom, co jsem viděla...
L3
V této zemi potkáte lidi všech vyznání a barev pleti. Následující fotky jsou pořízeny před katolickým kostelem po ukončení bohoslužby, jejíž součástí byl křest černošského miminka.
L 1
L2
Tatínek miminka je "bílý černoch"-albín, držící autosedačku, maminku jsem v tom chumlu neviděla.
Syn se s tímto pánem znal a vyprávěl mi o něm. Byla to shoda náhod, že jme se s ním tady potkali.
L7
Muslimka, těch jsem potkala také hodně. Teď mě trošku  na této fotce zmátlo dopravní značení a stojící auto. Už jsem si odvykla, na opačný směr jízdy, ale o tom až zase příště.
L 5
L 6
A nakonec ještě jedna svatba ve Scarborough. Nevěsta za stromem, pánové ve fracích... Foceno za pochodu do kopce a za velkého větru a zimy.  O Scarborough bude také ještě řeč.


Foťák

03 září 2010

Chození po vodě

Když jsme se ocitli v Yorku, navštívili jsme známé muzeum železnice. Dnes ale nebude řeč ani  o muzeích, ani o vláčcích a ani o městě Yorku a jeho památkách, ale o něčem jiném.  Aby se děti nenudily tou přemírou vláčků a nádherných exponátů, které spíš zajímaly  rodiče, byly u muzea umístěny různé atrakce, včetně následující..
koule 4
Děti, uvězněné v koulích, různě se plácající na vodě. Vyfotili jsme to i s kouskem cedule, moc jsme tomu nevěnovali pozornost, měli jsme málo času a pouze nohy a hodně památek před sebou...
koule 3
Jenže potom jsme něco podobného objevili v Hullu, tak jsme se už zastavili, abychom, funkci této atrakce malinko prozkoumali...
koule 1
Dítě, zde za hlasitých protestů, je nacpáváno do igelitového vaku, který se utěsní a nafoukne..
koule 2
Zde je další fáze...
K 5
Vše probíhalo na nábřeží, skleněná budova je kousínek obrovského nákupního centra, vzadu muzeum námořnictva, trošku kytiček..

Možná, že už tato atrakce do Česka dorazila a jestli ne, určitě se tak brzy stane...



bublinky

30 srpna 2010

Město u moře

Dnes se zmíním o městě, ve kterém jsme bydleli u svých přátel. Kingston upon Hull, používá se zkráceně Hull, má cca 260 000 obyvatel. Nachází se zde několik velkých průmyslových závodů.  Velký význam má přístav, který jsem zahlédla jen z velké dálky. Hull má svoji univerzitu, mnoho škol, velmi dobré dopravní spojení a fantastická muzea.
Mapa2
Z přiložené mapy je patrná poloha města. Leží na severním břehu ústí řeky Humber. Na této řece, je vidět příliv a odliv moře. Velmi známý je Humber Bridge, most, který  záliv protíná.
DEEP
Původně jsem myslela, že se ve svém článku zmíním o městě Hull všeobecně, ale nějak se mi to zvrhlo k vodě, tak se tedy dnes zaměřím na vodu.
Na obrázku je obrovské mořské akvárium, s množstvím mořské havěti, včetně žraloků a nádherných barevných rybiček. Počasí, jak vidno na mracích, bylo proměnlivé, spíše zataženo, až deštivo, což se odrazilo na focení.
Hull-přístav
Od akvária je pohled na přístav...
Hull-zdymadlo
Zdymadlo a současně most, všude je vidět odliv, blatíčko a špínu...
Hull-lodě3
Hull-lodě
Hull-lodě2
Hull-lodě 4
Lodě, romantika a tmavá obloha....
Hull-místo sebevrahů
Smutná stránka věci, pravděpodobně  místo sebevrahů...
Hull-Spurn
Majáková loď Spurn, slouží také jako muzeum. Ten velký komín je maják, později loď nahradil maják na pevné zemi.
Hull-muzeum námořnictva
A abychom zůstali u vody, na snímku je muzeum námořnictva, také se o něm ještě zmíním...
zdravotník
Tohoto pána na kole  jsme potkávali často, víte kdo to je?
Hull-ropuchy 1
Barevné ropuchy jsme také potkávali často, i o nich ještě bude řeč....


