Včera jsem po dlouhé době vyjela do svého rodného města, navštívit sestru Květu. Na ostravském hlavním nádraží mám půlhodinovou pauzu, kterou využívám obhlídkou vestibulu, kde vždycky najdu něco nového. Tentokrát to byl obchůdek s levnými knihami. Nejela jsem tudy od prosince, takže pro někoho to už není asi novinka. Nejvíc mne ale zaujalo černé piano s černě natřenou školní židlí. Věděla jsem, že sem bylo umístěno, dokonce vím, že se na něm opravdu hraje, ale nějak jsem na to zapomněla.
Bylo krátce po šesté hodině ráno, všední den, školní rok, dospělí cestující spěchali většinou do práce....
Piáno bylo opuštěné, hala poloprázdná, tak jsem se odvážila objekt prozkoumat a zdokumentovat.
Myslím, že jsem na nic nezapomněla a věřím, že si to místní strážci pořádku ohlídají. Pokud se najde nějaký dobrý pianista, může to být pěkný zážitek.
Tento projekt se mi líbí a moc mu fandím. Viděla jsem pár reportáží z Prahy, ale vůbec jsem netušila, že je toho po republice víc.
Žádné komentáře:
Okomentovat