kotva

21 srpna 2010

Jak to všechno začalo

Prožila jsem osm krásných dnů v krásné zemi, ale nejdříve bych se měla zmínit, jak jsem se k této cestě dostala.
Byla jsem pozvána společně se synem jeho  slovenskými přáteli. Syn pracoval v anglickém městě Hullu, původně pod záštitou jedné  české agentury, později sám, téměř čtyři roky. Tenkrát, těsně před svým odjezdem poskytl našim hostitelům velkou pomoc jako tlumočník  v organizaci jejich ubytování a.p. Jednalo se o manželské páry ve věku mezi čtyřicítkou a padesátkou, tak si  jistě dovedete představit, jejich těžké začátky, kde je každá pomoc vítána. Syn už pracuje  několik let doma, ale přátelství přetrvává. Za rodiči se přestěhovaly jejich děti a přibyly další rodiny. Všichni pracují v místní potravinářské továrně. Mladší děti chodí do školy. Někteří kamarádi založili v Anglii rodiny. Navštívila jsem několik domácností, kde nás velmi srdečně přijali, poskytli nám jídlo, ubytování a dopravu, jako bychom patřili do rodiny. Mají za to můj srdečný dík.
D2
Domeček, kde jsme bydleli, opravuji v jeho pravé půlce, vchod do levé půlky není vidět
D4
Ukázka celé ulice

Tyto domy vlastní realitky, které je pronajímají zájemcům, většinou chudším vrstvám nebo zahraničním dělníkům. Dole je předsíňka, obývací místnost, kuchyň, technická místnost, nějaká verandička a vchod na dvorek, popřípadě na miniaturní zahrádku, které jsou většinou zanedbané, protože jejich obyvatelé nemají čas na údržbu, pracují 12 hodin denně. Navíc nechtějí do cizího investovat.  Mně se domeček líbil. U nás pro dva starší lidi by byl ideální, až na ty strmé schody do patra, kde jsou ložnice a koupelna s WC.  Takových ulic je v této čtvrti hodně, mnoho domů je neobydlených, věčně vidíte nějaké stěhování. První den jsme prochodili mnoho kilometrů, dostala jsem se i do  čtvrtí, kde jsou domy větší, něco jako řadové vilky s krásnými předzahrádkami. Jednou ročně zde probíhá akce tzv. otevřených zahrad, kdy  se majitel domu chlubí veřejnosti se svou krásně udržovanou zahradou v zadní části domu.
Truhlík 1
Zahrádka u našich hostitelů, místo kytiček kocour...
D5
To není stojan na fazole, ale sloup s dráty, ale. co se jimo přenáší, nevím, vedou do všech domečků v ulici
D7
Tak...
D12
No a nakonec něco kytiček ze sousední ulice



Foťák

17 srpna 2010

Už jsem opět doma

Tak už jsem opět zde. Přiletěli jsme včera a domů jsem se dostala až dnes velmi brzy ráno.  Moje předešlé působiště bylo ve státě Velká Británie, hrabství Yorkshire, ve městě Hull. Pobývala jsem tam na pozvání našich slovenských přátel, kteří mně a synovi poskytli ubytování, stravu a tu nejlepší péči. Foťáky jsme doma nezapomněli, jak jsem se obávala, tak snad se nám podařilo zachytit to nejpodstatnější z tohoto krásného kraje. Fotky nejsou zrovna nejkvalitnější, protože počasí je zde velmi proměnlivé.
Pohybovali jsme se většinou mezi domorodci, proto jsem si mohla i za ten krátký čas vytvořit obrázek o místních lidech a životě v tomto městě a okolí. Nafotila jsem 850 fotek, ale určitě jich bude mnoho odstraněno. 
O své dojmy bych se chtěla podělit, ale nejdřív musím všechno utřídit
York 1
Zatím jen takový malý důkaz, že jsem tam opravdu byla. To je město York a jeho velkolepá katedrála
York 2
Opět York a  kytičky
Hull 1
Hull a kytičky
Hull 2
Hull a  strážník v klasické uniformě
Scarborough 1
Scarborough
Scarborough 2
Hotel ve Scarborough


Foťák

08 srpna 2010

Do neznáma

Vážení přátelé,
na příštích pár dní se odmlčím. Zítra v tuto dobu už budu v jiné zemi. Čekají mne nové zážitky, foťák mám samozřejmě s sebou ( už ho jdu odpojit z nabíječky ).  Foťáky máme  dva ( pokud je oba nezapomeneme doma, známe svoje lidi..!) Takže držte palce, ať to všechno vyjde a já vám potom povím, jak to všechno dopadlo...
Anglie 1
Po těchto končinách budu celý týden potulovat...
Mějte se všichni pěkně, těším se na shledání.



kufr

Jarní pozdravení

Mám ráda jaro, léto i podzim. Zimu moc nemusím. Je mi zima, klouže to a málo svítí sluníčko a to je na mé psychice znát. Přestože dnešní slu...